Po Česku se potuluje 30 tisíc koček: „Vykleští“ jich jen zlomek, brání se nepřesným zákonem

Autor: Nikola Forejtová - 
4. března 2019
06:01

Po ulicích Česka se pohybuje 30 tisíc toulavých koček, jejich přemnožení by mohla vyřešit kastrace, tu jim ale málokdo nabídne – ukázala na to první kastrační mapa. „Oslovili jsme všechny obce. Přes 5 000 nám neodpovědělo vůbec, přes tisíc nemá kastraci vůbec a jen 30 odpovědělo kladně,“ říká Adéla Kroupová z organizace Můj život s kočkou. Zodpovědnost za toulavá zvířata má na starost obec, ta se ale podle Kroupové nesnaží problém řešit trvale. „Zakazují krmení zvířat nebo ničí kočkám pelíšky, to neřeší nic,“ dodává Kroupová. Blesk Zprávy zjišťovaly, jak vidí kastrační program samotné obce a zda se čekají změny.

Spousta útulků už příval toulavých a divokých koček nezvládá. „Podle odhadů Nadace na ochranu zvířat přijmou útulky každoročně 35 000 nových přírůstků. Z toho je 1,5 % mazlíčků, kteří původně žili v domácnosti,“ vyjádřila se pro Blesk Zprávy Kroupová. Dodává pak, že pokud nejsou kočky a kocouři kastrovaní, množí se geometrickou řadou.

V období říje, která nastává kromě zimy pravidelně každý měsíce, se snaží hlasitým voláním přivolat jakéhokoliv partnera a s ním si v několika sekundách udělat chlupatý vrh. Po uběhnutí asi 60 dnů má pak kočičí máma v pelíšku 4 až 10 mláďat. I přesto, že ve volné přírodě se dospělosti nedožijí ani zdaleka všechna koťata, po půl roce už je kočka dospělá a může tak mít své vlastní potomky.

„Ušmiknutí“ jedinou účinnou prevencí

Přemnožení je pak podle Kroupové jen špičkou ledovce v problematice toulavých koček. „Na ulici živoří skoro 30 tisíc koček, ty pak trpí hladem, nemocemi a ohrožují i některé vzácné druhy ještěrek a ptáků,“ dodává.

Samotná kastrace by pak nejenže mohla vyřešit problém přemnožení, ale také agrese u divokých koček. Vykastrovaný kocour je totiž klidnější, nevyznačuje si teritorium silně aromatickou močí a rád zůstává na jednom místě. Kočky jsou pak méně agresivní s menšími výkyvy nálad. „Kastrace je prostě jedinou humánní a ohleduplnou cestou pro toulavé kočky,“ uvádí iniciátorka kastrační mapy.  

Kastrační mapa vznikala po celý loňský rok. Iniciátorky z neziskové organizace „Můj život s kočkou“ chtěly ukázat, kde mají nejen chovatelé, ale také odchytové služby možnost nezbedné zvíře vykastrovat. Příznivá čísla ale mapa nepřinesla - kastrační program má pouze 30 obcí po celé České republice. Nutno ale dodat, že přes 5000 obcí na otázku ohledně kastračního programu ani neodpovědělo.

Smutná kastrační mapa - zelené puntíky jsou obce s kastračním programemSmutná kastrační mapa - zelené puntíky jsou obce s kastračním programem | Můj život s kočkou

Zodpovědnost za toulavá zvířata mají podle zákona obce, samo ministerstvo zemědělství se do kastračních programů neplete. „Činnosti kolem regulace populace toulavých a opuštěných zvířat, informační, osvětové a preventivní aktivity, stejně jako uskutečnění regulace populace pomocí omezování nekontrolovaných zdrojů potravy může provádět v souladu se zákonem obec,“ popsal povinnosti obcí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Obce: Každá kočka je drahá

Podle Kroupové jej ale obce řádně nesplňují, a to především proto, že není jasně uvedeno, co se za takovou zodpovědností skrývá. „Vymýšlejí věci jako cedule o zákazu krmení nebo zatarasí kanály a trubky, které toulavé kočky považují za svůj domov. To ničemu nepomáhá. Jedinou účinnou prevencí je kastrace a osvěta,“ líčí problém o přemnožených kočkách Kroupová.

V zákoně opravdu o kastraci není ani zmínka. „Stejně jako čipování, ani kastrace není v tuto chvíli za zákonem daných podmínek povinná. Od roku 2020 by ale s novelou veterinárního zákona čipování mohlo nabýt v platnost,“ řekla Blesk Zprávám Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí České republiky (SMOCR). Dodává také, že na tak náročnou péči potřebují obce od státu peníze.

Jenom „ušmiknutí“ totiž stojí u kocourů kolem 1 500 korun a u koček kolem 2 000 korun.  Kromě kastrace je také nutné ošetření a očkování. „Úkony města, jako je odchyt, ošetření, očkování a kastrace nejsou státem plně hrazeny. Změna by měla nastat s novelou zákona o týrání zvířat, kde by náklad za odchyt a umístění do náhradní péče byl za určitých podmínek státem hrazen. Nicméně je to pouze v případě výdaje vyššího než 200 tisíc. To je částka, na kterou ale obec nedosáhne,“ míní Kocková.

SMOCR tak zůstává s ministerstvem zemědělství v rozporu. Částka vyšší než 200 tisíc je pro ně směšná hranice, chtějí tak alespoň navrhnout výjimku u psů, kteří budou mít svoji vlastní kategorii, a stát bude hradit výdaje už od 50 tisíc korun.

Kočičí občanka brání v Belgii přemnožení

S ideou o povinném čipování souhlasí jak SMOCR, tak i neziskovka Můj život s kočkou. „Stejně tak fungují i v Belgii. Povinné čipování a registrace každého tvora nedává šanci špinavému byznysu nelegálních množíren. Kočičí občanka je pak v Belgii velmi důležitým dokladem – bez ní nemůžete zvíře prodat, nechat ošetřit nebo vykastrovat,“ upřesňuje Kroupová.

Jan Brandis ( 5. března 2019 08:04 )

Jasné. Mě tady prudí ještě asi tři kousky. Vy číst umíte a jestli zvládnete i počítat, tak si pro ně za těch 15000,- přijeďte.

ciiica ( 4. března 2019 20:11 )

Střílet? A číst umíte? Stačí vykastrovat, ošetřit a nechat dožít. Důležité je aby se dal nemnozily, není důvod je vraždit.

mandat ( 4. března 2019 12:53 )

Zdivocele kocky jsou skutci, chytaji zpevne ptactvo, proste strilet,nic jineho nepomuze.Jsou take plne parazitu a bakterii,zdravotni riziko je vysoke.

liskabystrouska ( 4. března 2019 12:20 )

myslivci a vesnicky lidi nemaji radi zvířata ..sezrali by všechno co se hybe!

Jan Brandis ( 4. března 2019 08:06 )

To vidím sám, kolik toho je. Nasráno, nachcáno, smrad všude. Poslední kapka byla, když zesrali nové pískoviště. Nikdo vám nepomůže, stojí vás to peníze a nervy. Takže, můj dům můj hrad. Nezvládne se o ně postarat majitel? Tak se o ně postarám já.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud