14°C
Za první republiky byli oblíbenou vánoční pochoutkou šneci – inspirovaní francouzskou kuchyní. „S rozšířením rybníkářství se začal častěji připravovat k štědrovečerní večeři smažený kapr s bramborovým salátem. V oblibě byla také luštěninová a obilná jídla,“ říká Sylva Brychtová z Moravského zemského muzea.
Vánočka byla placatá!
„Žádné správné hospodyňce nechyběla na stole vánočka, které se říkalo celta, štědrovnice nebo húska,“ tvrdí Brychtová. Vánočka neměla vždy podobu, jak ji známe dnes, tedy pletenou. Dělala se spíše jako placka, která byla pečená přímo na plotně kamen. V chudších rodinách ji dokonce připravovali z bramborového těsta.
Štědrovečerní tradicí, na kterou se už téměř zapomnělo, byly tradiční lázeňské oplatky na vánočním stole. Češi je pokládali za delikatesu a s medem se jedly jako první chod nebo kdykoliv během večeře. „Oblíbené byly také dezerty z jedlých kaštanů,“ říká muzeoložka.
Retro vzpomínková akce, která se konala v sobotu 8. prosince v Moravském zemském muzeu v Brně. Markéta Malá
Mašinka a letadélko jako ozdoba na stromečku
Dětem Ježíšek v období první republiky často nosil loutková divadélka, dřevěné sáňky rohatky či společenskou hru Ludo (Člověče nezlob se). „Kluci a holky dostali celuloidovou panenku, cínového vojáčka, či houpacího koně. Novinkou byla stavebnice Inventor (Merkur), vyráběná v Polici nad Metují,“ upřesňuje Brychtová.
V chudších rodinách si lidé ozdoby zhotovovali sami. Kromě typických vánočních motivů se používaly i dekorace ve tvaru jízdních kol, dětských kočárků, mašinek, letadýlek. „Od 20. let se bylo k dostání vánoční elektrické osvětlení firmy Osram, ale až do 60. let převažovaly voskové svíčky,“ říká muzeoložka.
