Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Počet nakažených covidem-19 klesá a s ním i počet hospitalizovaných v českých nemocnicích. Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v nemocnicích k 22. červnu 79 pacientů, z toho 10 ve vážném stavu. Některé nemocnice, které Blesk Zprávy oslovily, propustily poslední vyléčené už na začátku června. Nejvíce lidí s covidem-19 bojuje v Praze, v Havlíčkově Brodě a v Ústí nad Labem. Většinou jde o starší pacienty, ale také čtyřicátníky a třicátníky. Blesk Zprávy se dále ptaly na to, zda jsou hospitalizovaní pacienti očkovaní.

Přinášíme souhrn toho nejdůležitějšího, co přinesl dnešní den:

• Laboratoře v pondělí potvrdily v Česku 121 nových případů nemoci covid-19, před týdnem jich bylo o 55 více. Denní přírůstky nakažených tak zůstávají nejnižší od loňských letních prázdnin.
• Počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel klesl k dnešku na osm z předchozích devíti.
• I když se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s narážkou na loňské rozvolnění protiepidemických opatření.
• Do zelených zemí s nízkým rizikem nákazy koronavirem se na takzvané mapě cestovatele posunula s platností ode dneška řada zemí. Patří mezi ně mimo jiné Itálie, Bulharsko, Německo a Rakousko.
• Nejvyšší správní soud (NSS) dnes zpětně označil za nezákonná další tři opatření ministerstva zdravotnictví z letošního dubna. Dvě z nich v různých časových úsecích regulovala maloobchod, další umožňovalo na prvním stupni základních škol jen rotační výuku
• Loni kvůli epidemii koronaviru absolvovalo méně žen předporodní kurzy, přítomnost otců u porodů téměř omezena nebyla, letos se dokonce zvýšila. Už loni přibylo takzvaných ambulantních porodů, kdy matka s dítětem opouští nemocnici do 72 hodin

První dáma Spojených států Jill Bidenová pokračuje ve svých návštěvách v amerických očkovacích centrech, dnes se zastavila na vysoké škole v Jacksonu, která má vlastní vakcinační středisko. Nervózní pacienty dokonce držela za ruku.

Bílý dům dnes uznal, že se mu nepodaří naplnit cíl stanovený prezidentem Joem Bidenem, který chtěl naočkovat alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 přes 70 procent všech dospělých Američanů do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti.

Když se loni v únoru v Bílém domě diskutovalo o osudu Američanů, kteří se v zahraničí nakazili tehdy ještě novým koronavirem, nadhodil prezident Donald Trump možnost jejich izolace v americké vojenské věznici v kubánské zátoce Guantánamo. I tuto scénu popisuje vycházející knížka dvou reportérů listu The Washington Post (WP) založená na rozhovorech s desítkami zdrojů včetně pracovníků Trumpovy administrativy. Jejím tématem je postup americké vlády v prvních měsících pandemie, který poznačily problémy s testováním, osobní spory a komunikační přešlapy.

„Není nějaký ostrov, který nám patří?“ uvedl Trump podle autorů knihy na jednání s poradci o případném převozu Američanů k léčbě na území Spojených států. „Co třeba Guantánamo?“ dodal údajně, načež účastníky schůzky poučoval, že do USA se dováží zboží, nikoli viry.

Loni kvůli epidemii koronaviru absolvovalo méně žen předporodní kurzy, přítomnost otců u porodů téměř omezena nebyla, letos se dokonce zvýšila. Už loni přibylo takzvaných ambulantních porodů, kdy matka s dítětem opouští nemocnici do 72 hodin, víc jich je i letos. Vyplývá to z dotazníků Průvodce porodnicemi Aperio, který vyplnilo přes 4200 žen, z nich asi 1000 v loňském roce.

NSS dnes zpětně označil za nezákonná další opatření ministerstva zdravotnictví z dubna. Týkala se obchodů a škol, důvody i argumentace se opakují.

Česku ujíždí v obraně vlak, a to se spojenci i s protivníky, domnívá se náčelník generálního štábu armády Aleš Opata. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost opětovně upozornil na potřebu modernizace armády. Peníze do ní vložené podle něj nejsou plýtváním, ale investicí do zajištění obrany. Varoval, že příštím strategickým šokem, jakým byla nyní pandemie, může například být, že se evropské státy budou muset samy bránit masivnímu vojenskému útoku bez pomoci USA.

Poznamenal, že armáda již od počátku pandemii koronaviru vyhodnotila jako možný strategický šok, tedy věc, na kterou se teoreticky připravuje, ale nikdo neví, jak bude vypadat. „Strategický šok je neočekávaná událost, která přichází náhle a bez varování. Má globální efekt a zásadním způsobem narušuje způsob života,“ uvedl. Strategický šok podle něj prověřil odolnost státu a ukázal na slabá místa. Vyzdvihl vojáky, kteří dokázali plnit řadu úkolů.

Pandemie koronaviru zdvojnásobila počet mužů, kteří byli doma s dětmi. S dětmi by chtělo zůstat 63 % mužů, brání jim v tom ale malá finanční podpora.

Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum analytického projektu Česko v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 63 % oslovených mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské nebo mateřské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci se zástupci průmyslových odvětví a oborových asociací připravuje Digitální knihovnu českého průmyslu. Jejím prostřednictvím budou tuzemské firmy moci představovat své výrobky ve virtuálním prostředí. Knihovna by měla pomoci kompenzovat výpadek fyzických prezentací v důsledku pandemie koronaviru a do budoucna doplňovat klasické veletrhy a podobné akce. Pro pilotní provoz by mělo být vše připraveno začátkem příštího roku. ČTK o tom dnes informovala Asociace komunikačních agentur (AKA), která se na projektu také podílí.

Mezi regiony je na tom nyní s výskytem nákazy podle tzv. incidenčního čísla, tedy počtu nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel, nejlépe Karlovarský a Královéhradecký kraj. Na 100.000 obyvatel tam připadají dva případy nákazy za týden. Naopak nejvyšší číslo se 17 případy je momentálně v Praze. Ve všech krajích přitom uvedené číslo k dnešku kleslo nebo zůstalo stejné, výjimkou je hlavní město, kde se zvýšilo z předchozích 16 případů.

Od počátku loňského března, kdy testy koronavirus v Česku poprvé potvrdily, covid prokazatelně prodělalo přes 1,66 milionu lidí, zhruba 98 procent z nich se vyléčilo a 30.283 nakažených zemřelo. V nemocnicích je nyní 79 lidí s covidem, z toho deset ve vážném stavu. Statistiky ale nezahrnují ty, kteří jsou sice na covid negativní, dál ale mají vážné zdravotní potíže a vyžadují intenzivní nemocniční péči.

Laboratoře v pondělí potvrdily v Česku 121 nových případů nemoci covid-19, před týdnem jich bylo o 55 více. Denní přírůstky nakažených tak zůstávají nejnižší od loňských letních prázdnin. Počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel klesl k dnešku na hodnotu osm z předchozích devíti. Mírně se však opět zvýšilo reprodukční číslo, nicméně dál se drží pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie. Vyplynulo to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Pěkné úterní ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Stále více lidí na světě ale i v Česku zaznamenává až několik měsíců po prodělání nemoci covid-19 pocity únavy, mozkové mlhy, dušnosti nebo poruchy soustředění, často jsou tyto symptomy zahrnovány pod pojmem „post covidový syndrom“ nebo „long covid“. Primářka Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce Hana Roháčová však upozorňuje na nebezpečí používání nálepky nového onemocnění spojeného s proděláním covidu, které podle jejího názoru negativně působí na psychiku pacientů, jejichž problémy by se měli zabývat konkrétní specialisté, a často by mohly být vyřešeny úpravou životosprávy.

Tady je stručný souhrn toho nejdůležitějšího, co přinesl dnešní den:

• Testy v Česku v neděli potvrdily 57 případů koronaviru, před týdnem to bylo 41.
• Incidenční číslo, tedy počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100 000 obyvatel, zůstalo v neděli pod hodnotou devět. V nemocnicích zůstává s koronavirem kolem 70 lidí, ve vážném stavu jich k neděli bylo osm.
• Pro občany České republiky a zemí Evropské unie, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v ČR, budou v případě absolvovaného očkování proti covidu-19 vakcínami schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) v třetích zemích platit stejné podmínky jako pro občany očkované v Česku. Schválila to dnes vláda.
• Do seznamu zelených zemí s nízkým rizikem nákazy koronavirem se ode dneška na takzvané mapě cestovatele posunulo devět území, mimo jiné Spojené státy, Srbsko nebo Albánie.
• Kvůli úpravě testování na dětských táborech, z nichž některé začnou před prázdninami, posunula vláda na 26. červen soubor rozvolnění plánovaný původně na 1. červenec. Týká se to maloobchodu, fungování restaurací, služeb či bazénů, uspíší se tak i rozvolnění v kultuře a na hromadných akcích.
• Akcí během posledního víkendu před prázdninami se tak bude moct venku účastnit až 5000 lidí, dodal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
• Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chystá podporu pro krajská města formou poukazů. Připraveno má 500 milionů korun, které budou k dispozici z nevyužitých peněz z již uskutečněných programů pomoci v souvislosti s pandemií koronaviru.

V USA klesl poprvé od loňského března sedmidenní průměr zemřelých po nákaze koronavirem pod hranici 300. Země se rovněž rychle blíží hranici 150 milionů plně naočkovaných proti covidu-19, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse a údaje federálních úřadů. Administrativě prezidenta Joea Bidena se nicméně zatím nedaří slíbeným tempem sdílet vakcíny s dalšími zeměmi, podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové je to přitom především kvůli problémům spojeným s logistikou.

Letošní rozpočet ministerstva kultury se navýší o 420 milionů korun, které by měly pomoci kultuře postižené pandemií koronaviru. Návrh ministerstva kultury dnes schválila vláda, uvedla na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministerstvo kultury má na letošní rok schválen rozpočet 15,8 miliardy korun.

Peníze navíc podle návrhu půjdou do sedmi oblastí včetně podpory profesionálních divadel a orchestrů, nezávislé kultury, muzeí a galerií či příspěvkových organizací.

Kvůli úpravě testování na dětských táborech, z nichž některé začnou před prázdninami, posunula vláda už na 26. červen soubor rozvolnění plánovaný původně na 1. červenec. O rozhodnutí informoval dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Týká se to třeba maloobchodu a služeb, ale uspíší se tak podle něj i rozvolnění v kultuře a na hromadných akcích. Akcí během posledního víkendu před prázdninami se tak bude moct venku účastnit až 5000 lidí, dodal ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvnitř budou moci být akce pro 2000 návštěvníků, kapacita bude moci být naplněna maximálně ze 75 procent.

Pro občany České republiky a zemí Evropské unie, kteří mají přechodný nebo trvalý pobyt v ČR, budou v případě absolvovaného očkování proti covidu-19 vakcínami schválenými Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) v třetích zemích platit stejné podmínky jako pro občany očkované v Česku. Schválila to dnes vláda, řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V systému, který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je nyní podle Vojtěcha nutné vytvořit možnost získání certifikátu v daném případě. Mělo by tomu tak být od 1. července.

Zaměstnavatelé žádají po vládě úpravu legislativy, aby mohli sami podle potřeby rozhodovat o nošení roušek či testování ve firmách. Chtějí také, aby se podnikům testy dál proplácely. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner. Odbory testování a očkování v podnicích podporují. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se bude o nastavení pravidel jednat.

„Chceme především to, aby byla upravena legislativa tak, aby firmy mohly reagovat na aktuální situaci v daném místě a daném podniku. Je třeba, aby si udělaly vlastní opatření - aby nařídily roušky, testování,“ uvedl Wiesner. Podle něj například dohoda podnikatelů s odboráři v závodě nestačí a je potřeba i legislativní úprava. „Musíme udělat všechna opatření pro to, abychom se nedostali do situace, která tu byla na podzim a na jaře,“ dodal šéf KZPS.

Na změny v maloobchodu kvůli koronaviru si lidé podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zvykli, neočekává se tak návrat do doby před pandemií. Lidé stále přicházejí do prodejen méně často, ale dělají větší nákupy. Vysokou míru obliby si drží nákupy na internetu. V kamenných prodejnách Češi očekávají vysoké hygienické standardy a opatření k ochraně zdraví. Při výběru nákupního místa je pro ně stále důležitější umístění prodejny a její dobrá dostupnost. Obchodníci momentálně bojují se strachem zákazníků z budoucnosti, kteří odkládají nejen velké, ale už i malé nákupy. Zásadní tak bude, jak moc budou chtít utrácet. Na dnešní tiskové konferenci to řekli prezident SOCR Tomáš Prouza a za výzkumnou agenturu GfK Ladislav Csengeri.

UNIQA kryje riziko onemocnění covidem-19 v základním cestovním pojištění, a to ve všech destinacích, tedy i tmavě červených podle vládního semaforu. Zákazník nemusí sjednávat další připojištění ani připlácet. V rámci léčebných výloh hradí UNIQA v případě této diagnózy vyšetření i medikaci, případný převoz a hospitalizaci, testy nemocné osoby a také repatriaci domů. Dva dospělí až se čtyřmi dětmi zaplatí například za 14denní pobyt v Chorvatsku celkem 970 korun.

Řada pojišťoven v letní sezoně pojistí Čechům léčebné výlohy v souvislosti s nemocí covid-19 i v zemích, které ministerstvo zahraničí označuje jako rizikové nebo vysoce rizikové, tedy v celé Evropě. Některé tyto pojistky zlevňují. Pojišťovny pouze nekryjí riziko koronaviru v zemích, kam ministerstvo zahraničí přímo zakáže cestovat. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami.

Měsíc před zahájením odložených olympijských her v Tokiu má česká výprava zajištěných 77 účastnických míst. Sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor věří, že do konce kvalifikačních bojů by se toto číslo mohlo přehoupnout přes stovku. Na předchozích letních hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 startovalo 104 českých sportovců, nejméně od OH 1956 v Melbourne.

„Přáli bychom si, aby ve výpravě bylo víc než sto sportovců. Hodně bude záležet na tom, zda uspějí basketbalisté,“ řekl Doktor. Satoranského a spol. čeká náročná kvalifikace v Kanadě, ostatní kolektivní sporty už šanci na postup ztratily.

Některé sporty zatím nemají uzavřené kvalifikační boje, kvůli koronaviru byla řada z nich odložena. Například atleti uzavírají žebříčky, z nichž se budou doplňovat již kvalifikovaní účastníci, až 29. června. Tentýž den má plénum ČOV schválit konečnou nominaci do Tokia, přihláška se odesílá 5. července.

Ministři zdravotnictví a financí Adam Vojtěch a Alena Schillerová (oba za ANO) se shodli na navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 200 korun měsíčně z dosavadních 1767 korun. Bude to stát 14 až 15 miliard korun navíc. Letos jsou na veřejné zdravotní pojištění náklady zhruba 399 miliard korun. Nařízení musí ještě schválit vláda, Vojtěch ho dnes předloží. Ministři to dnes řekli novinářům. K takzvaným státním pojištěncům patří důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní a vězni.

Podle Vojtěcha byly výdaje zdravotního pojištění související s epidemií koronaviru z veřejného zdravotního pojištění asi 50 až 55 miliard korun. Vyčerpala se tím většina rezerv zdravotních pojišťoven z předchozích let.