Komunistu v podmínce láká Brusel. Arťom (30) chce znárodnění i referendum o EU
Komunisté se snaží modernizovat a omlazovat kandidátku. Do voleb do Evropského parlamentu proto například na třetí místo nasadili teprve třicetiletého Arťoma Korjagina. Mladý muž v rozhovoru pro Blesk Zprávy překvapil, že je stále v podmínce za házení lahví na policisty při konání summitu G20 v Hamburku. Líbí se mu myšlenka kolektivizace, a ač kandiduje do Bruselu, chtěl by referendum o vystoupení z Evropské unie.
Rodák z Petrohradu přišel do České republiky se svou matkou, když mu bylo šest.„Matka se rozhodla emigrovat hlavně z materiálních důvodů. 90. léta v postsovětském Rusku byla extrémně náročná a rozpadal se tam sociální stát, veškeré jistoty na stabilní zaměstnání a možnost nějakého osobního rozvoje byly v nedohlednu. Jako svobodná matka se proto rozhodla odjet do České republiky,“ popisuje Arťom svou cestu do Česka. Vyrůstal v Karlových Varech.
„Máme na víc,“ burcuje Arťom komunisty
Po svých zkušenostech z dětství se i přesto rozhodl Arťom vstoupit v roce 2017 do KSČM, za kterou v květnových volbách kandiduje do Evropského parlamentu. „I v mém okolí je to pro spoustu lidí překvapení, stejně tak, jako mé členství v KSČM,“ zmínil Arťom v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
Do KSČM vstoupil kvůli špatným volebním výsledkům strany, na které prý viděl, že potřebuje lidi, kteří v ní budou aktivně pracovat. „Máme na víc,“ věří Korjagin. Časem by podle něj mělo přijít nové vedení KSČM a také omlazení: nejen lidí, ale i programu a „vzhledu“ strany. Jen výměna vedení podle začínajícího politika změnu nepřinese. Za úspěch v evropských volbách by považoval, pokud by strana získala víc mandátů než ve volbách v roce 2014, tedy více než tři křesla.
Podmínka za útok na policisty: Velký přešlap
Kampaň komunisté zahájí v příštích dnech. Sám Korjagin chce vést především kontaktní kampaň. Vysvětlovat v ní ale dost možná budu muset i svou nedávnou minulost. Stále je totiž v podmínce, na summitu G20 v Hamburku v červenci 2017 házel na policisty láhve. Na konferenci jel podle svých slov v rámci antikapitalistických protestů. Dva měsíce seděl ve vyšetřovací vazbě.
„Je to takové mé zaváhání. Bylo to z politických důvodů. Jsem velmi proti, co těch dvacet nejmocnějších příslušníků globálního kapitalismu ve světě dělá,“ zdůvodnil svou účast při protestech, při kterých chtěl prý ukázat odpor řady dalších lidí.
„To, že se mé angažmá zvrhlo v trestný čin, byla moje chyba, nikdo jiný než já za to nemůže. Řekněme, že jsem se nechal nějakým způsobem strhnout, asi i částečně vyprovokovat. Byl to velký přešlap,“ lituje dnes svého chování. Právě kvůli jeho podmínce ani někteří členové KSČM nejsou jeho kandidaturou v evropských volbách nadšeni.
Zpět k socialismu a kolektivizaci
„Myslím si, že svoboda nerovná se kapitalismus. Svobodná země je o tom, že všichni lidé v zemi mají možnost osobního rozvoje, dělat to, co je baví, a nemyslím si, že ten prohlubující se kapitalistický systém, ve kterém žijeme a který je teď ... už globální, že to reálně umožňuje. Myslím, že právě větší socializace je cestou k větší svobodě,“ nastínil svůj náhled na svět Arťom. Tvrdí, že překonání kapitalismu v naší zemi z relevantních politických stran nabízí jen KSČM.
„KSČM jasně říká: ‚My chceme vést společnost k socialismu.‘ Je to v programu, není to žádným tajemstvím. A to je něco, s čím já se shoduji,“ tvrdí Arťom. Jinak jeden z provozovatelů sociálního družstva, ve kterém zaměstnávají například vězně po výkonu trestu nebo lidi ve špatné sociální situaci.
„Pro mě to slovo socialismus není žádná hudba minulosti. Vnímám to jako nějaký další bod, který by měl přijít a není vůbec v rozporu s demokracií. Naopak si myslím, že je to prohloubení demokracie tam, kde momentálně není,“ doplnil.
„Socialismus je pro mě společnost, která stojí na principech spolupráce a kolektivního vlastnictví,“ začal Arťom svou představu.
„Kapitalistická společnost stojí na principech konkurence, na principech souboje. A ta socialistická společnost by měla říct: My překonáme tuto predátorskou fázi lidstva a začneme naši společnost stavět na principech spolupráce, začneme dělat věci společně ku prospěchu valné většiny a ne v rámci nějakého individualistického přístupu k životu,“ přidal jedno ze svých hesel, se kterými chce prorazit do vyšší politiky.
Když podnikat, tak ve velkém družstvu
Podnikání mladý komunista nepovažuje za nic špatného. Vyzdvihuje ale především kolektivní podnikání v rámci velkých družstev, kde existuje kolektivní vlastnictví. „Primárním účelem není zisk, ale primárním cílem je rozvoj jejich členů, jejich rodin, regionu, ve kterém funguje. I podnikání může být motivováno veřejným blahem, děláním něčeho prospěšného pro společnost,“ zmínil.
„Mám ale pocit, že velká část podnikatelů pracujících hlavně v rámci velkých nadnárodních korporací, tak pro ně nějaké veřejné blaho ani prospěch není na prvním, druhým, třetím, ani možná na padesátém místě,“ zmínil Arťom. Primární u těchto podnikatelů je podle něj především vyždímat co nejvíce ze svých zaměstnanců, zákazníků i přírodních zdrojů. Začínající politik věří, že lidstvo dojde postupně k tomu, že bude spravovat věci kolektivně. „Rád bych, aby o tom lidé začali takto přemýšlet,“ dodal.
Korjagin pracuje v sociálním družstvu, které je podle zákona povinné vykonávat také sociální služby. Je tedy podnikatel, zatím ale jeho podnik nevykazuje zisk. Pokud tomu tak bude, rozdělí se mezi všechny jeho členy.
„Důležité jsou motivy. Neříkám, že všichni podnikatelé jsou zlí a měli bychom s nimi zatočit,“ ohodnotil podnikatele, kterým by prý systém neměl házet tolik klacků pod nohy. Bylo by podle něj dobré se podívat na dobu, kdy se v Československu snažili komunisté prosadit takzvaný komunismus s lidskou tváří.
Reforma, nebo ven z EU
Česká republika by podle Korjagina měla zůstat součástí Evropské unie. „Pokud se zásadně reformuje a stane se tou unií, jak bych ji chtěl vidět já, tak by podle mého Česká republika mohla, a dokonce si myslím, i měla zůstat, pokud se nezvládne reformovat a dál zůstane hrstem pro nadnárodní firmy a neomezenou vládou evropské byrokracie, tak ne,“ uvedl.
Hlavním úkolem Evropské unie by měla být podle Korjagina podpora pracujícím lidem, studentům nebo seniorům. A řízená demokraticky, součástí rozhodování by se měla stát místní referenda. „Referendum je nástroj, který je potřeba se naučit používat. A naučit se ho používat je možné jen tím, že se bude používat, ne že se o něm bude jen mluvit,“ zmínil.
Referendum o vystoupení Česka z EU podporuje
To, že se více než polovina Britů necítí dobře v Evropské unii a hlasovala o odchodu Spojeného království z Evropské unie, považuje za selhání sociálních systémů. Sám by prosazoval, aby se podobné referendum o vystoupení České republiky konalo i u nás.
„Referendum o vstupu do Evropské unie bylo o vstupu do nějaké Evropské unie, a myslím, že se za tu dobu velmi výrazně proměnila. Nemyslím si, že by se proměnila k lepšímu,“ je přesvědčený Korjagin.
Podle mladého komunisty mají lidé mít možnost hlasovat jak o vstupu, tak i o případném vystoupení. Jak by ale hlasoval, netuší sám. „Lidem by měli být představené možnosti. Co znamená vystoupit, za jakých podmínek,“ uvedl. Podle Arťoma by lidé měli vědět, co nastane po případném odchodu. „V Británii to proběhlo obráceně. Nejdřív se hlasovalo o vystoupení a až pak se dlouhosáhle vyjednávalo za jakých podmínek,“ rekapituloval.
Evropskou měnu by zatím bez zásadní reformy unie nepřijímal, stejně tak jako by počkal s případným rozšiřováním Evropské unie. „Vždy když si zvu někoho k sobě domů na návštěvu, tak si nejdřív uklidím a myslím si, že i Evropská unie by si měla uklidit, než si začne zvát další lidi,“ zmínil.
Volby do Evropského parlamentu budou v České republice v pátek 24. a v sobotu 25. května. Výsledky o den později - tedy v neděli 26. května. Češi vyberou 21 zástupců.
Ve volbách do Evropského parlamentu mohou za určitých podmínek hlasovat i cizinci
Podívejte se na předpověď výsledků eurovoleb podle webu Reflex.cz
Mně by pomohlo, kdybych mohl napsat v tomhle debilním pseudochatu víc, než 1 řádek za půl hodiny.