23°C
Podívejte se, jak rostla Praha. Z vesnice bez zájmu lidí do současné světové metropole
-
Praha byla ještě relativně nedávno pouhou vesnicí, o kterou se málokdo zajímal. Změna nastala až v polovině 19. století. Od té doby se naše hlavní město vyvinulo v kulturní a dopravní tepnu současného evropského života. Jak tato cesta probíhala, co všechno se změnilo a jak bude probíhat budoucnost? Na to se Blesk ptal v Institutu plánování a rozvoje Prahy.
- 1.
Pražské hradby
Ve 14. století Karel IV. obehnal hradbami všechna čtyři pražská města včetně Vyšehradu a určil tak na příštích pět století neměnný půdorys Prahy. Až do pádu hradeb na konci 19. století se proto již žádná další epocha tak výrazně nepodepsala na pražském urbanismu a další vývoj se odehrával v pevně daných mantinelech. Marie Terezie a Josef II. si za své sídlo zvolili Vídeň, a Prahu tak nadlouho odsunuli na okraj zájmu habsburské dynastie. Město bylo opět zpustošeno, padla až třetina domů a pobořen byl i Hrad. Při jeho dostavbě za Marie Terezie byly zasypány hradní příkopy.
Praha v letech 1840 až 1880Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 2.
2. polovina 19. století
Teprve v 19. století, v éře průmyslového rozvoje, nastoupila Praha cestu k tomu, aby se znovu stala skutečnou evropskou metropolí. Jestliže si dosud Praha vystačila s jediným »Karlovým« mostem, za pouhé půlstoletí jich nyní vyrostlo dalších šest. V polovině 70. let 19. století se také začalo s bouráním městského opevnění a Praha se postupně proměňovala v „otevřené město”.
Praha v letech 1880 až 1920Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 3.
Velká Praha
Vývoj Prahy na přelomu století je spojen s rozvojem průmyslu a stavebnictví a překotným růstem nových předměstí – Vinohrad, Žižkova, Nuslí a mnohých dalších. Brzy vyvstala potřeba administrativního spojení všech těchto předměstí se samotnou Prahou a řízení a plánovaní města jako jednoho širokého celku. V roce 1922 se k Praze připojilo dalších 37 okrajových měst a předměstských obcí.
Praha v letech 1920 až 1950Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 4.
Výstavba sídlišť
Od 60. let se začíná měnit pražské panorama, do něhož postupně zasahují výškové stavby. V 60. letech se v Praze také začínají stavět klasická sídliště s rozvolněnou zástavbou. Patří sem sídliště jako Pankrác, Krč, Novodvorská nebo Ďáblice.
Praha v letech 1950 až 1970Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 5.
Rozšiřování ve jménu bytovek
V osmdesátých a devadesátých letech následuje připojení částí, jako je i Jižní Město nebo Černý Most. Dnes na různých sídlištích žije více než třetina Pražanů, a přesto dlouho zůstávala na okraji zájmu hlavního města.
Praha v letech 1970 až 1990Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 6.
Suburbanizace
Suburbanizační proces akceleroval v posledním desetiletí. V Praze se suburbanizační proces soustředil do oblastí na okraji města s nižším počtem obyvatel. Mezi lety 2001 až 2013 se počet obyvatel více než zdvojnásobil v mětských částech Praha-Křeslice, Praha-Štěrboholy, Praha 22, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Březiněves a Praha-Běchovice.
Praha v letech 1990 až 2010Autor: Institut pro plánování a rozvoj Prahy - 7.
A co budoucnost?
Na to, jak bude vypadat budoucnost v Praze, není jednoduché odpovědět. Blesk se tedy zeptal ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Petra Hlaváčka. Ten odpověděl: „Stěhování obyvatel na periferie klade vysoké nároky na veřejné finance – musí se tam totiž zavést nejen veřejná doprava, ale i elektřina, plyn nebo voda. Proto by se Praha měla snažit zastavit rozrůstání města do okolní krajiny a raději využívat vhodné plochy ve městě. V areálech bývalých továren nebo nákladových nádraží by mohly vzniknout živé čtvrti, kde lidé bydlí, pracují i relaxují.“ Budoucnost se tedy zřejmě nebude až tak dotýkat okrajových částí hlavního města, ale spíše se počítá s tím, že se zvelebí hlavně ty části Prahy, které jsou dlouhé roky zanedbávané. - 8.
Podívejte se na fotky staré Prahy...
-
Související články
