Experti brojili proti zvířatům v klecích. Řeč byla i o bujonech z tygrů

Aktualizováno -
9. března 2019
09:35
Autor: Jana Ulrichová - 
8. března 2019
20:35

Proč tyranům zvířat prochází jejich surovosti a množitele je tak těžké postihnout? Kdy se konečně zpřísní tresty pro tyrany? Odpovědi na tyto otázky hledali účastníci dvoudenní konference Právo týrat?! organizované spolkem Home 4 Pets. Mediálním partnerem akce jsou Blesk tlapky.

V pátek se řečníci zaměřili na hospodářská zvířata, průmyslové velkochovy a klecové odchovy a věnovali se také nyní velmi aktuální problematice chovu kočkovitých šelem a zvířat v cirkusech.

Romana Šonková z Compassion in World Farming představila kampaň Konec doby klecové, jejímž cílem je zakázat tyto chovy, v nichž zvířata velice trpí.

Romana Šonková, Compassion in World FarmingRomana Šonková, Compassion in World Farming | Jana Ulrichová

V klecích netrpí jen slepice

„Zvířata jsou v izolaci nebo ve skupinách namačkaná na malém prostoru. V Evropě je ročně vězněno přes 300 miliónů zvířat, nejen slepic, ale i křepelek, hus, kachen, králíků, prasnic a telat,“ uvedla. Podle ní zájem o ochranu hospodářských zvířat neustále roste, vzniká stále silnější tlak na firmy provozující velkochovy a také na změny v zákonech, které by garantovaly vylepšení životních podmínek těchto zvířat. Proto také vznikla občanská iniciativa, která získala podporu 150 nevládních organizací, spojená s peticí Konec doby klecové.

Romana Šonková z Compassion in World FarmingRomana Šonková z Compassion in World Farming | Blesk:MARTIN PŘIBYL

Boj o milion podpisů napříč EU

Má-li být tato iniciativa úspěšná, je třeba získat pod petici do 1. září milion ověřených podpisů, z toho v Česku by mělo být nasbíráno 40 tisíc podpisů. Petici je možné podepsat na internetu nebo na akcích Compassion in World Farming.

Zajímavá byla také diskuse o chovu kočkovitých šelem a tzv. kontaktních či mazlících zoo. V ní se proti mazlícím zoo vymezil ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Méně striktní byl v otázce zvířat v cirkusech.

„Myslím si, že velké kočky by mohly být v některých cirkusech, samozřejmě v co možná nejlepších podmínkách, protože tam vidím historický a kulturní kontext. Nevidím ale důvod, proč by měly být drženy v domácích podmínkách,“ řekl. Dodal, že mluví o jednotkách jak cirkusů, tak i zvířat.

Ředitel pražské zoo Miroslav BobekŘeditel pražské zoo Miroslav Bobek | Blesk:MARTIN PŘIBYL

Kde končí mláďata po mazlení a krmení?

Kontaktní zoo využívající šelmy, především tygry, na mazlení, krmení nebo procházky, monitoruje také Agentura ochrany přírody a krajiny, která dohlíží na dodržování mezinárodní úmluvy CITES o regulace obchodování s ohroženými druhy. Využívána jsou k tomu mláďata. Kde končí poté, co odrostou, úplně není jasné. Provozovatelé obvykle tvrdí, že zvířata odejdou do zoo, tam o ně ale není zájem.

Patricie Čechová z Agentury ochrany přírody a krajiny zmapovala kontaktní zooPatricie Čechová z Agentury ochrany přírody a krajiny zmapovala kontaktní zoo | Blesk:David Malik-CNCenter A.S. David Malík

Kauza Bášť

To, že nejsou tyto chovy v pořádku a je třeba je přísněji regulovat, za což agentura bojuje, se názorně ukázalo na kauze Zooparku Bášť Ludvíka Berouska, kde byl nalezen jeden zastřelený tygr, kožešiny a drápy z dalších tygrů a hrnce na vaření bujonu z tygřího masa.

„Je to velká motivace, za gram bujonu se inkasuje 1500 korun, za drápy 2500, za kůže od 50 do 100 tisíc korun,“ uvedla Silvie Ucová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Dodala, že po této kauze byl obchod se šelmami v Česku omezen, došlo k úplnému zákazu komerčního vývozu tygrů z ČR s tím, že výjimky umožňující komerční činnost nebudou pro tygry vydávány, a totéž by se mělo týkat i ostatních velkých koček.

 

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud