10°C
Letní čas 2024 začal! Kdy si opět posuneme hodiny opět o hodinu vzad?
Letní začal v neděli 31. března 2024, kdy jsme ručičky hodin posunuli o hodinu zpět ze 3:00 na 2:00. Potrvá až do neděle 27. října 2024, kdy si ve 2:00 posuneme ručičky hodinek o hodinu vzad, a to na čas, tzv. stamdardní.
Kdy začal letní 2024
Letní čas začal v neděli 31. března. Ručičky jsme si posunuli ze 2:00 na 3:00.
Letní čas se vrátíil v březnu 2024
Zatím nic nenaznačuje, že by v nejbližší době měly přijít nějaké změny ohledně střídání časů. Jedinými evropskými státy, ve kterým se čas nemění, zůstávají Island, Bělorusko a Rusko.
Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v určité oblasti po část roku (v době léta a okolo něj) nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, nýbrž čas posunutý dopředu, obvykle o 1 hodinu.
Proč je správně zimní čas standardní
Lidé mnohdy chybně zimní čas považují za protiklad k času letnímu. Ve skutečnosti se ale poslední neděli v říjnu přechází na čas standardní (středoevropský čas – SEČ), též astronomický.
Důvodem existence letního času (středoevropský letní čas – SELČ) byla původně úspora elektrické energie. K prvnímu zavedení SELČ došlo v roce 1916 během první světové války. Vlády chtěly v letním období zapínat pouliční osvětlení později. Noci jsou totiž v létě kratší a lidé byli aktivnější ve večerních hodinách než v ranních. Bylo tedy potřeba „přesunout večer“ na dobu, ve které ještě svítí slunce. Dnes už jsou ale podle kritiků střídání času úspory energie minimální.
Mezi prvními na SELČ přecházely Německo a Rakousko-Uhersko, tedy i české země. Postupně se přidala i řada dalších zemí. Dnes se čas pravidelně mění na letní ve většině evropských a severoamerických států.
Zimní čas byl jen jednou
Skutečný zimní čas byl u nás v historii zaveden pouze jednou. Stalo se tak 1. prosince 1946 a skončil 23. února 1947. Stejně jako letní, i zimní čas od standardního dělila jedna hodina, čas se ale posouval opačným směrem. Rozdíl mezi letním a zimním časem tak byly dvě hodiny.
Čas se v roce 1946 z letního na zimní neměnil v jeden den. Nejdříve se klasicky poslední neděli v říjnu čas změnil z letního na standardní, poté se v prosinci posunul na zimní.
Argumentem pro existenci zimního času byla energetika. Elektrárny nedokázaly v ranních (7.–8. hodina) a večerních (16.–20. hodina) špičkách vyrábět dostatek elektřiny. Bylo tedy potřeba „posunout den“ tak, aby v tento čas bylo denní světlo. Noc trvá v zimních měsících přibližně osm hodin.
Příslušný zákon, jehož součástí je i zimní čas, nikdy nebyl zrušen a v České republice a na Slovensku existuje i dnes. Není ale zaveden, v naší zemi se tak střídají pouze SEČ a SELČ.
Střídání času pokračuje i v EU
Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyslovili v konzultacích, které uskutečnila Evropská komise, proti změnám času. Evropský parlament v roce 2019 odhlasoval zřeknutí se změn času a setrvání u jediného - zimního, anebo letního.
Každý stát si měl vybrat oblíbený čas, ačkoliv Evropská komise vybízela ke koordinaci kroků v této věci. Rozhodnutí europarlamentu měla potvrdit Rada EU (tedy ministři z členských zemí), ale zatím si na změnu času nenašla čas.
Záminkou k odkládání hlasování byl nejprve brexit (vystoupení Británie z EU), pak pandemie covidu-19, migrační krize a teď válka na Ukrajině. Ale ve skutečnosti se ministři vyhýbají debatě na toto téma, protože si uvědomují, že dohadování se o času rozhádá Evropu.
Podle výsledků konzultací jsou největšími stoupenci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní - „opravdový“ - čas si přejí mj. ve Finsku, Dánsku a Nizozemsku.
Kromě toho je EU rozdělena na tři časová pásma: západoevropský čas má Irsko a Portugalsko, východoevropský Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Kypr a převažující zbytek má čas středoevropský. Pokud se státy nedohodnou, tak po likvidaci změn času by se Evropa mohla přeměnit v mnohem rozmanitější - zmatenější - směsku časových pásem.
ČR je středoevropský stát, tak máme středoevropský čas.