
Fischer a Topolánek se střetli v duelu Blesku: Kdy budou Češi platit eurem?
Přijmout místo koruny euro, nebo si zachovat vlastní měnu? Expremiér Mirek Topolánek říká jasné ne, pro bývalého diplomata Pavla Fischera by to mohl být záchranný kruh pro Evropskou unii. Kvůli společné evropské měně se střetli prezidentští kandidáti v posledním předvolebním duelu Blesk Zpráv.
Podle kandidáta na prezidenta Pavla Fischera nemá členství v Evropské unii pro Česko žádnou alternativu. A přemýšlet v dnešní době o vystoupení z Unie nedává podle jeho názoru žádný smysl. Jako „špatný“ vzor uvádí v celé kampani Fischer Velkou Británii. Ani rok a půl od brexitu totiž není úplně jasné, za jakých podmínek Britové evropské společenství opustí.
„Pro mě je integrace Evropy, založená na étosu spolupráce, bezprecedentním mimořádným projektem. To, že někteří byrokrati s ním nakládají podle svého a komplikují některé otázky způsobem nepřijatelným, to je druhá věc. Skutečnost, že Česká republika je součástí tohoto projektu, že do něj může přinášet svoje a také si brát, to mně přijde velmi důležité,“ hájil smysl setrvání České republiky v EU Fischer.
„Je to součást naší suverenity a kladu si otázku, kam bychom asi šli. Takže ano, jsem pro EU, ale reformovat,“ doplnil bývalý velvyslanec ve Francii a Monaku Fischer.
Fischer: Vystoupení z EU není řešení
Pokud by vláda chtěla směřovat Česko z EU, pak by Fischer jako prezident chtěl podle svých slov vyvolat debatu, protože po brexitu je ve Velké Británii řada neznámých, kterými se u nás nikdo nezabývá. Velká Británie je podle Fischera dnes ve velkém oslabení, a to nejen v bezpečnosti. „Vystoupení není řešením, to není cesta pro nás,“ zmínil Fischer a odmítl by i referendum o vystoupení České republiky z EU.
O vystoupení České republiky z Evropské unie nechce slyšet ani slovo i Mirek Topolánek. Z pozice českého premiéra v roce 2009 Unii předsedal. Další české předsednictví čeká Českou republiku v roce 2022. Podle Topolánka je setrvání v Evropské unii naším národním zájmem. Sám by chtěl ale v Bruselu jako prezident aktivně prosazovat naše zájmy.
Topolánek: Proti členství není alternativa
„V dané ekonomické a geopolitické situaci pro nás členství v Evropské unii nemá alternativu. Hrát si s myšlenkou referenda je pro mě v danou chvíli těžce přijatelné,“ odmítl i Topolánek referendum o vystoupení z EU. A doplnil, že dnes může stát vystoupit z EU na základě rozhodnutí vlády a prezident s tím nic nezmůže.
„Žádná vláda by si ale „nelajsla“ vystoupit z Evropské unie bez toho, že by provedla ty kroky, které jsou buď tradiční, anebo je dává Ústava, to znamená, když vyhlásí ústavní referendum a bude schváleno třemi pětinami všech poslanců a třemi pětinami přítomných senátorů, tak s tím prezident nemůže dělat vůbec nic,“ naznačil Topolánek. Zopakoval, že by doporučil takové referendum nedělat. A připomněl, že například v Rakousku mají na takové referendum pětileté moratorium.
Hlavním problémem EU je dnes podle Topolánka především problém ekonomický a problém terorismu. Měla by se ale vrátit spíše k myšlenkám míru a prosperitě, tedy společnému trhu.
Podle Fischera se Češi málo s Evropskou unií sžili. „Vůbec nemluvíme o tom, že je to náš projekt. My o EU mluvíme jako my a oni. My můžeme být jedním z lídrů. Můžeme začít těsněji spolupracovat se zeměmi, jako je Nizozemí, v některých otázkách... Nebo se zeměmi, které mají podobný pohled na otázky bezpečnosti, hospodářství nebo sociálních věcí,“ dodal Fischer. Podle něj se tváříme, jako kdybychom neměli žádnou alternativu. A čekáme, co nám přijde z Bruselu.
Český závazek k euru je starý už 15 let
Podpis bývalého prezidenta Václava Klause a expremiéra Vladimíra Špidly usychá na přístupových smlouvách k Evropské unii už téměř 15 let. Oba státníci je podepsali 16. dubna 2003 v Aténách a v nich se Česká republika také zavázala přijmout jednotnou evropskou měnu: euro. Konkrétní datum ve smlouvách ale napsané není. I proto se názory politiků na přijetí společné měny liší. Shodu nenašli ve studiu Blesk Zpráv Mirek Topolánek a Pavel Fischer.
Absolutní ne říká euru Topolánek. České republice by to podle bývalého premiéra nepřineslo nic dobrého, naopak by prý mělo řadu negativních dopadů. Během kampaně navíc Topolánek upozorňoval, že prezident nemá v této otázce žádné významné pravomoci.
Topolánek: Euro odložme na neurčito
„Jsem přesvědčen, že termín na neurčito je správný. V té situaci jsme i dnes a i dnes bych to prosazoval. Jsme členy evropské měnové unie, akorát nemáme euro. Máme stabilní ekonomiku, děláme vlastní měnovou politiku,“ vyjmenoval Topolánek argumenty proti přijetí eura. A přidal i to, že máme oproti jiným státům nižší dluh.
„Jsem proti euru v tuto chvíli a jedině v případě, že by hrozilo něco jako přijetí jüanu nebo rublu, tak bych souhlasil v rámci geopolitických her s tím, že bychom mohli euro přijmout,“ přidal expremiér jednu ze svých podmínek o přijetí eura. Zatím Čechům podle něj vyhovuje silná koruna.
Ani jasné ano, ani odmítavé stanovisko k přijetí eura nedal během kampaně Topolánkův rival Pavel Fischer. I on si uvědomuje, že není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí společné měny, že je to spíš odpovědnostní vlády. Sám chápe, že z toho část lidí může mít obavy, a chtěl by proto jako prezident alespoň nastolit politický dialog. Euro ale podle Fischera může být jakýmsi záchranným kruhem.
Fischer: Na euro musíme být připraveni
„Eurozóna si musí vyjasnit, podle jakých pravidel bude hrát, a my si musíme vyjasnit, do jaké eurozóny budeme vstupovat. Politický projekt evropské měny dnes dává smysl. Je potřeba splnit domácí úkoly a být připraveni,“ říká Fischer, podle kterého musíme být připraveni přijmout euro kdykoliv.
Podle Topolánka je dobře, že Evropská unie není jednotný stát, který nemá svou hymnu, vlajku, prezidenta, ministra zahraničí. Euro označil za neúspěšný projekt. „Ekonomicky je to úplný nesmysl, geopoliticky možná,“ stál si za odmítavým stanoviskem Topolánek.
Podle Fischera je potřeba v Evropské unii řada reforem a i Česká republika by si měla stanovit priority, jak by Unie a Česko v ní měli vypadat za pět let. A to i proto, že příští prezident bude mít svůj mandát v už zmiňovaném roce 2020, kdy bude Česká republika předsedat Unii.
Oba prezidentští kandidáti by zároveň odmítli také referendum o přistoupení České republiky k euru. Podle Topolánka tedy na to prezident nemá přímo vliv.
Proč nepřišel Drahoš a Zeman?
Blesk koncipuje duely kandidátů tak, aby nabídly verbální souboje tří možných kandidátů, kteří mají relevantní šanci dostat se do druhého kola prezidentské volby. Jenže Miloš Zeman už na své březnové tiskové konferenci řekl, že do debat chodit nebude, a tenhle svůj slib plní. Blesk proto rozšířil pozvání pro Jiřího Drahoše, Mirka Topolánka, Michala Horáčka a Pavla Fischera. Poté, co Jiří Drahoš po měsíci váhání účast v duelech odmítl, redakce sestavila tři duely ve formátu „každý s každým“ mezi trojicí Topolánek – Horáček – Fischer.
Volební kalkulačka 2018 - Volba prezidenta >>>
Poslance kvůli důvěře vystřídali odborníci
Předchozích dvou duelů Blesk Zpráv se účastnili také zástupci politických stran. Argumenty Mirka Topolánka a Pavla Fischera měli i ve středu původně doplnit svými postřehy nejmladší poslanec Sněmovny Dominik Feri z TOP 09 a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Zdrželo je ale jednání o důvěře vlády. Do studia tak za politiky dorazily jen první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija a europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
Oproti původnímu plánu ale dorazil politolog Jan Kubáček a lidskoprávní aktivistka Hana Kulhánková.
Mirek Topolánek už se v duelu Blesku utkal s Michalem Horáčkem. Podívejte se na záznam pořadu:
Pavel Fischer diskutoval před volbami ve studiu Blesk také s Michalem Horáčkem. Záznam debaty najdete zde:
Mirek Topolánek si během kampaně s voliči také vypil Pivo v podhradí. Podívejte se, na jaké otázky odpovídal.
Ale nelíbí se mi jeho názor na zahraniční politiku, nějak tam chybí udržování dobrých vztahů mezi národy + východu.