Rohanová ČTK řekla, že ve stížnosti napadá rozhodnutí NSS a žádá o odklad voleb a vykonatelnosti usnesení NSS. „Vadí mi jedna podstatná věc, a to je to, že zákon tady byl nahrazen výkladem,“ řekla k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Poznamenala, že i podle usnesení NSS neporušila žádný paragraf ústavy nebo volebního zákona.

Problém u Rohanové spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, kterým skončil mandát loni. V té době však ještě nebyly prezidentské volby vyhlášené. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný. „Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce NSS Tomáš Langášek.

„Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas,“ uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě. Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natož pak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.

Rohanové je 47 let a od roku 2017 je prezidentkou spolku Česká asociace povinných. Pomáhá lidem v dluzích a exekucích. Prvního kola prezidentské volby, které se uskuteční 13. a 14. ledna, se zúčastní devět kandidátů. Vítěz voleb nahradí dosluhujícího Miloše Zemana.

Premium

Experti o vyloučení a návratu kandidátů na Hrad: Jak změny zamíchají s volbami?