Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde
Někteří politici ho obviňují, že straší válkou. Co na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka (49)? Ve studiu Hráčů dal najevo, že je mu to srdečně fuk. Popsal, jaké konflikty se nás už týkají, jaké se nás týkat mohou, a hlavně co s tím. A není to lehké čtení…
Když se Řehky moderátorka Vera Renovica (38) zeptala, co si myslí o tom, že se šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (59) nebo její stranický šéf Andrej Babiš (69) proti němu vymezují, odpověděl: „Nic, vůbec nic.“ Naznačil, že jde o kampaň.
„Politici hrají svoji hru a těmi výroky něco sledují. Prostě to tak je. Já dělám to, co dělat mám. Pojmenovávám věci pravými jmény a taky to dělám cíleně a promyšleně a nemůžu za to, že to občas někdo demagogicky překroutí – politici, novináři. Jestli někoho pohoršuje, že se musíme dlouhodobě připravovat na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně, tak já vám říkám, že to je citace z obranné strategie ČR schválené vládou,“ dodal nekompromisně.
Nutné investice do vlastní obrany
Podle Řehky je jediný způsob, jak udržet mír, který euroatlantický prostor zažívá od 2. světové války, je investovat do vlastní obrany a mít vůli se bránit. „Každý potenciální protivník tomu bude rozumět,“ míní Řehka, který jako největší současnou hrozbu pro náš prostor opakovaně pojmenovává Rusko Vladimira Putina (71).
„To jediné, co lze dělat, je Rusko efektivně odstrašit. A to není o tom, že něco řeknete, ale o tom, že budujete reálné obranné schopnosti, které ten protivník vidí a které máte vůli použít. Jakmile to nebudeme dělat, tak vám garantuju, že se do těch problémů dostaneme. Nevím, jestli za pět, deset nebo patnáct let, ale dostaneme,“ řekl ve studiu Hráčů, kde obhajoval i kontroverzní nákup letounů F-35 jako paradoxně nejhospodárnější ze všech dostupných možností.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.
„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl. Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.
Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami. Uvedl to v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky, jehož vyjádření dnes citovala ukrajinská i zahraniční média. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.
„Mimochodem, tyto systémy (Patriot) se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině. Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ řekl velvyslanec podle serveru RBK-Ukrajina. Brodsky neupřesnil, kdy Izrael tyto zbraně Ukrajině předal, podotkl server BBC News.
Řehka ale trvá na tom, že nestraší válkou a ujišťuje lidi, že se mají v České republice cítit bezpečně. „I když vnímáte reálný svět a reálné hrozby, není důvod k panice. Pokud se máte chystat na konflikt většího rozsahu, na klasickou větší válku, tak musíte mít nutně odolnou společnost. A pokud se lidé nechtějí o těch věcech reálně bavit a jsou vyděšení ze slova mobilizace, protože jim ho nikdo 20 let neřekl, tak ta společnost odolná není a to se musí měnit. Lidi se nemají bát. Ano, reálné hrozby tu jsou, ale my děláme všechno pro to, abychom se problémům vyhnuli,“ uklidňuje.
Generálporučík Karel Řehka je náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky už rok a půl, do funkce ho jmenoval exprezident Miloš Zeman (79). Za svoji vojenskou kariéru sloužil na zahraniční misi v Kosovu, několikrát byl i v Afghánistánu, byl také velitelem legendárního střediska 601. skupiny speciálních sil.
Po odchodu z armády byl od března 2020 do června 2022 šéfem Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ve funkci skončil právě proto, že si ho vláda Petra Fialy (59, ODS) vybrala do čela armády. Kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (50, ODS) loni málem z funkce odešel. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 05:48
O 25 letech ČR v NATO a aktuálních výrocích Donalda Trumpa.
05:48 – 09:18
O nápadu některých politiků na společnou evropskou armádu.
09:18 – 17:48
O závazku investovat 2 % hrubého domácího produktu do obrany.
17:48 – 25:15
O nákupu letounů F-35 a o tom, zda by je vláda koupila nebýt konfliktu na Ukrajině.
25:15 – 27:29
O tom, proč nechápe lidi, jimž se vysoké náklady na obranu nelíbí.
27:29 – 34:51
O opozičních politicích, kteří ho obviňují, že straší lidi válkou, a o tom, zda se máme v ČR bát nebezpečí.
34:51- 39:15
O vztahu s prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou.
39:15 – 49:42
O pohybech na ukrajinsko-ruské frontě i o tom, jak dlouho by ještě mohl konflikt trvat.
49:42 – 56:44
O konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a o tom, jestli přístup Izraele k civilistům v Gaze obstojí při přezkumu.
56:44 – 01:04:36
O rekrutačních a personálních cílích v AČR a o tom, proč se je daří jen těžko naplňovat.
01:04:36 – 01:07:06
O revizi zdravotních způsobilostí pro konkrétní pozice.
01:07:06 – 01:16:00
O začátcích v armádě, absolvovaných misích i rodině.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (38) si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Jako Švejci🥲🥲🥲