Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde
Někteří politici ho obviňují, že straší válkou. Co na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka (49)? Ve studiu Hráčů dal najevo, že je mu to srdečně fuk. Popsal, jaké konflikty se nás už týkají, jaké se nás týkat mohou, a hlavně co s tím. A není to lehké čtení…
Když se Řehky moderátorka Vera Renovica (38) zeptala, co si myslí o tom, že se šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (59) nebo její stranický šéf Andrej Babiš (69) proti němu vymezují, odpověděl: „Nic, vůbec nic.“ Naznačil, že jde o kampaň.
„Politici hrají svoji hru a těmi výroky něco sledují. Prostě to tak je. Já dělám to, co dělat mám. Pojmenovávám věci pravými jmény a taky to dělám cíleně a promyšleně a nemůžu za to, že to občas někdo demagogicky překroutí – politici, novináři. Jestli někoho pohoršuje, že se musíme dlouhodobě připravovat na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně, tak já vám říkám, že to je citace z obranné strategie ČR schválené vládou,“ dodal nekompromisně.
Nutné investice do vlastní obrany
Podle Řehky je jediný způsob, jak udržet mír, který euroatlantický prostor zažívá od 2. světové války, je investovat do vlastní obrany a mít vůli se bránit. „Každý potenciální protivník tomu bude rozumět,“ míní Řehka, který jako největší současnou hrozbu pro náš prostor opakovaně pojmenovává Rusko Vladimira Putina (71).
„To jediné, co lze dělat, je Rusko efektivně odstrašit. A to není o tom, že něco řeknete, ale o tom, že budujete reálné obranné schopnosti, které ten protivník vidí a které máte vůli použít. Jakmile to nebudeme dělat, tak vám garantuju, že se do těch problémů dostaneme. Nevím, jestli za pět, deset nebo patnáct let, ale dostaneme,“ řekl ve studiu Hráčů, kde obhajoval i kontroverzní nákup letounů F-35 jako paradoxně nejhospodárnější ze všech dostupných možností.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Řehka ale trvá na tom, že nestraší válkou a ujišťuje lidi, že se mají v České republice cítit bezpečně. „I když vnímáte reálný svět a reálné hrozby, není důvod k panice. Pokud se máte chystat na konflikt většího rozsahu, na klasickou větší válku, tak musíte mít nutně odolnou společnost. A pokud se lidé nechtějí o těch věcech reálně bavit a jsou vyděšení ze slova mobilizace, protože jim ho nikdo 20 let neřekl, tak ta společnost odolná není a to se musí měnit. Lidi se nemají bát. Ano, reálné hrozby tu jsou, ale my děláme všechno pro to, abychom se problémům vyhnuli,“ uklidňuje.
Generálporučík Karel Řehka je náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky už rok a půl, do funkce ho jmenoval exprezident Miloš Zeman (79). Za svoji vojenskou kariéru sloužil na zahraniční misi v Kosovu, několikrát byl i v Afghánistánu, byl také velitelem legendárního střediska 601. skupiny speciálních sil.
Po odchodu z armády byl od března 2020 do června 2022 šéfem Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ve funkci skončil právě proto, že si ho vláda Petra Fialy (59, ODS) vybrala do čela armády. Kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (50, ODS) loni málem z funkce odešel. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 05:48
O 25 letech ČR v NATO a aktuálních výrocích Donalda Trumpa.
05:48 – 09:18
O nápadu některých politiků na společnou evropskou armádu.
09:18 – 17:48
O závazku investovat 2 % hrubého domácího produktu do obrany.
17:48 – 25:15
O nákupu letounů F-35 a o tom, zda by je vláda koupila nebýt konfliktu na Ukrajině.
25:15 – 27:29
O tom, proč nechápe lidi, jimž se vysoké náklady na obranu nelíbí.
27:29 – 34:51
O opozičních politicích, kteří ho obviňují, že straší lidi válkou, a o tom, zda se máme v ČR bát nebezpečí.
34:51- 39:15
O vztahu s prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou.
39:15 – 49:42
O pohybech na ukrajinsko-ruské frontě i o tom, jak dlouho by ještě mohl konflikt trvat.
49:42 – 56:44
O konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a o tom, jestli přístup Izraele k civilistům v Gaze obstojí při přezkumu.
56:44 – 01:04:36
O rekrutačních a personálních cílích v AČR a o tom, proč se je daří jen těžko naplňovat.
01:04:36 – 01:07:06
O revizi zdravotních způsobilostí pro konkrétní pozice.
01:07:06 – 01:16:00
O začátcích v armádě, absolvovaných misích i rodině.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (38) si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Jako Švejci🥲🥲🥲