Vysílání Blesku k výročí Putinovy války. Generál Šedivý, ministři a experti ve studiu
Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím jsme proto vysílali ze Studia Blesk Zpráv speciální Epicentrum, které se věnovalo právě bojům o ukrajinská města. Moderovaly Pavlína Horáková a Markéta Volfová.
Od prvních okamžiků války pro vás sledujeme boje v našem online přenosu. Informace přinášíme nepřetržitě a aktuálně po celou dobu agrese ruských vojáků. Dnes vše okomentovali ve speciálním vysílání Epicentra Rok války na Ukrajině exkluzivní hosté.
První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Svůj příběh vyprávěly dvě Ukrajinky, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.
Hlavním koordinátorem pomoci se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. „V téhle chvíli Putin představuje zlo,„ řekl ve studiu Blesku a rok ruského tažení na Ukrajině označil za obrovskou ruskou ostudu. Promluvil však také o české pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, ale i pomoci Fialovy vlády samotným Čechům. „Vláda samozřejmě primárně jako česká vláda pomáhá a bude pomáhat českým občanům,“ hájil Rakušan vládní kroky.
V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.
Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.
O povaze Ruska a Ukrajiny promluvil historik a ukrajinista David Svoboda. „To, co se děje, je fakticky genocida,“ popsal chování Rusů směrem k Ukrajincům. Podle něj se nemáme bát mluvit o prohře Ruska, byť režim bude destabilizován. Zdůraznil, že Rusko bude demokratické až tehdy, kdy nebude imperiální.
Česko se podílí na vyzbrojování ukrajinské armády, cvičí její vojáky a opravuje válečnou techniku. V jaké pohotovosti je nyní česká armáda. Odpovídala ministryně obrany Jana Černochová,která uvedla, že až bude možnost, ráda zase na Ukrajinu pojede. „Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ okomentovala začátek války.
Dění posledního roku přišli okomentovat i další odborníci. Mezi nimi bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ve vysílání řekl, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. „My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru (...) Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo,“ popsal.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
😘💖
Proti zlu, pokdrytectví a ztrátě paměti se musí bojovat, děkuji Putine!!!!!