Prezidentští kandidáti se bojí ovlivnění voleb. K Drahošovi se přidal i Horáček a Topolánek
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v České republice ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho v pátek ráno ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají. Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter. Upozornil na ruský vliv na volby v několika zemích. Drahoš to řekl na tiskové konferenci. Riziko záměrného ovlivňování voleb dezinformacemi připustili i prezidentští kandidáti Horáček a Topolánek. Kulhánek a Hynek víc věří ve zdravý rozum.
„Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl Drahoš i s odkazem na nedávné sněmovní volby. Podobný vliv očekává i v lednových prezidentských volbách. Vychází také z nedávno zveřejněné zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016.
Stejný apel jako v pátek na Sobotku vznese Drahoš i na příštího premiéra, kterým by měl prezident Miloš Zeman jmenovat 6. prosince Andreje Babiše (ANO). Servery a zdroje, které podle Drahoše šíří dezinformace, zveřejní Drahošova kancelář na svém webu.
Riziko BIS připouští, závažné informace ale nemá
Civilní kontrarozvědka ale nyní nemá žádné závažné informace o tom, že by cizí zpravodajské služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských. Rizika dezinformačních kampaní ale Bezpečnostní informační služba (BIS) připouští. Reakci ředitele BIS Michala Koudelky na dnešní vyjádření prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše dnes ČTK tlumočil mluvčí služby Ladislav Šticha.
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské,“ stojí v Koudelkově stanovisku.
Uvádí ale také, že určitá rizika dezinformačních kampaní existují vždy. Jsou podle Koudelky daní za to, že Česko je demokratická země se svobodou slova.
Bezpečnostní informační služba ujistila, že plní účinně zákonné úkoly a neustále vyhodnocuje všechny informace. Je připravena při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity odpovídajícím způsobem.
Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ČTK sdělil, že se věnuje kybernetické bezpečnosti z technického hlediska. Obsahem internetu se jeho lidé nezabývají.
Dřívější zjištění BIS: V Česku vzrostla role ruských tajných služeb
Podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), zveřejněné v říjnu, loni v Česku vzrostla role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO. Při sbírání zpravodajských informací dominovala ruským zájmům politická rozvědka. Ruské tajné služby v zemi mají kvalitní síť kontaktů, které dál rozvíjejí, uvedla BIS.
V roce 2015 se BIS v souvislosti s ruskými tajnými službami zmiňovala hlavně o tom, že vedly hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, snažily se oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Vloni hybridní kampaň pokračovala.
Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem. Značná část ruských zpravodajských důstojníků totiž dlouhodobě působí pod diplomatickým krytím.
Čím je sud prázdnější, tím víc duní