Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Slovenská vláda rozhodla, že v nejnižším stupni epidemického rizika podle národního protiepidemického systému, kterým se řídí i nastavení karanténních omezení, již nebude žádný okres. Naopak zhruba každý šestý ze 79 okresů se dostane do druhého nejvyššího rizikového stupně pětidílné škály. To znamená například výraznější omezení pro fungování provozů a konání hromadných akcí, a to hlavně pro případ, že podnikatelé či organizátoři umožní vstup nejen plně očkovaným zákazníkům.

Dopravní společnost ČSAD Tišnov loni i přes dopady pandemie covidu-19 udržela ziskové hospodaření, zisk činil 3,7 milionu korun, zatímco o rok dřív měla zisk 6,4 milionu. Podařilo se to díky ziskovým činnostem, jako je provoz autobusů pro Jihomoravský kraj, prodej pohonných hmot a opravárenství, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Nákladní doprava a komerční autobusová doprava se dostaly do ztráty. Celkové tržby se snížily o 109 milionů korun na 430 milionů.

Tržby u nepravidelné komerční autobusové dopravy klesly o polovinu při započítání státní podpory (covid-bus) a tržby ze dvou mezinárodních linek do Švýcarska a na Slovensko klesly o 60 procent. Tržby cestovní kanceláře se snížily o 69 procent. Poptávka po nákladní dopravě klesala kvůli dočasnému zastavení výroby v některých podnicích a později poptávka stále nenabyla předcovidové výše. Tržby z autobusové dopravy klesly kvůli dramatickému snížení poptávky i zavření hranic na několik týdnů. Loni klesl i zájem o produkty cestovní kanceláře, protože cesty do zahraničí byly komplikované.

Plzeňský kraj dnes ukončil provoz velkokapacitního očkovacího místa v Plzni. Od 12. března, kdy začalo pracovat ve zkušebním provozu, tam zdravotníci aplikovali přes 92 000 dávek vakcín proti koronaviru. Stalo se tak jedním ze tří největších očkovacích center v kraji. Víc než 92 000 dávek podala dosud také plzeňská fakultní nemocnice a EUC Klinika. V kraji s 591 000 obyvateli bylo dosud vyočkováno 641 480 dávek vakcín, ukončené očkování má 322 868 lidí, řekla dnes novinářům hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). Očkování pokračuje v nemocnicích, po kraji stále jezdí i mobilní týmy.

Z obyvatel kraje starších 12 let, kteří mohou očkování podstoupit, dostalo vakcínu zhruba 63 procent, uvedla Mauritzová. „Myslíme si, že Plzeňský kraj udělal všechno pro to, aby dostal očkování až k lidem. Každý, kdo se chtěl nechat v kraji naočkovat, měl možnost, ať už to bylo zřízením očkovacích center v každém okrese, tak vybavením a posílením mobilních týmů, které nejdříve vyjížděly do pobytových sociálních zařízení a následně ve spolupráci se starosty zabezpečovaly očkování v obcích, kde jsme měli nižší proočkovanost,“ uvedla.

Tempo očkování proti covidu dál klesá. V úterý zdravotníci podle dat ministerstva zdravotnictví aplikovali 583 dávek vakcíny, což je druhý nejnižší počet za celou dobu očkování. Méně jich bylo podáno jen na Nový rok, a to 266. Naopak nejvíce za jediný den, téměř 122 000 dávek, dostali lidé 10. června. V Česku se proti covidu očkuje od 27. prosince, od té doby bylo aplikováno přes 11,79 milionu dávek vakcíny. Ukončené očkování má přes 5,9 milionu lidí.

Americké aerolinky United Airlines se chystají propustit 593 zaměstnanců, kteří nedodali doklad o očkování proti covidu-19. Informovala o tom dnes agentura AFP. Firma na začátku srpna všechny zaměstnance ve Spojených státech požádala, aby se nechali očkovat. Ze zhruba 67 000 zaměstnanců požádala o výjimku ze zdravotních či náboženských důvodů necelá tři procenta, což je asi 2000 lidí. Ze zbývajících zaměstnanců se pro očkování rozhodlo více než 99 procent.

„Očkování jsme požadovali po všech zaměstnancích společnosti United, kteří pracují ve Spojených státech, z jednoho prostého důvodu - zajistit bezpečnost našich zaměstnanců,“ uvedl šéf společnosti Scott Kirby. „A pravda je, že když jsou všichni očkovaní, tak jsou všichni lépe chráněni, a že vyžadování vakcinace funguje,“ dodal.

Co se týče 593 zaměstnanců, kteří nedodali doklad o očkování, firma je propustí podle postupu dojednaného s odbory. „Bylo to nesmírně těžké rozhodnutí, ale zajištění bezpečnosti našeho týmu bylo vždy naší prioritou,“ uvedlo vedení.

Z krádeže a poškození cizí věci policisté obvinili čtyřiadvacetiletého muže, který se podle nich od srpna vloupal v Praze do 16 stavebních buněk sloužících jako odběrová místa na koronavirus. Ukradl tam notebooky, mobilní telefony a peníze za zhruba půl milionu korun. Policisté muže zadrželi při činu a podezřelý se následně přiznal a uvedl, že elektroniku prodal a peníze utratil. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Jan Daněk.

Případů vloupání do covidových odběrových míst začalo podle kriminalistů přibývat na počátku srpnu. „Způsob provedení byl vždy stejný, kdy se pachatel do buňky vloupal dveřmi, které vypáčil. Pak ji prohledal a ukradl z ní notebooky, mobilní telefony a hotovost,“ popsal mluvčí. Vzhledem k tomu, že uvedené případy byly podle mluvčího na téměř celém území Prahy, zapojilo se do vyšetřování několik oddělení kriminalistů.

Daněk doplnil, že čtyřiadvacetiletý recidivista si po zadržení a přiznání vyslechl obvinění a kriminalisté podali podnět na jeho vzetí do vazby, což soud akceptoval.

Léčbu duševních problémů bude ve Francii od příštího roku hradit stát. S odvoláním na prezidenta Emmanuela Macrona to dnes uvedla agentura AP. Francouzská vláda zavedla bezplatné terapie pro děti a teenagery na jaře a nyní oznámila, že na ně bude mít nárok kdokoli, komu lékař vystaví žádanku. Psychiatrická léčba už se v zemi z velké části proplácí ze všeobecného zdravotního pojištění.

Ve Francii prudce přibylo dětí, které hledají psychologickou pomoc a zdravotníci registrovali i zvýšený počet pokusů o sebevraždu, zejména mezi dospívajícími. Psychické zdraví dětí negativně ovlivnily uzávěry škol, uvedl Macron. K duševním problémům podle nich přispěla nucená izolace, uzávěry či zákazy vycházení. Péči o pacienty rovněž ovlivnilo přesměrování finančních prostředků určených na péči o duševní zdraví a jejich využití k boji proti koronaviru.

Podle prezidenta trpí depresí asi 20 procent Francouzů. Z vládního průzkumu ze začátku září vyplynulo, že sebevražedné myšlenky pociťovalo v průběhu roku až deset procent respondentů. To je dvakrát více než v dotazováních provedených před vypuknutím pandemie.

Rusko zaznamenalo rekordních 857 úmrtí pacientů s covidem-19 během uplynulých 24 hodin, uvedl dnes vládní krizový štáb. Je to denní maximum druhý den po sobě, napsala agentura TASS s připomínkou, že o den dříve štáb hlásil 852 úmrtí. Nejvíce úmrtí - 65 - připadá na Moskvu, kterou následuje Petrohrad se 60 úmrtími, dodala agentura Interfax.

V nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvatel zůstává vysoký i počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Během úterý přibylo 22.430 infikovaných. O den dříve jich bylo 21.559.

Celkem se od začátku pandemie nakazilo 7,487 milionu Rusů, z nichž podle vládního štábu 206.388 nákaze podlehlo. Mnohem vyšší počet obětí pandemie udává ruský statistický úřad: 365.000 od loňského dubna do letošního července. Vláda tento rozpor vysvětluje tím, že statistici do svých čísel zahrnují i mrtvé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.

Ve Vratimově u Ostravy se na sobotu chystá tradiční silniční běh Zlatý podzim. Desetikilometrová trať oblíbeného závodu začíná v Popinecké ulici, běh startuje v 10:30. Novinářům to dnes sdělila mluvčí radnice Ivana Gračková. Kvůli loňské pauze způsobené pandemií koronaviru očekávají organizátoři značný zájem závodníků.

„Jsme moc rádi, že se po roční pauze způsobené koronavirovou epidemií běh opět uskuteční a přivede do našeho města mnoho sportovců. Jeho desetikilometrovou trať v minulosti absolvovali četní skvělí vytrvalci z někdejšího Československa, později Česka, ale také ze Slovenska, Polska, Anglie a dalších zemí; byl mezi nimi například i olympionik Karel David,“ uvedl starosta Martin Čech (STAN).

„Letos proto pořadatelé očekávají velkou účast závodníků, kteří budou chtít na trati po roční pauze opět změřit své síly v konkurenci dalších běžců, a hlavně překonat sami sebe,“ doplnila Gračková.

Vietnamská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání se stejným obdobím loni o rekordních 6,17 procenta. Příčinou jsou pandemická omezení, uvedl dnes vietnamský statistický úřad GSO. Ten data zveřejňuje vždy před koncem daného čtvrtletí a později vydá zpřesněnou zprávu. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil, růst činil 6,57 procenta.

„Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila všechny aspekty ekonomiky a mnoho důležitých výrobních měst a provincií muselo zavést přísná omezení,“ uvedl statistický úřad.

Vietnamu se loni dařilo držet pandemii pod kontrolou, od letošního dubna se ale začal počet nakažených výrazně zvyšovat. To přimělo úřady v největších městech a provinciích zavést karanténní opatření a podniky musely pozastavit výrobu. Minulý týden vláda podnikla kroky k postupnému zmírnění omezení kvůli tlaku podnikatelských sdružení a varování investorů, že kvůli omezením z Vietnamu odejdou.

Průměrná malá firma v ČR vynaloží na papírování a byrokracii 272 hodin ročně. Proti loňskému roku je to zhoršení o 49 hodin. Za nárůstem je především zavádění vládních opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z výsledků pátého ročníku Indexu byrokracie, který zpracovává Liberální institut. O výsledcích dnes informoval na tiskové konferenci ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Index kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativních povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit.

„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka. V případě povinného testování ve firmách nebylo podle Peterky nejvíce problematické samotné testování, ale komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. 

Slovensko zaznamenalo za úterý nejvyšší přírůstek nových případů koronavirové nákazy za posledního téměř půl roku. Laboratoře v pětimilionové zemi zjistily 1459 infikovaných, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Počet hospitalizovaných pacientů v souvislosti s covidem-19 vystoupil v zemi na nové maximum od konce května. Zároveň přibylo 14 potvrzených úmrtí na covid-19, což je nejvíce za jeden den od poloviny května.

Vyšší počet potvrzených nových případů infikovaných mělo Slovensko naposledy na začátku dubna po předchozí silné druhé vlně covidu-19. V nemocnicích je s covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění hospitalizováno 531 lidí, z nichž téměř 85 procent nebylo očkováno proti covidu-19.

V Polsku počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem překročil 1234 a země čelí čtvrté vlně pandemie. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Naposledy úřady hlásily více než 1200 nových případů 26. a 27. května, připomněla televize TVN 24 na svém webu.

„Dnes jsme překročili hranici čtvrté vlny,“ řekl Niedzielski stanici Radio Plus. Uvedl, že úřady zaznamenaly více než 1200 nových případů infekce SARS-CoV-2. „Je to výrazný skok z týdne na týden,“ dodal s tím, že čtvrtá vlna se rozvíjí v souladu s odhady odborníků.

Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo o 1234 nově potvrzených případech nákazy koronavirem a 22 úmrtích pacientů s covidem-19. O týden dříve to bylo 882 nově nakažených, a tedy nyní počet případů vzrostl o 40 procent, upozornila TVN 24. Aktuálně se léčí 168.111 pacientů s covidem-19, což je nejvyšší počet od května, dodala stanice.

Neočkované basketbalisty čeká v nadcházející sezoně NBA řada omezení. Budou se muset každý den testovat na koronavirus, v případě kontaktu s nakaženým půjdou na sedm dní do karantény, nebudou smět jíst společně s dalšími členy týmu a budou se muset zdržovat doma či v týmovém hotelu při zápasech venku. Výjimkou bude nákup potravin nebo doprava dětí do školy.

Neočkovaní hráči mají rovněž během soutěže zapovězeny návštěvy restaurací, barů, a ani nesmějí za zábavou do větších uzavřených prostor. Stýkat se mohou jen s omezeným počtem svých blízkých, kteří navíc předtím musejí podstoupit test na covid-19. Při zápasech nebudou sedět společně s týmem. Podle manuálu, který nachystalo vedení ligy s hráčskou asociací, zůstane hráčům povinnost nosit roušky. Výjimkou budou zápasy či basketbalový trénink, sprchování a konzumace jídla a pití. I hlavní trenéři mohou být během utkání bez roušky.

Vakcínu proti covidu-19 dostalo podle ESPN zhruba 90 procent hráčů. 

V americkém státě New York úřady postavily mimo službu stovky zdravotníků a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří se nenechali naočkovat proti nemoci covid-19. Uvedla to televize CNN. Ve státě platí povinnost, že zaměstnanci ve zdravotnictví musejí mít od pondělí alespoň jednu dávku vakcíny. Zaměstnancům, kteří byli posláni na nucenou dovolenou, hrozí ztráta místa. Podle úřadu guvernérky tohoto státu má alespoň jednu dávku vakcíny přes 90 procent personálu v nemocnicích a pečovatelských domech. 

„Tato nová informace ukazuje, že důrazné trvání na povinnosti očkovat zaměstnance ve zdravotnictví je tím správným opatřením na ochranu zranitelných členů našich rodin a našich blízkých,“ uvedla guvernérka státu New York Kathy Hochulová. Jediným způsobem, jak zvládnout pandemii nemoci covid-19, je podle ní nechat naočkovat každého, kdo může vakcínu dostat.

Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v září po předchozím dvouměsíčním zhoršení zlepšila. Je také lepší než ve stejném období loni, byť epidemická situace v zemi se obecně zhoršila. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Ukazatel ekonomické nálady proti předchozímu měsíci vzrostl o 0,9 bodu na 100,1 bodu.

Indikátor se tak dostal těsně nad úroveň před loňským propuknutím epidemie nemoci covid-19 a je výrazně nad hodnotou z loňského září. Nadále ale mírně zaostává za dlouhodobým průměrem.

Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku, které zaostává v očkování proti covidu-19 za průměrem EU, se začalo zrychlovat v srpnu. V jednotlivých regionech tak začala platit přísnější omezení, která se vztahují například na fungování různých provozů a konání hromadných akcí.

Na 100 000 obyvatel připadá za poslední týden 31 nově potvrzených případů, to je o jednoho méně než předchozí den. Mezi jednotlivými regiony je situace odlišná. Nejrychleji se onemocnění nyní šíří v hlavním městě, kde na 100 000 obyvatel připadá v průměru 50 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Moravskoslezský kraj se 47 případy. Naopak nejlepší situace je v Libereckém kraji, kde je incidenční číslo sedm. Mezi okresy zůstává nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100 000 obyvatel zhruba 84 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to o čtyři méně.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, k dnešku nepatrně kleslo na 1,10. Předchozí den bylo o dvě setiny vyšší. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží od 26. srpna.

Denní počet nově potvrzených případů koronaviru v Česku v úterý klesl na 470. Proti pondělí jich laboratoře potvrdily o 203 méně, v mezitýdenním srovnání bylo pozitivních testů o 128 míň. Za poklesem je pravděpodobně vliv státního svátku, který na toto úterý připadl. Ve volných dnech bývá případů nákazy méně, protože se méně testuje. Ve sváteční úterý provedly laboratoře téměř 33.000 testů, asi o 38.000 méně než v pondělí a o 30.000 míň než před týdnem. V mimopracovní dny je úterních 470 případů nejvyšší počet od poloviny května. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Manželé z Michiganu byli již několik měsíců očkovaní proti covidu a dodržovali všechna bezpečnostní opatření, i tak je ale nákaza neminula. Původní příznaky rýmy se brzy zhoršily a páru nezbývalo nic jiného než odjet do nemocnice. Zákeřné nemoci oba podlehli s rozestupem pouhé minuty. Odešli bok po boku, ruku v ruce. Oba dlouhodobě trpěli i jinými zdravotními problémy.

Cal Dunham (59) a jeho žena Linda (66) se nakazili na začátku září. Pár se rozhodl vyjet s rodinou na výlet a s virem se pravděpodobně setkal někdy těsně před ním, řekla dcera Sarah Dunhamová. „Táta mi zavolal před naším rodinným výletem pod stany a řekl, že se necítí moc dobře, ale myslí si, že je to jen rýma. A chytila to i Linda a říkala, že ji nakazil,“ řekla pro Fox17 Sarah.

Vatikán bude následovat příklad Itálie a od října bude po všech zaměstnancích v aparátu církevního státu požadovat covidové certifikáty. Do práce tak budou smět přijít pouze lidé, kteří se mohou prokázat dokladem o očkování, prodělání nemoci covid-19 nebo negativním testem na koronavirus. Vyplývá to z dekretu, který podepsal vatikánský státní tajemník, kardinál Pietro Parolin.

Podle dekretu všichni pracovníci bez covidových pasů nebudou dostávat žádný plat, zaměstnavatel jim ale bude dál hradit sociální pojištění.

Už minulý týden Vatikán sdělil, že bude od října covidový certifikát vyžadovat od všech návštěvníků. Výjimku ale mají věřící, kteří tam přicházejí na bohoslužby.

Itálie zavede povinné covidové certifikáty pro zaměstnance ve veřejné i soukromé sféře v polovině října, a to jako první země v Evropské unii. Pokud lidé bez očkování, testu nebo dokladu o prodělání covidu-19 přijdou do práce, hrozí jim pokuty.

Lék na covid-19? Zatím se jen některé přípravky podávají v nemocnicích vážným případům, a ještě jsou pochyby o jejich účinnosti. Ve finálních fázích klinického výzkumu jsou ale nejméně tři přípravky, které by se jako klasické pilulky braly doma, informuje CNN.

Zdravotní asistentka Miranda Kellyová (44) ze Seattlu měla pozitivní test na covid-19 v červnu; do druhého dne jí bylo tak zle, že začínala mít obavy. Její cukrovka a vysoký krevní tlak jsou při covidu přitěžující okolnosti. Záhy měla obtíže dýchat i další příznaky, pročež jela na pohotovost.

Když onemocněl i její manžel Joe (46), začala se bát ještě víc, hlavně o jejich pět náctiletých potomků. „Bože, doufám, že neskončíme na ventilátorech. Máme děti, kdo je vychová?“ vzpomíná na své obavy Kellyová.

Oba manželé po svých diagnózách kývli badatelům na nabídku přidat se ke klinickým testům antivirotika, jež by mohlo covid zastavit už v rané fázi. Nazítří už dvakrát denně brali pilulky. Podle standardních pravidel výzkumu nesměli vědět, zda berou skutečný lék, nebo placebo. Do týdne se jim ulevilo a za další se uzdravili.

Německo v uplynulém dni zaznamenalo dalších 11 780 případů koronavirové nákazy a 67 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 10 454 nových infekcí a 71 zemřelých, uvedla agentura DPA.

Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100 000 obyvatel, je dnes podle RKI na hodnotě 61, zatímco před týdnem tento údaj činil 65.

Od začátku pandemie se v Německu, které má přibližně 83 milionů obyvatel, prokazatelně infikovalo přes 4,2 milionu lidí, z nichž 93 571 zemřelo. Skutečný počet nakažených však bude pravděpodobně vyšší, jelikož řada infekcí není odhalena. Z covidu-19 se dosud zotavilo přes 3,99 milionu osob.

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Začínáme varováním pro kuřáky. Nová studie, se kterou přišla britská Oxfordská univerzita, prokázala, že lidé s cigaretou v době covidové pandemie bezpochyby patří mezi rizikové skupiny. Pravděpodobnost hospitalizace je v případě nakaženého kuřáka oproti zdravému abstinentovi až o 80 procent vyšší, čelí dokonce i znatelně většímu riziku smrti. Informoval o tom web Daily Mail.

Studie zkoumala více než 420 tisíc pacientů a srovnávala průběh nemoci u kuřáků a nekuřáků. Výsledky mluví podle vědců jasně, kuřáci čelí mnohonásobně vyššímu riziku hospitalizace a smrti. Podle výzkumu skončilo v nemocnici 51 z téměř 14 000 kuřáků – tedy jeden z každých 270 – a 36 z nich zemřelo (to znamená jednu oběť připadající na každých 348 kuřáků).

Vědci tyto statistiky porovnali s nekuřáky. Z 250 000 abstinentů bylo hospitalizovaných 440, tedy jeden z 600 lidí. Fatální důsledky covidu zaznamenali u 159 nekouřících pacientů – tedy u jednoho z 1 666.