Místo střídání času totální chaos: Přeřídíme si hodinky i cestou do Německa?

  • Autor: Jakub Kopřiva - 
    4. 11. 2018
    05:02

    V Evropské unii může teď nastat chaos, aspoň pokud politici nenajdou společnou řeč kolem konce střídání času. Brusel v současnosti počítá s tím, že si každá země určí, jestli chce používat standardní čas (běžně zmiňovaný jako zimní), nebo umělý letní. Jenže tak hrozí, že si při cestě z Drážďan do Budapešti, tedy na zhruba 700 kilometrech, budeme hodinky přeřizovat hned třikrát.

  • 1.Kdo to rozhodne?

    Konec střídání času slíbil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (64) po výsledku ankety, kde se zhruba čtyři miliony Evropanů vyslovily pro. Drtivou většinu hlasujících tvořili Němci. Oficiální dohodu chce mít komise i předsednictví EU v prosinci. Návrh komise musí ještě schválit Evropský parlament a Evropská rada.

    Podle Rakouska, které teď EU šéfuje, by bylo lepší posunout zrušení střídání času až na rok 2021 oproti plánovanému březnu 2019. O tom, jaký čas jednotlivé členské země zavedou, rozhodnou národní parlamenty. Ale shoda, jak si Evropané ručičky finálně přeřídí, je zatím v nedohlednu.

    Video Epicentrum: Podzimní „depky“ způsobuje střídání času i počasí - Blesk - Markéta Volfová a David Vaníček
    720p 360p

  • 2.Cestování časem po Evropě

    Pokud se členové osmadvacítky nedohodnou, hrozí, že se jízda po starém kontinentu stane i cestováním v čase. Pak bychom kromě časových pásem museli brát v potaz i místní časy a v přeřizování hodinek by byl ještě větší zmatek. Třeba na dovolené v Řecku, pokud by si zvolilo standardní čas a Česko letní, bychom si ručičky neposouvali, ač každá země leží v jiném časovém pásmu.

    Pokud by ale Řekové měli letní čas a Česko avizovaný standardní, bylo by tam najednou o dvě hodiny více než tady. Kvůli časovému pásmu je v Řecku běžně o hodinu více než v Česku a letní čas by přidal ještě další hodinu navíc.

    ...

  • 3.Co chtějí Češi?

    Podle průzkumů by si Češi raději ponechali umělý letní čas. Jenže to asi nikdo neřekl premiéru Andreji Babišovi (64, ANO), který se vyslovil, že by radši čas standardní. „Je to z různých praktických i zdravotních důvodů,“ uvedl. A argumentoval i vnoučaty, že přece „když máte malé děti - já mám vnučky - a slunce zapadá až po 21. hodině, tak děti samozřejmě říkají, že je světlo, a nechce se jim moc spát. To jsou praktické věci“. Čtenáři Blesk Zpráv to vidí podle ankety podobně.

    Anketa
    Chtěli byste v Česku trvale zůstat u letního času?
    počet hlasujících: 16510

    Stanovisko premiéra už tlumočil na schůzi ministrů dopravy v Rakousku i český zástupce Dan Ťok (59, za ANO). Podle něj už proběhla diskuze ve vládě a jediným, kdo se vyslovil pro letní čas, byla šéfka státní kasy Alena Schillerová (54, za ANO). Dodal ale, že se o ničem ještě nehlasovalo. Pro ponechání standardního času jsou i vědci. Ti tvrdí, že prospěje zdraví lidí a jejich spánku. Podle nich bychom byli výkonnější v práci nebo škole a zlepšila by se i naše psychická pohoda.

    česká vlajka

  • 4.Jak to vidí jednotlivé země?

    V rámci Evropy se utvořilo hned několik táborů. Mezi zastánce letního času se řadí Německo, které má v Evropě velice silný hlas. Letní čas chtěli zavést už dříve i Poláci, ti ale nyní tvrdí, že je potřeba diskuze. To Česko, Slovensko nebo Finsko by raději zůstaly u času »od pánaboha«.

    Své zastánce má i varianta, aby se ponechalo střídání času a Rakušané nebo i nečlenští Norové se prý přizpůsobí EU. Zatím největší skupinu tvoří pak nerozhodnuté země jako Francie, Španělsko nebo Švédsko. A třeba Dánové (ale nejen oni) mluví o rozhodování v referendu.

    ...

  • 5.Jak to bylo historicky?

    Zavedení letního času se váže k první světové válce. Důvodem byla hlavně energetická úspora. S koncem konfliktu pak skončil i letní čas. Znovu se zavedl až s druhou světovou válkou a tentokrát trval až do roku 1949. V roce 1946 byl zaveden v Československu i zimní čas, kdy se posouvaly ručičky hodinek dozadu a jednalo se tedy o světovou raritu.

    Naposledy střídání času zavedli soudruzi v roce 1979 a o několik let později se ustálilo, že letní čas bude od posledního březnového do posledního zářijového víkendu. V roce 1996 ho Evropská unie prodloužila o měsíc do října, a tomu se přizpůsobil i tehdejší nečlen Česko.

    Ilustrační foto.

  • 6.Bojovník z pekárny

    Mezi největší odpůrce letního času patřil i legendární pekař Stanislav Pecka (†60). Ten neváhal několikrát ročně zasypávat komunistické papaláše a později i ty z Bruselu žádostmi, aby střídání času zrušili, jelikož tvrdil, že to poškozuje zdraví lidí. Pecka byl zarputilým odpůrcem letního času více než 25 let. Jeho zrušení se ale nedožil, zemřel v roce 2009 po těžké nemoci.

    Stanislav Pecka

Doporučujeme
bizon_pepa ( 4. listopadu 2018 14:35 )

Koukám, že tě to vykolejilo úplně steně jako autora článku.

diskutujici ( 4. listopadu 2018 13:39 )

Ty jsi ale pako SEC je ten normalni, stredoevropsky. Pekar bojoval proti LETNIMU! A ja jsem taky pro SEC

pekaaaros ( 4. listopadu 2018 12:37 )

Takže vážení obchodní partneři, vítám vás na dnešní schůzce nadnárodní firmy, dorazila pouze polovina. Ta druhá má o hodinu méně.

jardavozembouchak ( 4. listopadu 2018 12:34 )

Si tak rikam, jak to ti nasi predci bez toho "LETNIHO" casu mohli prezit... Proste SEC a pekar at se vznasi v pekle.

dajka123 ( 4. listopadu 2018 12:07 )

Tak budou nadále jezdit do Německa, na Slovensko dle nějakého jízdního řádu. 😉

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa