Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Koronavirus má teď v Česku 7900 lidí. V karanténě je s elektronickou neschopenkou 2223 zaměstnanců i živnostníků, kteří si platí nemocenské pojištění. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstva zdravotnictví k pondělku. Kolik je v ČR celkem dospělých v karanténě a izolaci s covidem, není ze zveřejněných statistik jasné. Ve středu mohou volit právě lidé v karanténě a izolaci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům v reakci na predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) řekl, že nárůst nových případů je pozvolný. Zůstanou proto stávající protiepidemická opatření, neplánuje jejich zpřísnění ani rozvolnění.

„Nárůst není zdaleka tak výrazný v rámci hospitalizací. Je to jednoznačně výsledek vakcinace,“ doplnil ministr. V současné době v nich je kolem 200 pacientů a 53 na jednotkách intenzivní péče. Modely ÚZIS odhadují, že na konci měsíce to může být celkově asi 500 pacientů.

Nárůst počtu nových případů covidu-19 je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pozvolný. Protiepidemická opatření chce zachovat, neplánuje zpřísnění ani zmírnění.

Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii covidu-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění ze zahraničí o nulové efektivitě výuky na dálku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před covidem-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech. Mezi školami jsou ovšem rozdíly. Zatímco v některých se mohlo podařit učivo s žáky už zase dohnat, jiné s tím mohou mít potíže. Vyplývá to ze zjištění společností PAQ Research a Kalibro, která na webu zveřejnil sociolog Daniel Prokop.

V Česku podle šéfa ÚZIS Ladislava Duška přibývá případů, kdy se nákaza – zejména u seniorů nebo chronicky nemocných – objeví u lidí s dokončeným očkováním. Tvoří zhruba 20 až 25 procent případů nových nákaz. Lidé, kteří jsou očkovaní, ale méně často chodí na testy, nemusí je na rozdíl od neočkovaných podstupovat kvůli návštěvě kulturních či sportovních akcí nebo cestování. Obvykle ho podstupují jen kvůli příznakům nebo kontaktu s nakaženým.

„Před těžkým průběhem ale očkování chrání z více než 90 procent,“ dodal. Z pacientů na jednotkách intenzivní péče je neočkovaných 95 procent. Zbývajících pět procent jsou velmi vážně nemocní nebo ve vysokém věku.

Na konci října může být podle predikcí ÚZIS zhruba 2000 nových případů covidu denně. V nemocnicích čeká asi 500 pacientů, denně kolem 30 nových.

Lidé, kteří jsou v karanténě kvůli koronaviru, budou moci ve středu hlasovat ve volbách do Sněmovny z auta na jednom z 81 míst v republice podle okresů, kde žijí. Tato volební stanoviště jsou nejčastěji na parkovištích nebo v areálech státních institucí. Přesné adresy najdou zájemci na webech krajských úřadů a pražského magistrátu nebo na webu ministerstva vnitra.

„Za osobu v karanténě nebo izolaci se považuje též osoba, která se prokáže listinným nebo elektronickým potvrzením o pozitivním výsledku testu na přítomnost viru způsobujícího onemocnění covid-19,“ uvedla Hana Malá z ministerstva vnitra.

Obsazenost většiny hotelů sítě OREA Hotels & Resorts se v druhém prázdninovém měsíci podle jejího generálního ředitele Gorjana Lazarova pohybovala kolem 90 procent. Srpen se tak zařadil mezi nejúspěšnější měsíce tohoto roku. Poptávka na další období se vyvíjí optimisticky, lidé se ale stále o rezervacích rozhodují více na poslední chvíli. Lazarov to dnes řekl ČTK.

Mezi klienty výrazně převládali Češi nad zahraničními hosty.

Velká kapacita hotelů v hlavním městě se letos v létě kvůli přetrvávajícím omezením cestování z důvodu šíření koronaviru musela podle Lazarova dělit o poptávku především od domácích turistů. I přesto OREA Hotel Pyramida Praha dosáhl 90procentní obsazenosti. „Podle dostupných informací se však zdaleka nejednalo o pražský standard, kde průměrná obsazenost kolísala mezi 30 a 40 procenty,“ upozornil.

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262.142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14.900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Analytici podobný vývoj předpokládali.

„V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila,“ uvedl k aktuální situaci na trhu generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Na začátku roku vzrostla nezaměstnanost kvůli omezením v době epidemie koronaviru na 4,3 procenta, od března víceméně klesá. „Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily,“ připomněla v tiskové zprávě úřadu práce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Situace se přitom mezi jednotlivými kraji liší. Nejvíce se nákaza nyní šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 63 nakažených. V hlavním městě ale bylo v pondělí zároveň naočkováno proti koronaviru nejvíce lidí, přes 1800. Téměř tisíc dávek vakcíny zdravotníci aplikovali v Jihomoravském kraji, kde je incidence mezi kraji čtvrtá nejvyšší, činí 50 potvrzených nákaz v přepočtu na obyvatele za týden. Naopak relativně nejlépe je na tom Karlovarský kraj, kde je těchto případů 13. Pro vakcínu si tam ale přišlo nejméně lidí ze všech regionů, necelých 200.

Počet nově potvrzených případů koronaviru několik týdnů roste, průměrná týdenní incidence covidu se k dnešku mírně zvýšila na 43 potvrzených případů na 100.000 obyvatel. Před týdnem bylo incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů za uplynulých sedm dní na 100.000 obyvatel, o 11 nižší.

Za celou dobu epidemie, která začala v ČR loni v březnu, bylo zaznamenáno na 1,695 milionu nakažených. Většina se uzdravila, 30.483 lidí s koronavirem zemřelo. V poslední době ale zemřelých přibylo. Zatímco v srpnu a první polovině září byly počty úmrtí lidí s covidem-19 v řádu jednotek za týden, v posledních několika týdnech bylo zemřelých více než desítka. Za minulý týden jich ministerstvo zatím eviduje 15, přičemž na minulou středu připadá pět zemřelých s koronavirem, což je nejvyšší počet obětí za den od 10. června.

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 804 nových případů nemoci covid-19, o 135 více než před týdnem. Hospitalizovaných s koronavirem přibylo o 28 na 255, v těžkém stavu je podobně jako minulé pondělí čtyřicítka z nich. Reprodukční číslo ukazující, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, nicméně k dnešku kleslo na 1,31 z předchozích 1,36. Vyplynulo to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Pro vývoj epidemie a případné zpřísňování či uvolňování opatření je nyní rozhodující, kolik lidí s koronavirem skončí v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Na začátku minulého týdne bylo s covidem hospitalizováno 227 lidí, do středy jejich počet stoupl o 23 a následně klesl na sobotních 219. Počet pacientů v těžkém stavu se přitom ale téměř neměnil, byl mezi 38 až 42.

Dobré ráno. Poslední z více než osmi milionů voličů v Česku by nejpozději dnes měli dostat hlasovací lístky pro sněmovní volby, které se budou konat v pátek a sobotu.

Pro voliče v karanténě kvůli koronaviru začne hlasování už ve středu, pokud využijí možnost hlasovat z auta na speciálních stanovištích. V zahraničí začne hlasování už ve čtvrtek večer, a to kvůli časovému posunu na americkém kontinentu.

Záruční programy COVID, které vznikly jako pomoc podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí, by mohly pokračovat i příští rok. Momentálně se s jejich fungováním počítá do konce prosince. Evropská komise podle informací na svém webu minulý týden členským zemím poslala návrh na prodloužení tzv. dočasného rámce do 30. června příštího roku. Ten státům umožnil v souvislosti s pandemií okamžitě podpořit ekonomiku. V případě, že bude možnost, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) by byl pro prodloužení záručních programů COVID, sdělil dnes ČTK.

Vysokoškolští studenti dodržovali na konci jarního semestru preventivní opatření proti covidu-19 víc než ostatní Češi ve věku 18 až 34 let. Také proti ostatním mladým výrazně více souhlasili s očkováním proti koronaviru. Míra symptomů deprese u studujících odpovídala jaru 2020 a byla vyšší proti předpandemické situaci. Negativně na duševní stav studentů působila především špatná finanční situace a ztížené podmínky studia při výuce na dálku. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Fakulta sociálních věd UK ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

„Přes kraje přišla avíza a peníze chodí,“ řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. „Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější,“ uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. „Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit,“ řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Odborníci z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně doporučují seniorům přeočkování třetí, posilující dávkou. Podle vakcinologa Romana Chlíbka data z Izraele ukazují, že po šesti až osmi měsících u seniorů klesá účinnost očkování i na závažné formy covidu-19. V Česku podle něj nebyl dosud potvrzen žádný případ úmrtí po očkování proti covidu, kdy by smrt souvisela s vakcinací. Celkem se prověřovalo 113 podezření na úmrtí po očkování.

Růst sazeb České národní banky (ČNB) o 0,75 procentního bodu je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) nesystémové až nekompetentní opatření. Místo podpory exportu tento krok posílí dovoz ze zahraničí. České firmy se potýkají se stoupajícími cenami vstupů a nedostatkem materiálů, čelí tlaku na zvyšování mezd. Finanční rezervy přitom použily na vyrovnání se s následky pandemie koronaviru. Opatření ČNB tak podnikatelé vnímají jako jejich pokutování za snahu odvrátit následky krize. AMSP to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Pro třetí dávku vakcíny proti covidu-19 si zatím přišlo přes 7400 lidí z asi 40.000 očkovaných, kteří na ni mají nárok. Zájem je zatím hlavně mezi zdravotníky. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Posilující dávku vakcíny odborníci doporučují po osmi měsících od ukončeného očkování.

Tarifní platy zdravotníků podle zdravotnických odborů a České lékařské komory (ČLK) porostou příští rok o šest procent lékařům a zdravotním sestrám a o 1400 korun měsíčně pracovníkům s nižšími příjmy. ČTK to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a na webu ČLK o tom informoval prezident Milan Kubek. Celkově úhrady jednotlivým segmentům zdravotní péče vzrostou o sedm procent, tedy asi o 11 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví dohodu nepotvrdilo.

Letos rostly tarifní platy zdravotníkům o deset procent, příjmy navíc navyšovaly i odměny, které dostali kvůli epidemii covidu-19. Odbory a komora tak argumentovaly tím, že reálné příjmy zdravotníků budou bez dostatečného zvýšení i vzhledem k rostoucí inflaci nižší než loni.

Poptávka po uhlí a zemním plynu už přesáhla úrovně před pandemií a ropa k tomu podle analytiků nemá daleko. Znamená to, že rychlejší přechod k takzvané zelené energii se zatím nekoná, ač mnozí doufali, že právě pandemie urychlí proces útlumu fosilních paliv a podpoří větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Uvedla to dnes agentura Reuters.

„Pokles poptávky za pandemie zcela souvisel s rozhodnutím vlád omezit pohyb, neměl nic společného se změnou ve využívání zdrojů energie,“ poznamenal šéf analytického oddělení společnosti FGE Cunet Kazokoglu, který má na starosti trh s ropou. „Změna ve využívání zdrojů energie a dekarbonizace jsou strategie na desítky let. To se nezmění přes noc,“ dodal.

Zrychlování šíření epidemie potvrzuje i rostoucí podíl nově nakažených na množství testovaných. Počet provedených testů klesl ze zhruba 8200 PCR a 24.800 antigenních za předchozí neděli na asi 7600 PCR testů a 20.400 antigenních. Podíl odhalených případů covidu-19 na počtu testovaných tak v neděli stoupl třeba u preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, z 0,46 procenta za předchozí neděli na 0,55 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních vzrostl z 1,37 na 2,40 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 3,57 na 5,72 procenta.

Nadále se zvyšuje i tzv. incidenční číslo, tedy počet případů nákazy na 100 000 obyvatel za sedm dní, které je pro stát podkladem pro zavádění protiepidemických opatření. K dnešku stouplo z nedělních 41 na 42 případů.

Rychlost šíření covidu-19 se v posledních týdnech vytrvale zvyšuje. Ve čtvrtek 30. září přibylo 918 nakažených, což byl nejvyšší denní nárůst od 18. května. V sobotu 2. října pak bylo zaznamenáno 551 případů nemoci, nejvíce za víkendový den od 15. května.

V posledních dnech ale ubylo lidí, kteří skončili s covidem-19 v nemocnicích. Zatímco ještě ve středu bylo hospitalizovaných podle údajů ministerstva 249 a z toho 39 ve vážném stavu, v neděli jich bylo 204 a 28 ve vážném stavu. Stále to však bylo mírně více než předchozí neděli, kdy bylo hospitalizovaných 194.

V neděli přibylo v Česku 314 případů nemoci covid-19, což bylo asi o čtvrtinu více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. K dnešku také stouplo tzv. reprodukční číslo určující rychlost šíření nemoci. Číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, dnes vzrostlo z nedělní hodnoty 1,29 na zhruba 1,36. 

Pěkné pondělní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Ve Slovanském domě v Praze se dnes za účasti tvůrců a hostů uskuteční slavnostní premiéra celovečerního dokumentárního filmu Karel o Karlu Gottovi. Snímek režisérky Olgy Malířové Špátové měl na stejném místě předpremiéru loni 18. září, kdy oficiálně zahájil filmový festival Febiofest. Premiéra byla poté odložena právě kvůli pandemii koronaviru. V kinech bude film od 7. října.

Více než dvouhodinový snímek Karel obsahuje řadu málo známých archivních materiálů a znějí v něm i mnohé Gottovy hity. Během natáčení vzniklo mnoho vzácných filmových záběrů, dát snímku výslednou podobu byl proto náročný úkol. Tvůrci museli nakonec začít vyřazovat i ty sekvence a záběry, s nimiž původně pro film napevno počítali. „První střih měl přes sedm hodin,“ podotkla Špátová.

Cílem režisérky bylo zachytit autenticky Gotta jako fenomenálního zpěváka, jako malíře, ale zároveň milujícího manžela a otce svých dětí. Film však nemá být přehlídkou nesporné slávy Karla Gotta a jeho úspěchů. Režisérka nechtěla, aby byl snímek příliš dlouhý a aby dodržela přání hlavního aktéra. „Náš film nesmí být nuda,“ říkal jí během natáčení Gott.

Karel Gott zemřel 1. října 2019 ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v paláci Žofín, kam 11. října přišlo zhruba 49 000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam se přišli s Gottem rozloučit příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další pozvaní hosté. Sobota byla zároveň dnem státního smutku.