Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Před rokem se v Česku kvůli šíření koronaviru poprvé uzavřely restaurace a většina obchodů a služeb. Omezení začalo platit od soboty 14. března 2020. Hospody za rok fungovaly uvnitř jen půl roku, podobné to bylo u služeb. Koncem jara a v létě přišlo uvolnění, po kterém většina podniků mohla za zpřísněných hygienických podmínek a někdy s menší kapacitou opět fungovat. Na podzim ovšem přišla další vlna šíření nákazy a s ní opětovné omezení.

Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři,

také dnes se budeme věnovat všemu okolo pandemie covidu-19, a to jak v Česku, tak v celém světě.

K dnešku končí ve funkci hlavní hygienička Jarmila Rážová a do doby jmenování jejího nástupce ji zastoupí ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová. O změně rozhodl ministr Jan Blatný (za ANO). Důvod několikrát odmítl podrobněji komentovat.

Rážovou do funkce jmenovala Babišova (ANO) vláda koncem loňského června. Funkcí byla už předtím pověřena po březnovém odvolání Evy Gottvaldové, která podle kabinetu nezvládla svou práci v počínající epidemii koronaviru.

Nastupující Svrčinová je odbornicí v ochraně a podpoře veřejného zdraví. Dlouhá léta se specializovala na hygienu výživy a bezpečnost potravin, jako auditorka i na celoevropské úrovni v Bruselu. 

Česká vakcinologická společnost navrhuje upravit interval mezi první a druhou dávkou vakcíny proti covidu-19. U očkovacích látek Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech a Moderna může podle nich být až šest týdnů. V současné době je u Comirnaty druhý termín přidělovaný podle informací na webu ministerstva zdravotnictví zhruba po 21 dnech a u Moderny po 28 dnech. U AstraZeneca by měl zůstat interval 12 až 13 týdnů. Na nové doporučení dnes na twitteru upozornil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Twitterový účet Chytré karantény uvedl: „VAKCÍNY. Špatná zpráva přišla z centrály společnosti @AstraZeneca. Ta oznámila, že sníží dodávky do Evropy o 73 procent. Jak se to dotkne ČR ještě nevíme. Intenzivně to ale řešíme. Pokusíme se rozhodnutí centrály změnit. Pracujeme i na navýšení a urychlení dodávek dalších vakcín.“

Do Česka dorazil druhý milion testů na covid-19 určených pro školy. Hasiči je převezou z letiště v pražské Ruzyni do skladu ve Svojšicích, s distribucí se počítá, až bude návrat dětí do škol aktuální. Nyní se kvůli opatřením proti šíření epidemie žáci a studenti učí z domova. O dnešním převozu testů informovala ČTK tisková mluvčí hasičů Jana Urbancová.

Společnost Tardigrad International Consulting má podle zakázky ministerstva vnitra dodat 3,6 milionu testů, první dodávku letadlo z Číny přivezlo 27. února. Poslední zásilka testů bude odbavena v pondělí 15. března.

Nemocnice kvůli omezení péče prodělávají 3,2 miliardy korun měsíčně. Situaci má narovnat další kompenzační vyhláška, která úhrady od zdravotních pojišťoven za péči upraví. Vyplývá to z návrhu zákona o kompenzacích, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška má také umožnit zdravotnickým zařízením mimo nemocnice vyplatit zaměstnancům odměny za další vlnu pandemie.

Česká obchodní inspekce (ČOI) toleruje prodej nelegálních respirátorů s označením KN95 a N95, kterým na rozdíl o respirátorů třídy FFP2 chybí certifikace podle evropské normy. Tvrdí to Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich v reakci ČTK sdělil, že technické normy v českém právním řádu nemají samy o sobě obecnou závaznost a označení N95 nebo KN95 na respirátoru neznamená nic zavrženíhodného.

„Nelze samozřejmě nikdy zcela vyloučit, že deklarace úrovně FFP2, KN95 či N95 na konkrétním kusu, výrobní šarži nebo i typu výrobku z nějakého důvodu neodpovídá skutečnosti. To už je však problematika zcela odlišné úrovně, která neopodstatňuje současné snahy prohlásit v rámci konkurenčního boje nějakou jakostní deklaraci dle technické normy paušálně za nelegální na našem trhu,“ řekl ČTK Fröhlich.

Zdravotníci v Česku v pátek aplikovali přes 40.800 dávek očkování. Jejich celkový počet tak stoupl na 1,049.108. Obě dávky má téměř 296.500 lidí.

Přehled pandemického vývoje v jednotlivých krajích České republiky:

• Testy odhalily v Praze za pátek 1407 nových případů covidu, o 54 méně než před týdnem. Počet aplikovaných dávek očkování se v metropoli blíží 200.000.
• Ve Středočeském kraji v pátek přibylo 2423 nakažených covidem-19. Je to o 729 případů více než ve čtvrtek a o 263 více než ve stejný den před týdnem.
• Ve Zlínském kraji přibylo za pátek 547 případů nákazy koronavirem. Je to o 186 více než ve čtvrtek a o 241 více než v pátek před týdnem.
• V Plzeňském kraji přibylo v pátek 1069 nových případů nákazy koronavirem, o 177 méně než před týdnem. Nejvíce zasaženým okresem je nyní Klatovsko.
• V Olomouckém kraji přibylo za pátek 824 případů nákazy koronavirem. Je to o 164 více než ve čtvrtek, také o 272 případů více než minulý pátek.
• V Karlovarském kraji přibylo za pátek 91 případů nákazy koronavirem. Proti minulému pátku je to o 224 méně. Mírně se zlepšuje situace v nemocnicích.
• Testy v Libereckém kraji odhalily v pátek koronavirus u rekordních 962 lidí. Je to nejvyšší počet nakažených v kraji za jeden den od začátku pandemie.
• Laboratoře v Ústeckém kraji potvrdily za pátek koronavirus u dalších 1333 lidí, je to o 145 víc než před týdnem. Nejhůř je na tom Litoměřicko.
• V Moravskoslezském kraji přibylo v pátek 1030 případů nákazy koronavirem. Bylo to o 83 více než ve čtvrtek a o 205 nakažených více než minulý pátek.

V nemocnicích bylo v pátek 8742 pacientů s covidem, z toho 1968 v těžkém stavu. V mezitýdenním srovnání stoupl počet hospitalizovaných o 226 případů.

Od začátku epidemie zemřelo v Česku přes 23.000 lidí s covidem, z toho více než 11.000 v letošním roce. Posledních 1000 zemřelých přibylo za šest dní.

V Česku v pátek přibylo 14.920 potvrzených případů covidu, o 1750 více než předchozí pátek. Tento týden to bylo poprvé, kdy denní počet nově nakažených v mezitýdenním srovnání stoupl. Reprodukční číslo v pátek vzrostlo z 0,91 na 0,94. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Bodové skóre protiepidemického systému PES, kterým se původně v Česku řídila opatření proti šíření nového koronaviru, se dnes pátým dnem drží na hodnotě 73 bodů ze sta, což odpovídá druhému nejvyššímu stupni pohotovosti z pěti. Mírné zhoršení vykazují tři ze čtyř sledovaných parametrů, a to včetně reprodukčního čísla. Mírný mezidenní pokles zaznamenali zdravotničtí statistici pouze u podílu hospitalizovaných s covidem, u kterých byla nákaza zjištěna až v nemocnici.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled pátečních tuzemských událostí spojených s pandemií:

• V Česku se aplikoval víc než milion očkovacích dávek vakcín proti covidu-19. Očkování dostalo přes 700 000 lidí, někteří už mají obě potřebné dávky.
• Ve čtvrtek přibylo v Česku 11 083 potvrzených případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než před týdnem. Očkováno proti covidu-19 bylo ve středu i čtvrtek každý den rekordních více než 44 000 lidí.
• Těžký průběh covidu-19 vyžadující pobyt v nemocnici mají nyní častěji i mladší lidé. Zhruba šest procent pacientů na jednotkách intenzivní péče jsou mladší 40 let, řekl dnes ministr Jan Blatný (za ANO). Každý desátý s vážným průběhem je ve věku 50 až 59 let. 
• Firmám se podle Hospodářské komory podařilo díky testování odhalit nákazu u tisíců zaměstnanců, kteří o ní nevěděli. Záchyt nemoci se pohybuje od 0,5 až 1,5 procenta. 
• Snížit počet nakažených s covidem-19 v nemocnicích na zhruba 3000 je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška možné zhruba do poloviny dubna. Tento týden počty hospitalizovaných s covidem-19 překročily 9000. 
• Výrazné uvolnění protiepidemických opatření kvůli covidu-19 se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nedá od 21. března očekávat. Zvažuje ale uvolnění omezení pro pohyb za účelem rekreace, který je v současné době omezený na hranice katastru. 
• Maďarsko, Švédsko a Madeira se od pondělí přesunou mezi tmavě červená území s největším rizikem koronavirové nákazy. Dosud byly tyto oblasti na mapě cestovatele červené, návrat odsud tak bude pro návštěvníky z Česka nově obtížnější. 

Do pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze dorazilo dalších 2 500 dávek léku bamlanivimab na covid-19. Nemocnice o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Prvních 500 dávek těchto monoklonárních protilátek od americké firmy Eli Lilly přišlo koncem února. Znemožňují viru vstup do buněk a podávají se krátce po nakažení pacientům, kterým hrozí vyšší riziko úmrtí. Lékárna krčské nemocnice slouží jako distribuční místo pro další zdravotnická zařízení, která si o lék mohou pro konkrétního pacienta požádat.

„O indikaci léku vždy rozhoduje ošetřující lékař dle přesně stanovených kritérií. Pacientovi se podává jedna dávka nitrožilně, a to ambulantně při urgentních příjmech nemocnic. Aplikace léku trvá přibližně jednu hodinu. Následně je pacient další hodinu sledován a poté propuštěn do domácí péče,“ uvedl mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Vývoj nákazy podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) téměř potvrdil model, který předpokládal vlivem mutací zvýšení nakažlivosti až o 70 procent. Predikoval 279 000 nových případů v únoru a potvrdilo se jich 255 324. Nové modely započítávající současná platná opatření počítají v březnu s 320 000 novými případy, do 11. března jich bylo téměř 137 000. Na konci března by podle modelů mělo být v týdnu průměrně 7 500 případů denně, v polovině dubna 5 000 a na konci dubna 4 000 denně.

Pokles počtu nových případů se podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška zatím neprojeví úbytkem hospitalizovaných. Péči v nemocnici nakažení potřebují nejčastěji deset až 14 dní od nákazy. V uplynulých dvou týdnech přibylo 24 000 osob z rizikových věkových skupin, do nemocnic jich bude podle Duška směřovat asi třetina. „Systém se zcela jednoznačně dostane na hranu svých kapacit a v řadě regionů už tam je. Doufáme, že nemocnice jsou v kulminačním bodě,“ doplnil.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) u COVID ubytování k dnešku od velkých provozů hlásí 4 851 žádostí za přibližně 2,4 miliardy korun. Drobní ubytovatelé zatím podali 2 343 žádostí přesahující 140 milionů korun. Úřad to dnes uvedl na twitteru. Za týden tak v dotačním titulu přibylo 622 žádostí. Provozovatelé ubytovacích provozů mohou o příspěvek za nucené uzavření kvůli druhé vlně pandemie koronaviru žádat do 31. března. Žádosti přijímá Státní fond podpory investic.

„V tuto chvíli epidemie stagnuje, až začíná klesat,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Reprodukční číslo, tedy počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je 0,9. Rychlost šíření viru zvyšuje nakažlivější britská mutace. „Opatření začala být intenzivněji dodržována na konci února a promítlo se to už do začátku března,“ dodal Dušek. 

Útlum způsobený opatřeními nebude podle Duška nijak dramaticky rychlý. „Nepředstavujme si to tak, že za jeden jediný týden se to na populační úrovni prudce zbrzdí, protože to šíření viru je opravdu masivní a komunitní,“ řekl.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) začala pravděpodobně zabírat nastavená restriktní opatření včetně omezení cestování mezi okresy. Drobné rozvolnění by podle Blatného přijít sice brzy mohlo, ale nebude nijak razantní. Velikonoce nebudou „normální“ ani podle vicepremiéra, ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD). Jestli vláda bude znovu žádat o prodloužení nouzového stavu, musí ale podle něj rozhodnout právě Blatný. 

Celý článek čtěte ZDE.

Počtu 3 000 nakažených s covidem v nemocnicích je podle modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) možné dosáhnout zhruba v polovině dubna. Začít klesat by mohl příští týden.

Maďarsko, Švédsko a Madeira se od pondělí přesunou mezi tmavě červená území s největším rizikem koronaviru. Finsko a Monako si pohorší do červené.

Stavební firmy s 250 a více zaměstnanci stihly do dneška otestovat všechny své zaměstnance na covid-19, jak jim to ukládalo vládní nařízení. Počet odhalených pozitivních případů se pohybuje v jednotkách promile. S odmítnutím ze strany zaměstnanců se nesetkaly. Pro některé je logisticky náročný rozvoz testů, poskytují je rovněž pro menší subdodavatelské firmy. Některé z nich mají problémy s občasným nedostatkem testů. Vyplývá to z vyjádření stavebních firem, které dnes ČTK oslovila.

Ministerstvo školství (MŠMT) začalo ve čtvrtek testovat své pracovníky na covid-19. Využívá k tomu samotestů, které vyčlenila vláda pro testování zaměstnanců úřadů. Poskytnuté testy předá i ostatním rezortním organizacím, kde testování začne nejpozději začátkem příštího týdne. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Šéf Starostů Vít Rakušan při rozhovoru pro Blesk přiřkl zásluhy za očkování Čechů hejtmanům, nikoli vládě. „Včera ve Sněmovně běžela více než hodinová debata o očkování a já jsem neměl pocit, že by tady byla jasná strategie toho, co nás čeká. Naopak mám pocit, že to, že se očkování pomalu začíná dařit, je jen díky skvělé práci hejtmanek a hejtmanů napříč politickým spektrem. Kraje se na to připravily. Mnohdy ale vládě navzdory a na základě vlastní invence a toho, že znají svůj kraj a vědí co kde vybudovat. Počáteční dělba vakcíny ze strany státu ale nebyla jasná a ani spravedlivá,“ sdělil Rakušan.

Celý rozhovor s Vítem Rakušanem naleznete zde.

Povinné testování odhalilo na České poště v celé republice 788 pracovníků nakažených koronavirem. Pošta zaměstnává okolo 27 000 lidí. Karanténa pro nakažené se provozu pošt dotkne jen minimálně. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Údaj o počtu nakažených je výsledek testování jak odbornými firmami, tak ze samotestů a testů, které zaměstnanci absolvovali po své linii. I ty se do celkového firemního počtu zaznamenávají. „V testování budeme samozřejmě pokračovat i v dalších týdnech tak, aby každý zaměstnanec, který přichází do provozu, byl jednou týdně testován,“ uvedl Vitík.

Šéfka strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová odpovídala při rozhovoru pro Blesk na otázku, co by mohlo aktuální pandemickou situaci v Česku zlepšit. „My jsme se do této situace neměli vůbec dostat. Šlo jí předejít, ale když už v tom jsme, tak jsou jenom dvě východiska. A to rapidně testovat, k tomu by měla pomoci i konečně zavedená povinnost ve firmách a na úřadech. K tomu už jsme vyzývali vládu počátkem ledna a ona nás uposlechla až po dvou měsících,“ sdělila.

„Tou druhou je pak vakcinace, protože to je cesta z této krize. Vidíme to na číslech v Británii, kde díky tomu kleslo číslo úmrtí, když se podařilo dostatečně proočkovat nejrizikovější skupinu obyvatel. Což se u nás neděje,“ doplnila Adamová.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.