Hlavní slovo bude mít po volbách Zeman. Co se stane, když nebude moct rozhodovat?
Zvěsti o kondici prezidenta Miloše Zemana se různí. Jisté je, že hlavní slovo po volbách má právě prezident. Pokud by ale nebyl v kondici, může nastat vakuum, může se stát, že nějakou dobu nebude mít nikdo pověření k sestavení vlády, nebo nebude mít kdo jmenovat dočasně premiéra. Rozhodovat bude rychlost, ustavení nového předsedy Sněmovny. Jaké varianty by mohly po volbách nastat a kdo by v případě nečinnosti prezidenta předával na konci října státní vyznamenání, popsal Blesk Zprávám ústavní právník Jan Kysela.
Kdo posuzuje, zda je hlava státu schopna, či neschopna vykonávat svůj mandát?
Jsou to Poslanecká sněmovna a Senát, pokud dojde k situaci, kdy existují závažné důvody bránící prezidentu republiky vykonávat svůj úřad. Vyhodnocují je ty dvě komory, když se na tom usnesou prostými většinami. V takové situaci přecházejí prezidentovy pravomoci na dva substituty: předsedu vlády a předsedu Sněmovny.
Kdo mimochodem vznese podnět, aby se o tomhle vůbec hlasovalo? Je tam daný nějaký počet poslanců či senátorů?
K tomuto není žádná prováděcí úprava, takže to může být jednotlivý poslanec, jednotlivý senátor, který má pocit, že by se s tím mělo něco dělat. A ten se pak pokusí uvést ty vnitrokomorové procesy do pohybu. Nejschůdnější by bylo, kdyby zašel do organizačního výboru, a ten by se pak popasoval s tím, nakolik jsou podklady, které umožňují závažné důvody specifikovat.
Může se prezident bránit?
Prezident republiky má opravný prostředek, kterým by se bránil usnesením Sněmovny a Senátu, pokud by měl pocit, že je v ideální kondici a někdo mu křivdí a pokouší se ho odsunout od výkonu úřadu. Pokud by takovéto řízení probíhalo u ústavního soudu, musely by pak být k dispozici nějaké doklady či důkazy, ze kterých plyne, že ty závažné důvody existují.
A kdyby prezident byl uznán neschopným výkonu úřadu? Za jak dlouho by musel odejít ze svého postu?
Ta naše úprava je trochu specifická, ale žádnou lhůtu nedává, takže dokud bude prezident ve výkonu úřadu, tak může být odsunut od výkonu pravomocí, ale přesto bude prezidentem republiky. A buď to období skončí tím, že překážky pominou a dvě komory zruší svoje usnesení, nebo ty překážky pominou a na základě podnětu prezidenta republiky usnesení zruší ústavní soud, nebo prezident republiky zemře… Jsou různé situace, které mohou nastat, a některé mohou trvat i měsíce či roky. Teoreticky vzato je to tak, že když je prezidentem někdo zvolen, a pak upadne do kómatu, tak může ten proces substituce trvat klidně 4,5 roku, když na to přijde.
Takže když hlava státu odmítne na urgenci komor odejít, zůstává na Hradě dále prezidentem, jen je obrána o všechny povinnosti i pravomoci?
Přesně tak. Jenže některé pravomoci přechází na předsedu vlády, některé na předsedu Sněmovny a některé na nikoho. V případě, že to trvá pár týdnů, je to vcelku jedno. Ale pokud to trvá dlouhé měsíce nebo roky, už to může vyvolávat problémy.
Kdybychom se měli nedejbůh zítra dozvědět, že Miloš Zeman není schopen usměrňovat vyjednávání o vládě, nebo hůř, tak jak bude vypadat dál to předání moci?
Předseda příští Sněmovny bude muset pověřit někoho vyjednáváním o vládě. Jediné, co by připadalo v úvahu ještě na současného předsedu Vondráčka, je svolání zasedání té nové Sněmovny, protože kdyby to neudělal, tak se Sněmovna sejde 30. den po dni voleb, což je někdy 7. a 8. listopadu, zatímco kdyby tuhle kompetenci předseda uchopil, může k zasedání dojít o dva týdny dříve. Každopádně na té ustavující schůzi zvolené Sněmovny dojde ke zvolení nového předsedy, po jejím skončení vláda podá demisi, dala by ji v případě indispozice prezidenta do rukou nového předsedy, ten by ji pověřil výkonem funkcí do jmenování vlády nové, a současně by dělal nějaké úkony.
Nelze se tedy bát toho, že tam je nějaké vakuum, že by tento problém byl neřešitelný z hlediska ústavy…
To vakuum může nastat v jiném gardu, kdyby se nezvolil nový předseda Sněmovny anebo to trvalo dlouho. V tu chvíli by chyběl ten substitut za prezidenta.
A v tu chvíli by to uchopil předseda Sněmovny?
Ne, nepřešlo by to do žádných rukou. Do rukou šéfa Senátu by moc přešla pouze, pokud by byla Sněmovna rozpuštěna, což není tento případ. Nebo by problém mohl vzniknout, kdyby prezident nezemřel ani nerezignoval, skutečně by byl neakceschopný, ale přitom se nenašly hlasy ve Sněmovně a Senátu, které by to potvrdily. V tu chvíli by tu byl neakceschopný prezident a nebyly by tady ty substituty.
Jak je to s vyznamenáními? Pan prezident už je podepsal. Kdyby je z nějakého důvodu nemohl 28. října udílet, kdo to bude dělat?
Na premiéra přechází rozhodování o státních vyznamenáních, ale v tomto případě už je rozhodnuto. Jde jen o to předání, a jestli by to dělal předseda vlády nebo někdo jiný, z ústavy nevyplývá. Muselo by dojít k nějakému rozhodnutí.
Když poté hlavu státu po osmi dnech propustili do domácí péče, oznámil Hrad, že se jednalo o nepodstatnou dehydrataci. Kdo však viděl záběry zbídačeného prezidenta, jak opouští nemocnici, měl jasno, že tady něco není v pořádku. Není, protože zdravotní problémy hradního pána jsou natolik vážné, že mu jeho lékař pohrozil, že pokud nepůjde do nemocnice, nemusel by to přežít. To však Hrad také tají a médiím to prozradil až investigativní novinář Jaroslav Kmenta.
Současný stav prezidenta je tak pouze pokračováním toho, co probíhalo v Ústřední vojenské nemocnici. Na osmidenní hospitalizaci člověk skutečně nejde proto, aby se dozvěděl, že nemá dostatek tekutin. Drzému hradnímu mluvčímu však tato lež stačila jako jediný komunikační výstup vůči veřejnosti. Prostě znovu dělal z občanů hlupáky.
Nyní však situace dospěla do bodu, kdy se musíme ptát, zda máme stále plnohodnotného prezidenta, nebo už je jen loutkou v rukách Mynáře a Nejedlého, kteří se děsí toho, že by mohl Zeman úřad opustit dřív, než si oni dokončí všechny kšefty, které mají rozjeté. Realita je ovšem taková, že je nutné začít nahlas mluvit o novém prezidentovi a velmi intenzivně ho hledat. Můžeme totiž být překvapeni, jak rychle se informace o předčasných volbách objeví.