Hned na úvod je třeba zodpovědět jednu důležitou otázku. Proč byl první představitel Prahy zvolen až v 18. století, když Praha přece vznikla ještě za středověku? Dlouhá staletí se vyvíjela v rámci čtyř měst – Starého a Nového Města, Hradčan a Malé Strany. Každé z nich mělo své vlastní konšele, v jejichž čele stál rychtář nebo purkmistr.

Sjednocená Praha

Aby se Praha mohla vyvíjet jako jednolitý celek, rozhodl císař Josef II. o spojení těchto čtyř měst. „Po zřízení jediného magistrátu pro celou Prahu v r. 1784 byl v jeho čele dosazován purkmistr, dva náměstkové a magistrát zaměstnával osmadvacet radů,“ uvádí historička Táňa Jelínková v příspěvku Pražští primátoři (1784-1993), jenž se nachází v Pražském sborníku historickém 26.

Láskou k slzám: Josef II. byl zoufalým milencem, i když o tom neměl zdání. Své nejdražší byl věrný až za hrob

Spojením měst vzniklo Královské hlavní město Praha. Součtem obyvatel jejích celků tak podle historika Josefa Janáčka vzniklo na svou dobu středně velké město, ve kterém žilo zhruba 80 tisíc obyvatel. „Srovnání s evropskými velkoměsty Praha po populační stránce nesnesla,“ uvádí Janáček v Malých dějinách Prahy. O osudu obyvatel a o rozvoji města měl rozhodovat nově zvolený purkmistr.

Soudce

„Po spojení měst se jím stal JUDr. Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka,“ líčí Jelínková. Šlo o rodilého Pražana z Nového Města, který na svět přišel v roce 1738 a jehož rod pocházel z jihočeských Zahořan – proto je uváděn s tímto přídomkem. „Po ukončení právnických studií na pražské univerzitě se věnoval veřejné službě. Od r. 1764 působil jako c. k. Rada při apelačním a vrchním zemském trestním soudu.“

Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíkova byl vůbec prvním purkmisrem sjednocené Prahy. Zvolen byl v roce 1784. | Magistrát hl. m. Prahy

V současnosti bývá trendem, že úřad primátora (a nejen toho) zastávají lékaři. Stačí si vzpomenout: Zdeněk Hřib, Bohuslav Svoboda i Pavel Bém (ODS) – ti všichni vystudovali medicínu. Ve šlépějích svého vůbec prvního předchůdce tím nekráčeli. Mimochodem - i „druhý v pořadí“, purkmistr Ondřej Steiner, vystudoval práva.

Díky právnímu vzdělání se mohl ve Vídni zdát nezaujatým pro post prvního purkmistra, což se ostatně můžeme dočíst i na stránkách magistrátu hlavního města Prahy, kde stojí doslova uvedeno: „Jako zkušený úředník, nezapojený bezprostředně do řešení sporů a problémů kolem slučování pražských měst, a současně jako příslušník významného novoměstského rodu znalý pražských poměrů měl z pohledu vídeňské vlády všechny předpoklady pro vedení nového státního úřadu – pražského magistrátu.“ Měšťanským výborem byl za purkmistra zvolen 30. dubna 1784, v červnu byl do této pozice potvrzen císařským dekretem.

Reforma soudní moci

Zahořanský z Vorlíka podstatně reformoval městskou správu, a to včetně soudních pravomocí, které do té doby vykonávala královská, respektive císařská správa. „Mimo působnost magistrátu zůstala pouze šlechta, pobývající v Praze občasně ve svých městských palácích. Do pravomoci magistrátu nepatřily ani státně bezpečnostní záležitosti,“ uvádí web magistrátu. Coby vzdělaný soudce také zakázal veřejné pranýře.

Žena ukradla kolo za 50 tisíc, stálo před obchodem v Kobylisích. Poznáte zlodějku?

Schody na Karlův most

V čele Prahy stál Zahořanský z Vorlíka dnes už celkem standardní 4 roky. „Ač podle statutu mu mohlo být funkční období na pražské radnici bez nové volby prodlouženo o další čtyři roky,“ uvádí web pražského magistrátu. Jak se jeho vláda promítla na Praze? Věřte, nebo ne, ale pozůstatky jeho rozhodování jsou pro mnohé Pražany dodnes patrné. A nejen pro ně. Třeba výstavbu schodů z Kampy na Karlův most, kterou zařídil, ocení i teď spousta turistů, nejen místních.

Schodiště z Karlova mostu na Kampu. | ČTK/Christoph Mohr

Oprava, rozšiřování i boření

Rovněž rozhodl o opravách Staroměstské radnice, obzvláště její věže, „v níž se objevily trhliny,“ píše Jelínková. V roce 1786 rozhodl o prvním rozšíření Olšanských hřbitovů, kam se sjížděli pohřbívat především mrtví občané Prahy. Tato hřbitovní část se konkrétně nachází za kostelem sv. Rocha podél Jičínské ulice. Též rozhodl o rozšíření Malostranského hřbitova či hřbitova v Košířích.

První rudý primátor? Václav Vacek (†82) měl v Praze „vlastní“ stadion i stanici metra

Ne všechna rozhodnutí pražských purkmistrů a primátorů byla z dnešního hlediska tak záslužná. Právě za doby úřadování Zahořanského z Vorlíka byla definitivně zbořena Betlémská kaple v roce 1786. Obnovena byla jako „replika“ v 50. letech 20. století, kdy se komunisté začali ve velkém hlásit k Husovu odkazu a husitství obecně.

Zpět do soudcovské síně

V roce 1788 purkmistrovi mandát vypršel, respektive ač mu mělo být nabízeno jeho prodloužení, tak se „Zahořanský vzdal funkce a vrátil se zpět k apelačnímu soudu,“ uvádí Jelínková. Nečekal jej posléze dlouhý život.

Zemřel 13. dubna 1790. A pokud by vás náhodou zajímalo, kde většinu života v Praze prožil, i na to mají historické prameny odpověď. Se svou manželkou Johannou Goskovou ze Sachsentalu bydlel na Zderaze v domě, který si postavil. „Krom toho také vlastnil dům čp. 257 U Kršňáků v Myslíkově ulici,“ líčí historička. Tento dům se ale do dnešních dnů nedochoval.

VÝSLEDKY KOMUNÁLNÍCH VOLEB 2022 V PRAZE NAJDETE ZDE >>>

Video  Karlův most se dočkal sedmi nových ledolamů. Jejich dřevo pochází z Moravy a vydržet by mělo desítky let. (2019)  - David Zima

Video se připravuje ...