Nová radnice tehdy v Brně ještě neexistovala a hlavním mocenským centrem byla radnice stará. „Zástupci monarchie čekali na staré radnici a chtěli předat vládu, ale nikdo nepřišel,“ vypráví průvodce Turistického a informačního centra Brno Jan Kruba.

Oslavy stovky v Brně: Cestování časem, písničky Hugo Haase i kult tatíčka Masaryka

Tradiční vzpomínková akce u sochy prezidenta Osvoboditele

Vyplenili radnici, vzali si ručníky

Místo, aby se Moraváci radnice ujali, rabovalo se. „Dav starou radnici několikrát vyplenil. Vždy přiběhla horda a pobrala soukromé věci rakouských úředníků. S nadsázkou říkám, že si vzali ručníky a utekli,“ usmívá se Kruba.

„Až týden po 28. říjnu 1918 se radnice oficiálně dostala do českých rukou. Jako poslední z důležitých institucí v republice,“ upřesňuje průvodce. 

Zajímavostí je, že uznávaná celebrita té doby, moravský krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie profesor Karel Absolon musel sám utíkat před běsnícím davem.

Výstava k narozeninám republiky: Největší průmyslové objevy Moravy za sto let

V brněnském Technickém muzeu je k vidění výstava Průmysl na Moravě 1918, která se koná při příležitosti 100. výročí vzniku Československa.

Profesor prchal kvůli orlici na bráně

Archeolog Karel Absolon šel po brněnském náměstí Zelný trh a uviděl, jak dav ničí bránu Dietrichsteinského paláce. „Na bráně byl rakouský orel. Absolon řekl, aby to nedělali, že brána má obrovskou hodnotu. A pak už musel prchat, naštvali se na něj,“ líčí Kruba.

Průvodce Jan Kruba pořádá k 28. říjnu 1918 tematickou prohlídku - v neděli 28. října v pravé poledne. Končit bude přímo v Denisových sadech, v místě konání oslav výročí založení republiky.

Kdo byl Karel Absolon?

Známý archeolog a speleolog Karel Absolon (1877-1960) objevil se svým týmem slavnou ženskou plastiku Věstonickou Venuši a prozkoumal také podzemí Moravského krasu. Patřil ve světě k nejznámějším zástupcům naší předválečné vědy. Méně známé je to, že byl i vášnivým cyklistou, dokonce se stal v roce 1896 juniorským mistrem Moravy.