Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Maloobchodní tržby v Česku loni v listopadu meziročně stouply o 13,2 procenta po říjnovém revidovaném růstu o šest procent. Zvýšily se podeváté po sobě, na meziroční srovnání má vliv omezení prodeje kvůli epidemii koronaviru v roce 2020. Tržby za nepotravinářské zboží tak v listopadu vzrostly téměř o čtvrtinu, stouply také u pohonných hmot, u potravin stagnovaly. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.

V listopadu 2021 mohly být maloobchodní prodejny otevřeny, upozornila ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. „To se projevilo také relativně nízkým růstem prodejů internetových obchodů, zákazníci se vrátili do kamenných obchodů,“ dodala.

Sedmidenní celorepubliková incidence se dostala na 478 případů nákazy covidem na 100 000 obyvatel, což je o 98 případů více než před týdnem. Sedmidenní celorepubliková incidence tak druhý týden po sobě roste, předtím čtyři týdny klesala. Nárůst zaznamenaly všechny kraje republiky kromě Vysočiny, kde se incidence snížila (z 323 na 289 případů) a Libereckého kraje, kde zůstává na stejné hodnotě (432 případů). Nejvíce se zvýšila v Praze (z 574 na 937 případů). Následují Středočeský kraj (z 412 na 583 případů) a Karlovarský kraj (z 219 na 355 případů). V hlavním městě je také nyní týdenní incidence nejvyšší, následuje Středočeský kraj s 583 a Zlínský kraj s 492 případy nákazy za týden na 100 000 obyvatel. Nejméně potvrzených nových nákaz za sedm dnů na 100 000 obyvatel je nyní na Vysočině (289).

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku od začátku epidemie předloni v březnu přesáhl 2,56 milionu, s nákazou zemřelo 36 765 lidí. V posledních šesti dnech zůstává denní počet úmrtí pod padesáti.

Přes výrazný nárůst potvrzených případů bylo testů ve středu jen mírně víc než o týden dřív. Laboratoře jich provedly zhruba 78 000, minulou středu asi 75 000. Podíl prokázaných nákaz mezi testovanými v mezitýdenním srovnání roste. Z testovaných lidí s příznaky koronaviru byla ve středu pozitivní víc než čtvrtina. Podíl prokázaných nákaz u epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, se zvýšil na 15,6 procenta. Z preventivních testů koronavirus ukázala téměř desetina.

Promoří se všichni! Valí se na nás omikronová vlna covidu-19. Jak bude vypadat, nastínil neurobiolog Omar Šerý z Brna. Očkování před proděláním nové varianty prý nechrání.

Neurobiolog Šerý o vlně omikronu v Česku: Nejhorší bude první únorový týden!

Incidenční číslo se v Česku zvýšilo ve všech krajích s výjimkou Libereckého. Nejvíce je epidemií zasažená nadále Praha, kde na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní připadá 937 nových případů nákazy. Nejméně se nyní koronavirus šíří na Vysočině, kde se incidence posunula vzhůru jen mírně na hodnotu 289.

V nemocnicích lidí s covidem-19 nadále ubývá. Středečních 2046 hospitalizovaných bylo o čtvrtinu méně než před týdnem, podobným tempem na 378 ubylo covidových pacientů ve vážném stavu, kterých je tak nejméně za víc než dva měsíce. Nejnovější čísla ale obvykle při aktualizacích v následujících dnech rostou.

Přes výrazný nárůst potvrzených případů bylo testů ve středu jen mírně víc než o týden dřív. Laboratoře jich provedly zhruba 78 000, minulou středu asi 75 000. Podíl prokázaných nákaz mezi testovanými v mezitýdenním srovnání roste.

Na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánoci. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Počet prokázaných případů nákazy po pondělním poklesu v úterý a ve středu výrazně vzrostl. Takový vývoj epidemiologové čekali vzhledem k šíření koronavirové varianty omikron, která podle predikcí rychle vytlačí předchozí deltu. Podle řady vědeckých studií je omikron sice nakažlivější, oproti deltě je ale průběh onemocnění lehčí.

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku od začátku epidemie předloni v březnu přesáhl 2,56 milionu, s nákazou zemřelo 36 765 lidí.

Pěkné čtvrteční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Ve středu v ČR přibylo 11 452 případů koronaviru, o polovinu víc než před týdnem. Incidence byla naposledy vyšší před Vánoci. Ubylo hospitalizovaných. Mimochodem, vláda Petra Fialy (ODS) zatím dál bojuje ve Sněmovně o důvěru - jednání probíhalo i celou noc.

Rozsáhlý monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by při ústupu epidemie v Česku mohl nahradit testování žáků a studentů antigenními testy. Zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), Prahy 9 a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) to dnes uvedli v tiskové zprávě. Předběžné výsledky pilotního projektu podle nich prokázaly dostatečnou citlivost metody. Sběrače v kanálech od loňského září zachycovaly splašky z pěti základních škol v Praze 9 a jedné základní a jedné mateřské školy v Praze-Lysolajích. Odborníci vzorky testovali dvakrát týdně.

Podle VŠCHT je citlivost metody dostatečná už k odhalení jednotek pozitivních osob ve škole. Pozitivita odpadních vod, kterou by nepotvrdilo následné plošné testování žáků a učitelů metodou PCR, byla velmi vzácná. Zástupci VŠCHT uvedli, že monitoring vypovídal o šíření pandemie už během října, kdy na školách neprobíhalo plošné testování. Další z výsledků projektu podle nich ukázal, že školy s pravidelným plošným testováním metodou PCR dokázaly během loňského listopadu a prosince účinně vyhledat a izolovat nakažené osoby.

Testy v Česku v úterý potvrdily 12.366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. 

Data o nových nákazách ukazují, že od začátku listopadu jsou každý pracovní den pozitivně testovány stovky lidí, kteří se nakazili podruhé. Sociolog Daniel Prokop na twitteru napsal, že v současné době je to kolem deseti procent nakažených, kteří se ve statistice neevidují jako nové případy. Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška jsou denní data o reinfekcích předběžná a zpětně se kontrolují a upravují.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstalo těsně nad hodnotou 1,1, vyplývá z tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví. Pokud je číslo nad jedničkou, epidemie zrychluje, údaj pod jedničkou znamená zpomalování.

Lidé v řadě měst České republiky si v novém roce připlatí za cestování městskou hromadnou dopravou (MHD). Dopravní podniky v Českých Budějovicích, Opavě i dalších městech navýšily ceny jízdného kvůli rostoucím nákladům způsobených cenami energií či inflací a dál klesajícím tržbám způsobených pandemií koronaviru. Některá další města pak zatím o změnách jízdného nerozhodla, případně radnice navýšily své kompenzace dopravcům. Vyplývá to z informací Sdružení dopravních podniků ČR pro ČTK. Podle sdružení jsou ztráty dopravců za dva roky od vypuknutí pandemie koronaviru v miliardách korun.

„Ztráty v roce 2020 i 2021 porovnáváme s posledním normálním rokem, tedy rokem 2019. Za třetí čtvrtletí roku 2021 jsme proti roku 2019 v tržbách za jízdné ve ztrátě asi 1,3 miliardy Kč, ubylo nám zhruba 26 procent cestujících,“ uvedl předseda sdružení Tomáš Pelikán.

V první fázi pandemie dopravní podniky kryly ztráty z vlastních finančních rezerv, kromě toho pak musely většinou požádat o kompenzace město či kraj. Nejistou situaci loni ještě umocnil extrémní nárůst cen energií. Dopravci proto podle Pelikána měli možnost tři variant řešení, a to snížit přepravní výkon, zdražit jízdné nebo žádat vyšší kompenzaci od města.

Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl ústavní stížnost, v níž si soukromý zemědělec z jižních Čech stěžoval na to, že vláda loni v březnu zakázala pohyb mezi okresy, aby bránila šíření covidu-19. Již dříve neuspěl u Městského soudu v Praze a poté u Nejvyššího správního soudu (NSS). ÚS dal za pravdu Nejvyššímu správnímu soudu, který konstatoval, že normotvornou činnost ani samotné důsledky obecně formulované právní normy nelze považovat za zásah do ústavních práv. Původní takzvanou zásahovou žalobu Městský soud v Praze správně odmítl jako nepřípustnou. Podle ustálené judikatury se s její pomocí nelze v nouzovém stavu proti krizovým opatření bránit.

„Bránit se lze proti konkrétnímu a individualizovanému zásahu, k němuž na podkladě krizového opatření mohlo dojít,“ uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková. Stěžovatel se teoreticky mohl bránit proti konkrétním silničním kontrolám, při nichž policisté a vojáci kontrolovali ty, kteří cestovali mezi okresy, a ty, kteří k tomu neměli vládou vyjmenovaný důvod, vraceli zpět. Opatření platilo od 1. do 21. března, člověk se mohl pohybovat jen v okrese, v němž měl trvalé bydliště a některé činnosti mohl vykonávat pouze na území obce.

Snowboardcrossařka Eva Samková dělá má po zlomenině obou kotníků maximum, aby stihla olympiádu v Pekingu. Zlatá a bronzová olympijská medailistka ale čelí další komplikaci, cestu na lékařskou kontrolu v Rakousku jí zhatil pozitivní test na covid-19.

„Osud mi teď připravuje samé lahůdky,“ uvedla Samková v tiskové zprávě. „Chystám se změnit knihu. Je nejvyšší čas se začíst do legendy o Fénixovi,“ dodala v narážce na bájného ptáka, který je symbolem znovuzrození, v jejím případě šance startovat na olympiádě.

„Je lepší mít omikron teď, když mám klid na léčení, než těsně před olympiádou, což by byla konečná,“ řekla. Hry začnou 4. února a ženy absolvují snowboardcross 8. února. Na pooperační kontrolu do Rakouska vyrazí bezprostředně po negativním testu na koronavirus.

Mezi hlavními cíli italské vlády v loňském roce bylo připravit zemi na čerpání prostředků z evropského plánu obnovy, který země vnímá jako svou historickou příležitost. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně v Římě Hana Hubáčková, která je v Praze na poradě českých ambasadorů působících v evropských zemích. Praha a Řím jsou podle ní schopné najít společné argumenty i v tématech, ve kterých mají odlišné pozice, například v migraci.

„Itálii bereme jako velice silného partnera,“ uvedla diplomatka.

Poslední dva roky také Itálii poznamenala pandemie covidu-19. V první vlně zemi velmi postihla a vláda tehdy vyhlásila velmi tvrdou pětapadesátidenní uzávěru. V posledních měsících pak země sází na očkování a používání covidových pasů. K vládním omezením většina Italů přistupuje spořádaně. „Když přijdete do samoobsluhy v Itálii, tak téměř nenarazíte na někoho, kdo by neměl nasazenou roušku, nebo ji měl nasazenou špatně,“ řekla velvyslankyně.

Incidenční číslo vzrostlo proti předchozímu dni ve většině krajů. Nejvíce se epidemie nadále šíří v Praze, kde na 100 000 obyvatel za posledních sedm dní připadá 835 nových případů nákazy. Relativně nejlepší je situace na Vysočině, kde incidence zůstala na hodnotě 287.

V nemocnicích se zatím nárůst počtu nakažených neprojevil. Úterních 2216 hospitalizovaných je nejméně od počátku listopadu. Stejné je to s počtem covidových pacientů ve vážném stavu, kterých bylo k úterku v nemocnicích 407. Tato čísla ale obvykle při aktualizacích v následujících dnech rostou.

Přes nárůst denního přírůstku v úterý ubylo testů na koronavirus. Laboratoře jich provedly zhruba 92 000, o týden dřív to bylo 96 000. Podíl potvrzených nákaz mezi testovanými v mezitýdenním srovnání roste.

Na 100 000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o 20 více než o den dřív.

V pondělí denní přírůstek nakažených v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl, odborníci ale nepředpokládali, že jde o změnu trendu. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) už totiž mezi novými případy koronaviru v Česku převládla nakažlivější varianta omikron, jejíž vlna může podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přinést až 50 000 nově nakažených denně.

Počet potvrzených případů koronaviru v Česku od začátku epidemie předloni v březnu přesáhl 2,55 milionu, s nákazou zemřelo 36 722 lidí.

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Testy v ČR v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, o pětinu víc než před týdnem. Incidence stoupla na 440. Hospitalizovaných dál ubylo na 2216.

Vážení čtenáři, naše online zpravodajství o událostech kolem pandemie covidu-19 dnes končí. Děkujeme za sledování a s dalšími informace se přihlásíme ve středu ráno.

Loučíme se tradičně přehledem dnešního koronavirového dění. Nejprve z domova:

• Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, zhruba o 2000 méně než před týdnem. Ubylo zároveň testů. Pacientů s koronavirem v nemocnicích je přibližně 2350, na počátku minulého týdne jich bylo zhruba o 740 více. Nicméně proti uplynulému víkendu hospitalizovaných mírně přibylo, přibližně o 60.
• Na pražském Malostranském náměstí se dnes sešlo několik stovek odpůrců opatření proti šíření covidu-19 a povinnému očkování vybraných profesí a lidí nad 60 let. Lidé protestovali také proti novele krizového zákona. Součástí demonstrace byl happening studentů proti ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09), při kterém se svlékli do půl těla. Akci pořádala iniciativa Chcípl PES, která chystá další demonstrace po celém Česku.
• Zaměstnanci různých stupňů škol se budou od příštího týdne testovat na covid-19 v odlišných frekvencích. Zatímco na základních a středních školách bude antigenní testování jen jednou týdně, v mateřských školách by si pracovníci měli dělat testy dvakrát týdně. Vyplývá to z informací, které dnes ministerstvo školství rozeslalo do škol.
• Posilující dávku očkování proti covidu-19 dostalo od začátku letošního roku přes půl milionu lidí. Celkově se od září nechalo přeočkovat už více než 2,9 milionu osob, tedy zhruba 27 procent populace. Podle denních dat o nákazách tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.
• Policisty, kteří v minulých dnech vystoupili na demonstracích organizovaných hnutím Chcípl PES proti povinnému očkování proti covidu-19, čeká kárné řízení. Podle policejního prezidia bylo jejich vystupování a komentáře na akci politického hnutí nepřípustné.
• Izolace lidí, kteří se nakazili koronavirem, stejně jako karanténa jejich blízkých kontaktů se podle nového metodického pokynu ode dneška zkracuje na pět kalendářních dní, pokud lidé nemají příznaky nemoci. Dosud trvala izolace 14 dní a karanténu mohli lidé bez příznaků ukončit po sedmi dnech negativním PCR testem. Lidem s příznaky hygienici izolaci ukončí dva dny po jejich odeznění. Tento týden ještě nemusí do karantény lidé po očkování nebo prodělání nemoci v posledních 180 dnech, od pondělí 17. ledna se to změní.

Itálie a Turecko dnes ohlásily nejvyšší denní přírůstky počtu případů koronavirové nákazy. Řím oznámil 220.532 nových případů za předchozí den a Ankara 74.266, informovala agentura Reuters. V Itálii mezi lékaři a epidemiology sílí debata, zda pokračovat se zveřejňováním denních údajů.

Dnes zveřejněná italská bilance je dvakrát vyšší než ta z pondělí. Rozdíl je ale ovlivněn tím, že v neděli se obvykle testuje výrazně méně než ve všední dny. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za poslední den 294 lidí. Obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče je však stabilní. V současnosti je v Itálii nakažený každý třicátý člověk.

Včera se k očkování zaregistrovalo přes 26 tisíc lidí, z toho 24 tisíc na posilovací dávku, napsala na twitter Chytrá karanténa.

Zaměstnanci různých stupňů škol se budou od příštího týdne testovat na covid-19 v odlišných frekvencích. Zatímco na základních a středních školách bude antigenní testování jen jednou týdně, v mateřských školách by si pracovníci měli dělat testy dvakrát týdně. Vyplývá to z informací, které dnes ministerstvo školství rozeslalo do škol. ČTK o tom informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová. Úřad chce tento týden informace pro školy ještě upřesnit.

„Omikron se rychle šíří a vytlačuje dosud dominantní delta mutaci. I v tomto případě platí, že očkování je nejúčinnějším nástrojem, který snižuje pravděpodobnost nákazy a takřka eliminuje riziko vážného průběhu. Prosím, jděte se očkovat, chráníte tím sebe i své blízké,“ napsal na twitter ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Posilující dávku očkování proti covidu-19 dostalo od začátku letošního roku přes půl milionu lidí. Celkově se od září nechalo přeočkovat už více než 2,9 milionu osob, tedy zhruba 27 procent populace. Vyplývá to z dat o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Zástupci projektu Chytrá karanténa na twitteru uvedli, že přeočkování navyšuje ochranu proti nákaze nad 80 procent a proti těžkému průběhu téměř ke 100 procentům. Podle denních dat o nákazách tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

V České republice se dosud nakazilo 2,538.298 lidí, tedy 235.992 na milion obyvatel. Podle serveru ourworldindata.org je ČR nyní osmou nejvíce zasaženou zemí světa podle poměrného počtu nakažených (začátkem roku 2022 byla na sedmém místě, nyní ČR přeskočilo Slovinsko).

Z celého světa jsou na tom hůře jen Andorra (361.752 případů nákazy na milion obyvatel), Černá Hora (305.979), Seychely (293.499), San Marino (279.858), Slovensko (256.111), Gruzie (241.930) a Slovinsko (237.303).

Izolace lidí, kteří se nakazili koronavirem, stejně jako karanténa jejich blízkých kontaktů se podle nového metodického pokynu ode dneška zkracuje na pět kalendářních dní, pokud lidé nemají příznaky nemoci. Dosud trvala izolace 14 dní a karanténu mohli lidé bez příznaků ukončit po sedmi dnech negativním PCR testem. Lidem s příznaky hygienici izolaci ukončí dva dny po jejich odeznění. Tento týden ještě nemusí do karantény lidé po očkování nebo prodělání nemoci v posledních 180 dnech, od pondělí 17. ledna se to změní.