Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V neděli přibylo v Česku pouze 42 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je nejnižší denní nárůst téměř za celý uplynulý rok. Stejný počet nových případů byl zaznamenán naposledy 20. června v roce 2020, což byla sobota. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nižší nárůst počtu nakažených koronavirem byl zaznamenán naposledy loni v pondělí 15. června.

Dobré ráno, i dnes se odpoledne sejde vláda, která probere i část covidové agendy. Půjde mj. o návrh zákona, který v říjnových sněmovních volbách umožní stejně jako loni hlasovat lidem v koronavirové karanténě či izolaci.

Vláda by se podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měla také znovu zabývat nošením ochrany dýchacích cest ve školách. Žáci a učitelé je při výuce aktuálně nemusí nosit ve většině krajů, výjimkou jsou Jihočeský, Zlínský a Liberecký kraj. Vojtěch uvedl, že povinnost bude zřejmě zrušena i ve zbývajících regionech. Povinnost mít zakrytý nos a ústa zůstala pro přestávky a společné prostory škol.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled toho, co přinesla neděle. Začneme novinkami z tuzemska:

• V sobotu testy v Česku odhalily 74 případů koronaviru, za tento den v týdnu nejméně od loňského 11. července. Minulý týden v sobotu byl počet potvrzených nákaz víc než dvojnásobný.
• Na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní méně než 14 nakažených, takzvané incidenční číslo tak nadále klesá.
• Očkováno proti nemoci covid-19 bylo v sobotu zhruba 50 000 lidí, podobně jako před týdnem.
• Vakcína od firem Pfizer/BioNTech by od září mohla být k dispozici praktickým lékařům pro děti od dvanácti let. Teď se soutěží distributor, který by to mohl zajistit. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se děti od 12 let měly očkovat od července.
• Od 1. července by se měl zvýšit maximální počet účastníků na kulturních akcích na 5000 venku a 2000 uvnitř za určitých opatření. I to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Rada vlády pro zdravotní rizika a kabinet podle něj bude také v pondělí řešit nošení roušek ve školách.
• Školáci a učitelé v Libereckém, Zlínském a Jihočeském kraji zřejmě nebudou muset mít respirátory při výuce ve třídách, řekl ministr zdravotnictví Vojtěch. Rozhodovat o tom bude v pondělí vláda.
• Při očkovacím maratonu se ve Středočeském kraji naočkovalo vakcínou proti covidu-19 5535 lidí. Akce začala v pátek v 08:00 a skončila v sobotu kolem 18:00. Organizátoři usilují o zápis do knihy rekordů jako nejdelší nonstop očkování.

Od pondělí 14. června ale bude kapacita venku už bez omezení, pro vnitřní sály stále budou moci pořadatelé využít jen polovinu kapacity. Uvnitř budou moci i nadále být jen usazení diváci, venku bude možné prodávat i lístky na stání s tím, že na každého diváka musí vyjít čtyři metry čtvereční. Stále bude pro návštěvníky platit nutnost mít zakryté dýchací cesty.

Plánované přidání 300 korun navíc označil bývalý ministr financí a expremiér Jan Fischer v České televizi za „čistě předvolební záležitost“. Podle něj by částka měla směřovat cíleně k lidem s nejnižšími penzemi. „Jestli se kolegové důchodci neurazí, byli to důchodci, kteří - i když museli snášet utrpení a lockdown - měli finančně největší příjmovou jistotu,“ řekl Fischer. Plošné navyšování kritizuje i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Podle ní se situace zranitelných seniorek a seniorů dlouhodobě neřeší. 

Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce května úvěry za 44,1 miliardy korun. To je v meziročním srovnání nárůst o 72 procent. Zároveň zaznamenaly mírný nárůst zájmu o nové smlouvy o stavebním spoření, kterých uzavřely ke konci května zhruba 209.000. Vyplývá to z výsledků všech pěti spořitelen, které má ČTK k dispozici.

„Růst objemu úvěrů není s ohledem k přetrvávajícímu rekordnímu zájmu lidí o investice do bydlení nijak překvapivý. Posledních 12 měsíců bylo pro trh velmi příznivých – odložená spotřeba, vyšší úspory, nízké úroky, hodně času tráveného doma a také předpokládané zastavení růstu cen nemovitostí. To vše nahrávalo investicím do bydlení v podobě koupě i rekonstrukcí,“ řekl ČTK předseda představenstva Modré pyramidy a předseda Asociace českých stavebních spořitelen Pavel Jirák. Dále uvedl, že ceny nemovitostí proti původnímu očekávání nijak neklesají a naopak mají i nadále vzestupnou tendenci. „Přesto nepředpokládám, že by došlo k otočení tohoto trendu a Češi by přestali mít zájem nové bydlení či rekonstrukce,“ dodal.

„Musíme dále očkovat a přesvědčovat, že to má smysl a že je to řešení. Musíme pokračovat v testování a sekvenování. V neposlední řadě dodržovat pravidla a pokračovat v projektu Bezpečná provozovna,“ řekl Karel Havlíček (za ANO) na Primě. Pokud to podle něj Češi zvládnou, ekonomika se na podzim zavírat pravděpodobně znovu nebude. „Není to ale možné vyloučit,“ dodal nicméně.

Také podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové se musíme připravit na příchod nových mutací, které se v Česku mohou objevit po návratu lidí z dovolených. „Vláda se musí připravit, aby nemuselo dojít k opětovnému zavření ani škol, ani provozoven,“ řekla Pekarová. I ona zdůraznila důležitost očkování. „Jsme pod průměrem Evropské unie, i co se týče prvních dávek,“ dodala.

„Je důležité, abychom se poučili z dosavadního vývoje. Opatření musí být cílená, vláda nemá omezovat občany, kteří nejsou ohroženi na životě,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura. Podle něho už nesmí být přijímána plošná opatření. „Pokud ekonomiku znovu zavřeme, nevydrží. Je třeba začít vracet životy do normálu,“ zmínil předseda SPD.

S technikou hry, ale i s opětovným sžíváním s kolektivem se potýkají po několikaměsíčním návratu dětí do sportovních kroužků jejich trenéři. Velký deficit vidí i v absenci turnajů či utkání, na kterých si během sezony děti porovnávaly své dovednosti, ale hlavně získávaly motivaci. Fyzička svěřenců je naopak překvapila, řada dětí totiž trénovala podle rozpisů, a tak se po návratu do týmů koronavirová pauza na jejich kondici neprojevila. Patrný není ani úbytek svěřenců, většina z nich se k trénování opět vrátila, zjistila ČTK.

Očkování proti koronaviru v Los Angeles vakcínou Pfizer/BioNTech je pro zájemce zdarma. A navíc dostali šanci vyhrát dva lístky na muzikál Hamilton.

V Česku se znovu natáčejí velké zahraniční filmové a televizní projekty a s nimi přijíždějí i někteří známí herci. Do země štáby lákají tuzemské filmové pobídky. Díky nim se bude v Praze v červenci natáčet i část nejdražšího projektu Netflixu, filmu The Gray Man. Uvedl to na svém facebooku Státní fond kinematografie, který filmové pobídky zajišťuje. V thrilleru z prostředí CIA hrají hlavní role Ryan Gosling a Chris Evans.

„Produkce spolupracovala na přípravách s magistrátem, radnicí Prahy 1, pražským dopravním podnikem, policií i hasiči a částkou asi pět milionů korun podpoří rozvoj Prahy 1 prostřednictvím poplatků i příspěvků navíc,“ uvedl fond k produkci filmu The Gray Man.

V minulých dnech se v Praze objevil herec Adam Sandler, který hraje v celovečerním filmu Netflixu podle knihy Kosmonaut z Čech (Spaceman of Bohemia). Napsal ji spisovatel Jaroslav Kalfař, který se narodil v Praze a žije v USA. Film podle knihy, která vyšla česky v roce 2017, režíruje režisér Johan Renck, jenž stojí kromě jiného za seriálovým hitem Černobyl.

Do Prahy se vrátil i Orlando Bloom, aby tu natáčel druhou řadu seriálu Carnival Row z produkce Amazonu. Neoviktoriánský fantasy seriál, společný počin amerických společností Amazon Studios a Legendary Television, už přinesl do Česka útratu filmařů přes tři miliardy korun, která byla v tuzemských filmových pobídkách rekordní.

Tendence nárůstu zejména seriálové tvorby pro streamovací platformy souvisí s rozvojem internetu jako distribučního kanálu zábavy, který vede od výrobce přímo k divákovi. Koronavirová krize tento vzrůst akcelerovala, lidé jsou v době lockdownů odkázáni s výjimkou poslechových aktivit a čtení na sledování televize a předplácení online vysílání.

Případů nákazy v Česku ubývá soustavně od vrcholu čtvrté vlny epidemie na počátku letošního března, kdy testy za den potvrzovaly i téměř 17 000 nakažených. Snižuje se také počet úmrtí s nemocí covid-19 za den, víc než dva týdny se drží pod deseti a za pátek i sobotu ministerstvo zatím eviduje jediného zemřelého. V březnu bylo denně až kolem dvou stovek úmrtí s covidem-19.

Od počátku loňského března, kdy testy koronavirus v Česku poprvé potvrdily, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu případů nákazy. S covidem-19 dosud zemřelo 30 225 lidí.

Incidenční číslo bylo pod 14 naposledy počátkem loňského srpna. Před měsícem připadalo za týden na 100.000 obyvatel zhruba 82 nakažených, počátkem března přesahovalo incidenční číslo 800.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, zůstává druhý den po sobě pod hodnotou 0,7, kde nebylo od konce května. Čím níže je pod hodnotou jedna, tím výrazněji epidemie zpomaluje. Pod jedničkou se drží od poloviny dubna.

Pamatujete výjezdní doložky či volno strávené prací na chalupě? Tak trochu normalizační je to i dnes, alespoň pokud jde o naše politiky. Z 26, kteří Blesku sdělili své plány na dovolenou, jich totiž hned 15 určitě hodlá v létě zůstat v Česku, další čtyři váhají. Co za to může? Někde práce, někde láska k vlasti a někde zhatil plány covid. Podívejte se, kam zamíří například Andrej Babiš (ANO), Jana Maláčová (ČSSD), Marie Benešová (za ANO), Vít Rakušan (STAN) nebo Olga Richterová (Piráti).

V sobotu v ČR přibylo 74 případů koronaviru, za tento den v týdnu nejméně od 11. července. Na 100.000 obyvatel připadá za týden méně než 14 nakažených.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Máme pro vás přehled koronavirového dění, začínáme v tuzemsku.

• Testy v pátek v Česku potvrdily 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Proti minulému pátku se denní přírůstek počtu nákaz snížil téměř o polovinu. Na 100 000 obyvatel připadá za uplynulých sedm dní méně než 15 nakažených, podobně nízko bylo takzvané incidenční číslo naposledy také loni před polovinou srpna.
• Ukončené očkování proti nemoci covid-19 mají v Česku přes dva miliony lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. Dávek bylo dosud rozdáno 6,44 milionu.
• Alespoň jednu dávku vakcíny dosud dostalo téměř 4,4 milionu lidí. Podle odborníků je pro navození kolektivní imunity potřeba, aby se nechalo očkovat alespoň 70 procent populace, tedy přibližně 7,5 milionu lidí.
• Peníze na podzimní doučování žáků po výuce na dálku dostanou školy před začátkem nového školního roku. Jak již dříve uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO), půjde zhruba o 250 milionů korun na aktivity do konce prosince. Úřad je rozdělí mezi všechny základní a střední školy v ČR, zohlední přitom podíl žáků s problémy. Základní školy získají asi 150 až 740 korun na dítě. Střední školy obdrží kolem 150 korun na žáka na podporu závěrečných ročníků.

Peníze na podzimní doučování žáků po výuce na dálku dostanou školy před začátkem nového školního roku. Jak již dříve uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO), půjde zhruba o 250 milionů korun na aktivity do konce prosince. Úřad je rozdělí mezi všechny základní a střední školy v ČR, zohlední přitom podíl žáků s problémy. Základní školy získají asi 150 až 740 korun na dítě. Střední školy obdrží kolem 150 korun na žáka na podporu závěrečných ročníků.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni narazí zřejmě v pondělí na nesouhlas jeho kabinetu. Stojí to v návrhu stanoviska pro pondělní jednání vlády na vládním webu.

Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér pokládá za nepřijatelný.

Pojďme se podívat, jak se postupně vyvíjelo registrování k očkování v České republice. 

27. prosince - V Česku se začalo s očkováním proti nemoci covid-19. První dávky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) dostali premiér Andrej Babiš (ANO) a veteránka Emilie Řepíková. Za první dva dny bylo očkováno asi 3000 lidí.

12. ledna - Do ČR dorazilo prvních 8400 dávek vakcíny proti covidu-19 od firmy Moderna. Dostala je Fakultní nemocnice Ostrava, která je rozdělila do domovů seniorů a sociálních zařízení v Moravskoslezském kraji.

26. ledna - Registr k očkování proti covidu-19 začal fungovat i pro zdravotníky.

27. února - Registrovat se mohli začít zaměstnanci škol, a to učitelé i nepedagogičtí pracovníci. Přednostní právo přihlásit se měli do 28. března.

1.března - K očkování se mohli začít hlásit lidé nad 70 let

 23. března - Alespoň jednu dávku vakcíny dostal více než milion lidí.

24. března - Systém pro registraci se otevřel pro pacienty s vážnými chronickými nemocemi, kteří získali doporučení od ambulantních specialistů. Jejich kódy platily do konce dubna.

14. dubna - K očkování proti covidu-19 se začali hlásit lidé, kterým je mezi 65 a 69 lety.

23. dubna - Internetová registrace se otevřela pro lidi ve věku 60 až 64 let.

28. dubna - Registrovat se mohli začít zájemci ve věku 55 až 59 let.

5. května - K očkování se začali registrovat lidé ve věku 50 až 54 let.

11. května - Otevřela se registrace k očkování pro lidi ve věku od 45 let.

17. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 40 až 44 let.

24. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 35 až 39 let.

26. května - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku 30 až 34 let.

4. června - K očkování se mohli začít registrovat lidé ve věku od 16 do 29 let.

V ČR se začalo očkovat proti nemoci covid-19 jako ve většině ostatních zemí EU koncem loňského prosince a celkem bylo dosud podáno 6 436 606 dávek vakcíny. Ukončené očkování mají v Česku přes dva miliony lidí ze zhruba 8,5 milionu, kteří mají na vakcínu nárok. K očkování se mohou přihlásit lidé od 16 let, alespoň jednu dávku vakcíny dosud dostalo téměř 4,4 milionu z nich. Podle odborníků je pro navození kolektivní imunity potřeba, aby se nechalo očkovat alespoň 70 procent populace, tedy přibližně 7,5 milionu lidí.

Očkování v ČR po měsících:

K hrobu lidických mužů při dnešním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, Sněmovny nebo ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zajímavé je, že Babiš a Zaorálek oproti loňsku tentokrát už sundali roušku.

Míra stresu v práci se proti loňskému roku příliš nezměnila. Zvýšil se však stres v životě pracovníků, kteří se přesunuli do domácích kanceláří, kvůli čemuž jim scházely sociální interakce s kolegy i hranice mezi soukromým a pracovním životem. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Stres v práci zažívá 86 procent zaměstnanců, jen 18 procent jich však uvádí, že jde o stres častý a vyčerpávající. Občas je v práci ve stresu 52 procent pracovníků a 16 procent zmiňuje spíše stres pozitivní, založený na bázi adrenalinu, který je dále motivuje. Proti loňskému roku nejde o zásadní výkyv.

Až 40 procent respondentů ovšem uvádí nárůst stresu v osobním životě. „Jde zejména o pracovníky, kteří se s vypuknutím pandemie přesunuli na home office a do online prostředí. Chybí jim přímá sociální interakce a často bojují se smazáváním hranic mezi pracovním a osobním životem. Pracují ve ztížených podmínkách, vedle práce často řeší péči o děti, a proto se v mnoha případech cítí i více vytížení,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Na větší vytížení a množství práce než před vypuknutím pandemie si stěžuje 34 procent pracovníků. Nejčastěji jde o lidi z oboru podnikových služeb (43 procent). Do značné míry to může být tím, že tento obor podle asociace ABSL v době pandemie často rozšiřoval svou působnost a přebíral práci od sesterských center v Asii, kde nedokázali v době pandemie a zavřených kanceláří zajistit hladký provoz z domova.

Ministerstvo školství rozdělí v létě pro základní a střední školy 250 milionů korun na podzimní doučování po výuce na dálku. Podle podílu dětí s problémy obdrží asi 150 až 740 korun na žáka.

Unikátní koloběžky s pomocným elektromotorem, na kterých lidé zvládnou ujet mnohem více kilometrů, než kdyby spoléhali jen na sílu svých nohou, začala v Hanušovicích na Šumpersku vyrábět společnost Kostka-kolobka.

Loni Kostka-kolobka zaznamenala více než třetinový nárůst odbytu koloběžek. V Česku a zahraničí prodala několik desítek tisíc koloběžek. Poptávka po koloběžkách roste průběžně, loni ji umocnila pandemie koronaviru, kvůli které lidé v době omezených aktivit hledali nové možnosti pohybu a sportování. Díky tomu, že většinu dílů vyrábí v tuzemsku, byla schopna pokrýt velkou část poptávky. Polovinu produkce firma exportuje do několika desítek zemí.

Epidemie v Česku zpomalila na úrovně z loňských prázdnin, ještě na začátku letošního března v Česku denně přibývalo až téměř 17 000 případů nákazy. Snižuje se také počet úmrtí s nemocí covid-19, už víc než dva týdny s nákazou umírá méně než deset lidí za den. V březnu bylo denně až kolem dvou stovek zemřelých.

Od počátku loňského března, kdy testy koronavirus v Česku poprvé potvrdily, ministerstvo eviduje víc než 1,66 milionu případů nákazy. S covidem-19 dosud zemřelo 30 224 lidí.

Reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, k dnešku kleslo na 0,66 z pátečních 0,72. Pod 0,7 se vrátilo po dvou týdnech. Pod hodnotou jedna, což ukazuje zpomalování šíření epidemie, se drží od poloviny dubna.

V pátek v Česku přibylo 180 případů koronaviru, v pracovním dni nejméně od loňského 10. srpna. Na 100 000 obyvatel je za týden méně než 15 nakažených.

Češi trikem obcházejí samoizolaci po návratu z dovolené. Hrozí jim až milionová pokuta.

Lidé v Česku ve velkém nedbají pravidel platných po příjezdu z dovolené z tmavě červených zemí a úmyslně se vyhýbají povinné samoizolaci, ze které se mohou „vykoupit“ negativním PCR testem. Pokud vyjedou například do populárního Egypta nebo Tuniska se zahraniční cestovní kanceláří, obejdou povinnost tím, že buď vůbec nevyplní příjezdový formulář, nebo tam cílovou dovolenkovou destinaci zamlčí. Týká se to hlavně odletů z Polska, Německa a Rakouska. Spoléhají tak na to, že na ně hygienici „nedosáhnou“. Ministerstvo zdravotnictví ale varuje: Dopouštíte se přestupku, pokuta může být až milion korun. A experti volají po tvrdších kontrolách i přísnějších opatřeních.