Eurovolby: Pavel varoval před extremisty. Šok a dojetí u Babiše, Fiala ocenil slušný výsledek

„Připomínka: dnes budete hlasovat! Demokracii bychom nikdy neměli považovat za samozřejmost. Nenechte ostatní rozhodovat za vás,“ apeluje na sociální síti X Evropská komise.

Lidé mají dnes poslední šanci vyžádat si od svého obecního úřadu voličský průkaz, pokud plánují vybírat letošní české europoslance mimo domovskou obec. V případě, že ho budou chtít získat, musí na radnici dojít osobně, lhůtu pro dodání písemné žádosti promeškali, neboť skončila minulý pátek.

Průkaz voliče potřebují i Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí, kteří se k českým volbám do Evropského parlamentu přihlásili. Stejně jako tuzemští voliči si mohou vybírat české europoslance pouze v Česku.

Voličský průkaz mohou tradičně využít ti, kteří zkraje druhého červnového víkendu budou pobývat na rekreačních pobytech na horách, v lázních nebo na svých chatách a chalupách.

Při dnešní mimořádné schůzi Sněmovny k evropskému migračnímu paktu vystoupí z klubu ANO pouze krátce Andrej Babiš - s ohledem na tragickou srážku vlaků v Pardubicích. Expresní vlak společnosti RegioJet se v Pardubicích čelně srazil s nákladním vlakem ve středu před 23:00. Čtyři lidé při nehodě zemřeli a 27 dalších skončilo v nemocnicích.

Hnutí ANO vyjádřilo upřímnou soustrast pozůstalým, právě z jeho podnětu se přitom dnes odpoledne mají poslanci sejít. Členské státy EU definitivně potvrdily migrační balíček v polovině května. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi, stejnou pozici drží vláda od února, kdy se řešil migrační pakt ve Sněmovně.

„S ohledem na tragické železniční neštěstí, ke kterému došlo v noci na dnešní den, se náš poslanecký klub rozhodl od této mimořádné schůze dnes upustit. Poté, co krátce vystoupí předseda hnutí Andrej Babiš, poslanci našeho klubu opustí sál,“ uvedla na tiskovce Alena Schillerová. S SPD postoj k této schůzi však neřešila a tématu „ohrožení bezpečnostních a finančních zájmů České republiky“ se chce ANO vrátit v následujících týdnech.

ANO čelilo kritice šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), že mu jde ve Sněmovně v rámci mimořádné schůze ohledně migračního paktu jen o předvolební kampaň.

V dalším z předvolebncíh duelů Blesku se utkaly Klára Dostálová (za ANO) a lídryně STAN Danuše Nerudová. Spory vedly mj. o migrační pakt.

Nerudová migrační pakt hájila, bez něho jsou dle ní dveře do Evropy zcela otevřené. „Zaplať pánbůh za to, že po dekádě křičení a strašení migranty na chatách, kteří tam de facto nejsou, někdo našel odvahu skutečně to řešení iniciovat a hledat. Byla to trnitá složitá cesta a zůstali jsme na půli cesty,“ uvedla s tím, že migrační pakt není definitivní řešení, ale začátek.

Dostálová se vyslovila proti migračnímu paktu. Podle něj obsahuje tzv. výpalné kvůli tomu, že v případě nepřijetí migrantů hrozí pokuty. „Slovo kvóta v migračním paktu nenajdete, najdete tam slovo stanovený počet,“ upozornila. 

Dostálová tvrdila, že je proti jakékoliv debatě o vystoupení z EU či NATO, ale ANO jde především o občany ČR. To odmítala Nerudová. „To hájení zájmů Andreje Babiše bylo v roli ministryně pro místní rozvoj roky a teď jeho dál budete hájit v Bruselu, protože o nic jiného tady nejde. A poslední, o koho jde, jsou občané této země,“ tvrdila během ostrých střetů Nerudová.

Politické strany, hnutí nebo jejich koalice, které letos kandidují do Evropského parlamentu, se dnes naposledy představí vlastními příspěvky ve vysílání České televize. Ve vysílání Českého rozhlasu svůj limit pro prezentace vyčerpaly už v úterý. Tři desítky eurovolebních uskupení měly ze zákona vyhrazeno celkem 14 hodin vysílacího času v každém z těchto veřejnoprávních médií.

Volební klipy stran a hnutí začaly Česká televize i Český rozhlas vysílat 22. května. I když tímto způsobem mohou o sobě dát vědět neparlamentní malá či nově založená uskupení, ne všechna toho využila. K důvodům podle expertů patří nákladnost spotů i jejich nízká sledovanost. Většina uskupení vsadila na standardní krátká představení svých lídrů nebo programu, inovativní byla spíše menší seskupení.

O voličské průkazy pro letošní volby do Evropského parlamentu mají lidé větší zájem než před pěti lety. Některé obecní úřady oslovené ČTK hlásí i výrazně vyšší počty vydaných průkazů.

Na radnici městské části Praha 3 zažádalo o voličský průkaz zhruba 1300 lidí, před pěti lety jich vydali kolem 750. „Již nyní je tedy jasné, že zájem o voličské průkazy je letos vyšší,“ uvedl mluvčí radnice Jiří Hannich. Vyšší zájem oproti roku 2019 registruje i radnice dalších pražských částí. Praha 4 letos vydala zhruba 2000 voličských průkazů, Praha 6 kolem 1900.

Radnice nejlidnatější brněnské městské části Brno-střed, kde žije přes 70.000 lidí, vydala přes 800 volebních průkazů. „A lidé stále chodí,“ uvedl mluvčí městské části Michal Šťastný. „Pro zajímavost na druhé kolo posledních prezidentských voleb jsme vydali přibližně 2200 průkazů,“ doplnil.

Naproti tomu v Plzni hodnotí letošní zájem jako standardní. „Městské obvody plzeňského magistrátu vydaly zhruba 1200 voličských průkazů,“ uvedl vedoucí odboru správních činností magistrátu Roman Matoušek.

V duelu Blesku se představil rovněž lídr koalice SPOLU Alexandr Vondra (ODS), proti němuž se ve studiu posadil další z exministrů zahraničí, aktuálně lídr SOCDEM Lubomír Zaorálek.

„Volby jsou o tom, jestli se Luboši Zaorálkovi podaří vrátit do politiky, nebo ne, já myslím, že asi ne. On to samozřejmě říkat musí, když jsou někde na těch třech procentech,“ odmítal Vondra Zaorálkova slova, že by volby byly do jisté míry referendem o vládě Petra Fialy a jejích selháních.

Zaorálek věří, že se do Evropského parlamentu probojuje a získá i víc než jeden mandát z 21 křesel, o které se v Česku hraje. „Nebyl bych tam rád sám, to znamená, já bych byl rád, kdyby to byl silnější mandát. Pro to udělám všechno,“ uvedl v Blesku Zaorálek.

Výrazně smělejší ambice má Vondra. „My obhajujeme osm a je to samozřejmě idea obhájit těch osm. Není to jednoduché, ale zároveň my chceme vyhrát tyhle volby, chceme být první na pásce,“ vzkazoval Vondra.

Stejně jako v minulosti, i nyní přes SMS vyzývá k účasti v eurovolbách nestor Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS). Tentokrát pro volbu SPOLU a zvláště pak čísla 8 na kandidátce - což je jeho bratr Filip Benda, který je aktuálně šéfem kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Piráti se v kampani rozhodli svérázně podpořit Mikuláše Ferjenčíka, kandidujícího za ně až ze 12. místa. Klipem, který nápadně připomíná pohádku Anděl páně. Vystoupili v něm i Zdeněk Hřib jako čert či Jakub Michálek jako anděl. Režisér Anděla páně Jiří Strach nyní žádá 150 tisíc Kč za porušení autorských práv. 

„Pan Strach se ve veřejném prostoru dlouhodobě prezentoval jako zastánce svobody slova a překvapilo mě, že on jako konzervativec teď navrhuje zcenzurovat volební spot ideově jiného kandidáta,“ řekl Besku Ferjenčík a dodal: „Nevidím důvod to mazat.“ Více čtěte ZDE

„Starostové jdou do Evropského parlamentu pracovat a spolupracovat. I proto, abychom nezklamali velkou věrnost Zdeňka Svěráka. Díky! Přijďte volit s ním, už 7. a 8. června,“ uvedla na facebooku Danuše Nerudová, lídryně STAN pro eurovolby a někdejší neúspěšná prezidentská kandidátka.

Andrej Babiš (ANO) se s Petrem Fialou (ODS) utkal ve středeční debatě na CNN Prima News - podle Fialy Babiš Evropě nikdy nerozuměl. Babiš v debatě řekl, že je v Evropské unii potlačována svrchovanost členských států. Evropská komise podle něj zneužívá pozici, která by jí neměla příslušet. Evropa by měla fungovat tak, že by měli mít rozhodovací slovo předsedové vlád a prezidenti, míní Babiš.

Podle Fialy se EU v posledních dvou letech výrazně změnila, mimo jiné pod vlivem ruské agrese na Ukrajině. Evropa je dnes méně ideologická a více realistická, více také naslouchá zájmům zemí střední Evropy, řekl.

Došlo i na ostré osobní výpady. Babiš Fialu označil za blázna či nejprolhanějšího politika od revoluce. Podle Fialy nemá Babiš argumenty, a proto ho napadá. Babiš se později omluvil, že v roce 2021 o Fialovi řekl, že je slušný člověk. „Jste lhář a podvodník,“ prohlásil. Fiala nechtěl na osobní urážky reagovat, každý si podle něj udělá obrázek sám. „Jediné, čeho jste schopen, tak nálepkovat a urážet,“ řekl Babišovi Fiala.

Andrej Babiš (ANO) s Klárou Dostálovou, lídryní ANO pro eurovolby, usedl k podcastu Sorry jako. „Chtěl bych vám říct stručně, co se za vlády Petra Fialy vlastně stalo v Evropě. My jsme měli předsednictví. A to předsednictví místo toho, abysme ho využili a rozhodli v prospěch občanů ČR, tak to dopadlo totálním fiaskem a všechno naopak. Utratili 2,4 miliardy na fotečky a chlebíčky a jaký výsledek? První věc, co pan Fiala sliboval? Zákaz spalovacích motorů, říkal. Zákaz spalovacích motorů je nepřijatelný, ohrozil by spoustu lidí. Tak jako tradičně lhal, takže tohle je první výsledek. Druhý výsledek je, že všichni budete platit vyšší daně za pohonné hmoty, vyšší daně za teplo a vyšší daně za nemovitosti. To je výsledek předsednictví Fialovy vlády. A navíc samozřejmě ten zrádný migrantský pakt,“ říká v úvodním monologu Babiš a kope do Fialovy vlády stejně jako opakovaně na mítincích i ve Sněmovně.

Česko má za sebou horkou část kampaně před eurovolbami. Koalice SPOLU objížděla Česko s kampaní SPOLU na grilu. „My jsme měli možnost projet celou republiku, setkávali jsme se s lidmi tváří v tvář, všude jsme se potkávali s velkou podporou, porozuměním,“ tvrdí premiér Petr Fila (ODS).

„Na evropských volbách záleží, většina legislativy se dnes připravuje ve Štrasburku, v Bruselu a není jedno, kdo Českou republiku v Evropském parlamentu zastupuje,“ dodal lídr koalice SPOLU složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která šla do eurovoleb opět společně.

Blesk připravil před eurovolbami 2024 sérii tří předvolebních duelů lídrů kandidátek. V tom prvním se utkali Marcel Kolaja, jednička Pirátů, a lídryně koalice Stačilo! a šéfka KSČM Kateřina Konečná. Rozdílné názory se ve studiu Blesku obnažily při řadě témat, sporným byl mj. postoj k Rusku a válce na Ukrajině.

„Já doufám, že na tom, že chceme mír, se shodneme snad úplně všichni. Bohužel  to, co si představuje paní poslankyně Konečná, tak je mír, který končí výhrou Ruska, a to my nemůžeme dovolit,“ tvrdil Kolaja. Ruského prezidenta Putina označil za válečného zločince. „Vladimir Putin se už doslova zbláznil, je velmi agresivní, vletěl na Ukrajinu, páchá tam válečné zločiny, zabíjí děti a EU je přece jenom jedním ze dvou uskupení - EU a NATO - které nám poskytují záruku suverenity a bezpečnosti,“ dodal v duelu Blesku Kolaja.

Konečná volala v Blesku po míru a upozorňovala na slova Petra Pavla o tom, že by bylo naivní si myslet, že se Rusko vzdá okupovaných území. Pavla však sama rovněž kritizovala. „Přemýšlím teď marně, v čem pan prezident Pavel někoho sjednocoval,“ tvrdila Konečná a odsoudila i českou muniční aktivitu na pomoc napadené Ukrajině.

„Na rozdíl od všech ostatních voleb, které se v České republice konají, jsou volby do Evropského parlamentu výjimečné tím, že se nezveřejňují průběžné volební výsledky, které Český statistický úřad běžně zpracovává po uzavření volebních místností, ale skutečně se čeká, až budou uzavřeny volební místnosti v celé Evropské unii. V současné době víme, že poslední volební místnosti budou uzavřeny v Itálii ve 23:00,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

„Výsledky se skutečně dozvíme v ČR až pozdě večer. Je to dáno ze zákona, dokonce ani okrskové volební komise nesmějí nikde zveřejňovat dílčí výsledky za komisi a i to konečné zpracování výsledků Českým statistickým úřadem proběhne až v neděli krátce před zveřejněním výsledků, takže ani nikdo na ČSÚ nebude do poslední chvíle vědět, jak volby dopadly,“ dodává mluvčí.

Dobrý den. Volby do Evropského parlamentu, které v EU probíhají od čtvrtka 6. června do neděle 9. června, začaly. Jako první hlasují Nizozemci.

V Nizozemsku vybírají celkem 31 europoslanců, je to o pět více než při volbách v roce 2019. Nárůst způsobil odchod Británie z EU, kdy se měnily počty europoslanců, a jde rovněž i o reakci na demografický vývoj v Nizozemsku.

Na dnešní nizozemské hlasování naváže v pátek Irsko a v sobotu půjdou k volebním urnám voliči v Lotyšsku, na Maltě a na Slovensku. Česko a Itálie jsou jediné dvě země, kde se může hlasovat dva dny - v ČR v pátek a v sobotu, v Itálii v sobotu a v neděli.

Dalších 20 zemí EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) pořádá volby v neděli 9. června.

První výsledky hlasování ve všech 27 státech budou zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU, což nastane v neděli ve 23:00 v Itálii.