Nově zvolený prezident Pavel už má dočasnou ochranku. Tu hradní dostane až po inauguraci
Hned po zvolení prezidentem dostal Petr Pavel ochranku. Blesk Zprávám to potvrdil zdroj z Pražského hradu. V tuto chvíli je ale zatím dočasná. Pavel se totiž stane prezidentem až po inauguraci. Ta by měla být devátého března. Nyní dohlíží na budoucí hlavu státu útvar Ochranná služba Policie České republiky. Ředitel útvaru pro ochranu prezidenta České republiky Martin Baláž v Epicentru studia Blesk Zpráv ještě před 2. kolem voleb popsal, kdo se může stát bodyguardem takto střežené osoby a zda může nejvyšší ústavní činitel vůbec ochranku odmítnout.
Petr Pavel dostal po zvolení ochranku. Blesk Zprávám to potvrdil zdroj z Pražského hradu. Nyní se o nově zvoleného prezidenta stará útvar Ochranná služba Policie České republiky.
„Náš útvar začne pana Pavla chránit v den inaugurace,“ potvrdil Blesk Zprávám ředitel policejního Útvaru pro ochranu prezidenta ČR, tedy generál Martin Baláž.
Útvar pro ochranu prezidenta byl před druhým kolem prezidentských voleb v kontaktu s týmy obou kandidátů. Ani jeden z nich před finálovou volbou ale nabídku na přidělení ochranky nevyužil.
Prezidentské volby 2023
Datum:
29. 1. 2023 28. 1. 2023 27. 1. 2023 26. 1. 2023 25. 1. 2023 24. 1. 2023 23. 1. 2023 22. 1. 2023 21. 1. 2023 20. 1. 2023 19. 1. 2023 18. 1. 2023 17. 1. 2023 16. 1. 2023 15. 1. 2023 14. 1. 2023 13. 1. 2023 12. 1. 2023 11. 1. 2023 10. 1. 2023 9. 1. 2023 8. 1. 2023 7. 1. 2023 6. 1. 2023 5. 1. 2023 4. 1. 2023 3. 1. 2023 2. 1. 2023 1. 1. 2023 31. 12. 2022 30. 12. 2022 29. 12. 2022 28. 12. 2022 27. 12. 2022 26. 12. 2022 25. 12. 2022 24. 12. 2022 23. 12. 2022 22. 12. 2022 21. 12. 2022 20. 12. 2022 19. 12. 2022 18. 12. 2022 17. 12. 2022 16. 12. 2022 15. 12. 2022 14. 12. 2022
Zobrazit další dny Skrýt dny
22:02
14. 12. 2022
První kolo voleb v roce 2018 se uskutečnilo 12. a 13. ledna. Ministerstvu vnitra se přihlásilo 20 uchazečů, úřad připustil k volbám jen devět z nich: bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, někdejšího velvyslance Pavla Fischera, hudebníka Petra Hanniga, Hilšera, Horáčka, zbrojaře Jiřího Hynka, manažera Vratislava Kulhánka, expremiéra Mirka Topolánka (ODS) a Miloše Zemana.
V prvním kole volby zvítězil Zeman se ziskem 38,56 procenta Zeman, druhým postupujícím se stal Drahoš, který dostal 26,60 procenta hlasů. Průběh volby narušil incident ve volební místnosti, kde hlasoval Zeman. Ukrajinská přívrženkyně hnutí Femen zde přiběhla polonahá a s hanlivým nápisem na těle k prezidentovi. Žena dostala ve zkráceném řízením podmínku a byla vyhoštěna.
Druhé kolo se konalo 26. a 27. ledna 2018 a zvítězil v něm Zeman se ziskem 51,36 hlasů.
Video Celý záznam s titulky: Na Zemana vystartovala polonahá aktivistka a křičela, že je prezident Putinova děvka. Zemana odvedla ochranka viditelně otřeseného
Video se připravuje ...
21:53
14. 12. 2022
Cesta k přímé volbě prezidenta začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Přímou volbu měly ve volebních programech všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, v prosinci 2011 schválila vládní novelu ústavy Sněmovna, v únoru 2012 novelu přijal Senát a podepsal tehdejší prezident Václav Klaus. Ten přitom patřil ke kritikům nové úpravy, v roce 2011 označil přímou volbu hlavy státu za „populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí“.
V říjnu 2012 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil termín volby, první kolo na 11. a 12. ledna 2013.
V listopadu 2012 ministerstvo vnitra rozhodlo, že do boje o Hrad pustí osm uchazečů: Jiřího Dienstbiera (kandidát ČSSD), expremiéra Jana Fischera (nezávislý), herečku Táňu Fischerovou (nezávislá), skladatele Vladimíra Franze (nezávislý), Zuzanu Roithovou (kandidátka KDU-ČSL), předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga, Přemysla Sobotku (kandidát ODS) a Miloše Zemana (kandidát Strany práv občanů - zemanovci). Na základě rozhodnutí soudu pak kandidovala i Jana Bobošíková (ze strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové).
Vítězem prvního kola se stal bývalý premiér a exšéf ČSSD Miloš Zeman, pro kterého se vyslovilo 1,246 milionu voličů (24,21 procenta), Schwarzenberg dosáhl jen o málo horšího výsledku, hlasovalo pro něj 1,201 milionu lidí (23,40 procenta).
Ve druhém kole 25. a 26. ledna 2013 přesvědčivě zvítězil Zeman, který při o trochu menší účasti (59,11 oproti 61,31 procenta v prvním) získal hlasy 2,717 milionu voličů (54,8 procenta). Schwarzenberg za ním zaostal o 476 tisíc hlasů, jeho lístek hodilo do uren 2,241 milionu voličů.
Video Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem po volbách
Video se připravuje ...
21:45
14. 12. 2022
„Myslím si, že byl-li někdo prezidentem, tak jeho ostré soudy o nějakých kandidátech jsou trochu nefér a neměl by je říkat. Proto se tomu bráním a odpovídám spíš na otázky o celém systému,“ uvedl v Epicentru na Blesk.cz exprezident Václav Klaus.
„Prezidentem by měl být férový člověk, měl by to být člověk s pozitivní minulostí, měl by to být člověk, který by neměl mít super velké škraloupy ve svém životopisu,“ dodal.
Video Klaus pro Blesk: Stanjura nezvládá škrty, Zeman chce vytáhnout peníze od lidí. Nezavést školné byla tragédie
Video se připravuje ...
„Samozřejmě od nás mají nabídku, že policie vstoupí do ochrany podle § 49 zákona o policii, kde se jedná o krátkodobou ochranu. A pokud bude zájem ze strany nově zvoleného prezidenta, tak budeme chránit do vlastně inauguračního slibu,“ řekl ve středečním Epicentru šéf hradní ochranky Baláž.
„My jsme vlastně útvar, který chrání prezidenta republiky. A máme na starosti bezpečnost prezidenta republiky,“ popsal, proč do inaugurace střeží nově zvoleného prezidenta, jenž se ale ujme úřadu až v březnu, ochranná služba Policie ČR, ne hradní útvar.
Bez ochranky jen výjimečně
Prezident má pak ochranku nepřetržitě. Ale může požádat i o krátkodobé přerušení ochrany. „Je tam institut, kdy může být přerušená vlastně krátkodobě ta ochrana z nějakého přání té hlavy státu, ale co já jsem ředitelem útvaru ochrany prezidenta, zatím to nevyužil nikdy pan prezident,“ dodal Baláž ve studiu Blesk Zpráv.
Bývalý vedoucí útvaru obecné kriminality ve Zlíně, vyjednavač, kriminalista a později také ředitel speciálního vyšetřovacího týmu Tempus Martin Baláž začal šéfovat prezidentské ochrance v listopadu 2019.
Spolu s novým prezidentem nastoupí na Hrad také jeho aparát a nová první dáma. Ta ze zákona nárok na ochranku nemá. Hradní útvar i přesto chránil dočasně donedávna bývalou první dámu Livii Klausovou, která byla také svého času českou velvyslankyní na Slovensku.
Výhrůžky Klausové
„Paní Klausová nemá ochranu, řešili jsme tam ale nějaké výhrůžky, a proto jsme se o ni nějakou dobu starali,“ uvedl Baláž v Epicentru bez dalších podrobností.
Na doživotní ochranku má ze zákona nárok po skončení mandátu každý prezident. Hradní bodyguardy tak má přidělené Václav Klaus a brzy to bude platit také pro Miloše Zemana. K tomu mají nárok také na auto s řidičem, doživotní rentu i příspěvek na provoz kanceláře. Útvar pro ochranu prezidenta České republiky čítá podle Baláže zhruba 300 lidí. Stát se ochráncem tak důležité osoby přitom není nic jednoduchého.
„Bodyguardem se může stát pouze policista, nemůže to být žádný občanský zaměstnanec nebo podobně, jak si spousta lidí myslí. Samozřejmě jsou tam psychologická vyšetření, která jsou dosti náročná, pak jsou tam samozřejmě fyzické testy a samozřejmě nějaké pohovory. Když je to ochránce řidič, tak samozřejmě učíme řidičské umění, které provádíme na různých polygonech, ale snažíme se, aby to byl opravdu policista, který to má trošku srovnané v hlavě. A nehledáme žádné Jamese Bondy,“ dodal Baláž.
Celý rozhovor s Martinem Balážem si můžete připomenout zde:
Video Šéf hradní ochranky Baláž pro Blesk: Jak probíhá ochrana prezidenta a co čeká novou hlavu státu?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.