Veterán Hušek: V zahraničních misích bojuje celá rodina, jsme takoví dobrodruzi

Od roku 1992 byly z tehdejšího Československa vysílány mírové jednotky do bývalé Jugoslávie, česká jednotka zůstala v Jugoslávii nejdéle. David odcestoval až v roce 1995.

Ostatní země své vojáky povolaly zpět. „My jsme byli poslední vojáci mise UNPROFOR, později UNCRO, kteří byli v chorvatském Daruvaru. Zajímavé je, že odtud pochází moji předkové. Mám tam rodinu,“ prozrazuje Hušek.

Váleční veteráni riskovali své životy: Tisícovka křížů v Brně jako poděkování

Když se vrátil z Jugoslávie, moc si domova neužil. Hned cestoval do Bosny. „Sloužil jsem v zahraničí od dubna 1995 do července 1996. Poslední lednový den roku 1995 jsem přiletěl z Jugoslávie a rovnou jsem podepsal další úvazek,“ svěřuje se.

Čtyři Huškové - veteráni

Huškova rodina měla na zahraničních misích už čtyři zástupce. „V zahraniční jsme působili čtyři. Všichni členové jedné rodiny, všichni se navíc jmenujeme Huškové. Já, můj bratr, otec a bratranec,“ usmívá se čtyřiačtyřicetiletý veterán.

Jeho bratr byl nasazen už dvakrát do mise v Afghánistánu, kde nedávno zahynuli tři čeští vojáci při sebevražedném útoku islámského radikála. „Když do mise jedete, musíte s něčím takovým počítat. Neovlivníte to. Nelze mít strach,“ myslí si Hušek.  

Oslavy stovky v Brně: Cestování časem, písničky Hugo Haase i kult tatíčka Masaryka

Narodili se pro uniformy

Rodina Hušků nepůsobí jen ve službách armády, ale uniformu oblékají rádi. „My jsme taková dobrodružná rodina. Mám mnoho příbuzných hasičů, asi osm, také policistů a vojáků,“ říká David, který nyní působí v Rakousku v zemědělství. Do armády se ale chce vrátit.