Vysílání Blesku k výročí Putinovy války. Generál Šedivý, ministři a experti ve studiu
Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím jsme proto vysílali ze Studia Blesk Zpráv speciální Epicentrum, které se věnovalo právě bojům o ukrajinská města. Moderovaly Pavlína Horáková a Markéta Volfová.
Od prvních okamžiků války pro vás sledujeme boje v našem online přenosu. Informace přinášíme nepřetržitě a aktuálně po celou dobu agrese ruských vojáků. Dnes vše okomentovali ve speciálním vysílání Epicentra Rok války na Ukrajině exkluzivní hosté.
První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Svůj příběh vyprávěly dvě Ukrajinky, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.
Hlavním koordinátorem pomoci se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. „V téhle chvíli Putin představuje zlo,„ řekl ve studiu Blesku a rok ruského tažení na Ukrajině označil za obrovskou ruskou ostudu. Promluvil však také o české pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, ale i pomoci Fialovy vlády samotným Čechům. „Vláda samozřejmě primárně jako česká vláda pomáhá a bude pomáhat českým občanům,“ hájil Rakušan vládní kroky.
V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.
Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.
O povaze Ruska a Ukrajiny promluvil historik a ukrajinista David Svoboda. „To, co se děje, je fakticky genocida,“ popsal chování Rusů směrem k Ukrajincům. Podle něj se nemáme bát mluvit o prohře Ruska, byť režim bude destabilizován. Zdůraznil, že Rusko bude demokratické až tehdy, kdy nebude imperiální.
Česko se podílí na vyzbrojování ukrajinské armády, cvičí její vojáky a opravuje válečnou techniku. V jaké pohotovosti je nyní česká armáda. Odpovídala ministryně obrany Jana Černochová,která uvedla, že až bude možnost, ráda zase na Ukrajinu pojede. „Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ okomentovala začátek války.
Dění posledního roku přišli okomentovat i další odborníci. Mezi nimi bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ve vysílání řekl, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. „My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru (...) Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo,“ popsal.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se jeho země připojí k 90miliardové unijní půjčce pro Ukrajinu. Počáteční příspěvek Kanady bude činit 500 milionů eur (12,2 miliardy Kč). Carney to uvedl po skončení dvoudenního summitu EU-Kanada v Montrealu.
„Naše počáteční zapojení bude činit 500 milionů eur. Jde o velmi důležitý a účinný mechanismus,“ prohlásil kanadský premiér. Carney dodal, že jednání v Montrealu se týkala také dalších finančních a bezpečnostních potřeb Ukrajiny.
Příspěvek Kanady nezvýší celkový objem půjčky, který zůstává na 90 miliardách eur. Zapojení Kanady zároveň umožní ukrajinské armádě nakupovat zbraně a vojenské vybavení od kanadských výrobců z prostředků evropské půjčky.
Evakuovaní z Olešek dorazili na okupovaný Krym
Evakuovaní obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, vyrazili společně s ukrajinskou delegací do ruského města Anapa. Odtud se letadlem přemístí do Běloruska a následně autobusy na Ukrajinu. Informoval o tom ukrajinský poslanec a vyjednavač Davyd Arachamija. Agentura Reuters s odkazem na svědky napsala, že evakuovaná skupina se již nachází na Ruskem anektovaném Krymu, což později potvrdily i ruské úřady. Od skupiny se již oddělila část evakuovaných, kteří chtějí zůstat na ruském území.
Lidé, kteří se rozhodli pro evakuaci, dostali na výběr, zda po odjezdu z města zůstanou v Rusku, nebo zda budou pokračovat na Ukrajinu. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj uvedl, že konečný počet lidí evakuovaných na Ukrajinu zatím není znám a může se měnit.
Rusko se chystá místo nákladné opravy poslat do šrotu vlajkovou loď své Severní flotily, jaderný křižník pojmenovaný po carovi Petru Velikém, informovala dnes ruská média. Křižník Pjotr Velikij se začal stavět v sovětské éře a původně byl pojmenován po zesnulém vůdci sovětských komunistů a někdejším veliteli sovětské tajné policie KGB Juriji Andropovovi.
Speciální komise dospěla k předběžnému závěru o neúčelnosti modernizace křižníku Pjotr Velikij vzhledem k jeho opotřebení, řekl státní agentuře TASS šéf společenského hnutí na podporu námořnictva Vladimir Malcev s tím, že zatím nejde o konečné rozhodnutí. „Z jaderných (křižníků) nám zbývá jediný, Admiral Nachimov,“ řekl Malcev, který se dnes zúčastnil konference k 330 letům ruského námořnictva.
😘💖
Proti zlu, pokdrytectví a ztrátě paměti se musí bojovat, děkuji Putine!!!!!