22°C
V únoru roku 1342 se Prahou prohnala velká voda. Poničila Juditin most, který byl postaven v roce 1172. Obrovská povodeň byla ničivá kvůli množství ledu, na několika místech byl most stržen tak, že z něho zůstala jen třetina. Pražané bědovali nad zkázou.
„Nový“ most se začal stavět až patnáct let po děsivé povodni a práce trvaly dlouhých 50 let. Stavba byla hotova až za vlády Karlova syna Václava IV. Po mostě se ale chodilo ještě dříve. Například roku 1378 přecházel impozantní stavbu pohřební průvod s Karlovými ostatky. Se svými šestnácti oblouky dosahuje most délky téměř 516 metrů. Široký je okolo 9,5 metru. Obě jeho strany lemuje 30 převážně barokních soch.
Stavba kamenného mostu přes širokou řeku byla tehdy velmi náročná. Středověcí mostní architekti museli mít skvělé znalosti matematiky, geometrie, fyziky a dalších odvětví. Přitom měli k dispozici jen jednoduché technologie. S vejci ale nepočítejte. Přidávala se maximálně do omítky, aby zasychala co nejdéle. Když se stavěly nosné pilíře, bylo potřeba, aby malta tvrdla co nejrychleji.
Magická chvíle
Vlastníma rukama položil základní kámen Karel IV. 9. července 1357. Před 664 lety. Datum si král vybral podle astrologických výpočtů, aby mostu zaručil nezničitelnost. A pokud to zaklepeme na zuby (protože dřevo hoří), svou pevnost ukazuje dodnes. Ve slavnostní den se totiž nacházela planeta Saturn v zákrytu se Sluncem. Její nepříznivý vliv měl být překonán působením naší hvězdy, jak poznamenává Vladimír Liška, autor knihy Karel IV.: záhady a mystéria.
Do hry přichází i další magická znamení. Základní kámen musel být podle spekulativní hypotézy položen v 5 hodin a 31 minut ráno. Celkem zvláštní načasování s numerologickým opodstatněním. S teorií přišel český astronom Zdeněk Horský. Numerologická řada by totiž tvořila dokonalou pyramidu s devítkou uprostřed – rok 1357, den 9. 7., 5 hodin 31 minut = 135797531.
Navíc se v okamžiku pokládání základního kamene mostu schovávaly všechny planety vyjma Marsu pod horizontem souhvězdí Ryb a Raka. Tato astrologická znamení jsou spojena s vodou, což mělo být pro budoucí most příznivé. Karel IV byl zvědavým vladařem, který se krom politiky a diplomacie zajímal třeba i o mystiku, alchymii i náboženství, všímá si autor Vladimír Liška.
Stavba mostu
Stavbu mostu řídil známý architekt Petr Parléř, nejvýznamnější umělec evropské vrcholné gotiky. Staroměstská mostecká věž byla však na prvním pilíři mostu založena až v 60. letech. Kompletně se ji podařilo dokončit v 90. letech. Jejím smyslem byla obrana proti nenadálému útoku. V takovém případě by se spustila želená mříž.
Zároveň ale sloužila jako vstupní brána, pod kterou procházel korunovační průvod podle nového Karlova korunovačního řádu. Samotné ozdoby na věži mají symbolizovat tři sféry nad sebou. V přízemí věže se nachází světská sféra, kterou reprezentuje pás erbů zemí Koruny české.
Nad ní sedí na trůně panovníci v majestátu – římský císař Karel IV. a jeho následovník Václav IV. Mají zastupovat Krista na zemi. Karel má hlavu mírně nachýlenou k pravému rameni. Utrpěl totiž za svého života těžký úraz krční páteře s trvalými následky. Mezi nimi stojí patron katedrály a mostu svatý Vít. Nejvýše na stěně věže shlíží další světci, uctívaní a pohřbení v katedrále – svatý Zikmund a Vojtěch.
Později byl most vyzdoben velkým množstvím soch. Celkem jich je 30. A najedeme je i mimo zábradlí. Například socha Bruncvíka dohlíží na Vltavu ze zhlaví pilíře na Kampě. Nejstarší dochovanou sochou zůstává socha Jana Nepomuckého z roku 1683. Poslední bylo instalováno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1928. Pozorný chodec si všimne také křížku, v jehož místě bylo zmučené tělo sv. Jana Nepomuckého svrženo do Vltavy na příkaz krále Václava IV. – syna Karla IV.
Vydržel to dodnes, ale párkrát už to odnesl
Od svého založení přežil Karlův most několik povodní, ale napáchaly mu velké škody. Po jedné takové povodni v roce 1980 spadly dva mostní oblouky a byly poškozeny tři pilíře. Při záchranných pracích tehdy zemřelo 20 vojáků. Od té doby mu žádná katastrofa vážněji neuškodila. Proběhlo ještě několik renovací. Poslední rozsáhlé rekonstrukční práce proběhly mezi roky 2007 až 2010.
S mostem je také spojeno mnoho záhad za dlouhé roky jeho existence. Když se například v době letního slunovratu 21. června díváte pod obloukem věžní brány na zapadající slunce, klesá slunce v místě Svatovítské katedrály v místech hrobu sv. Václava. Vypadá to, jako by Otec vlasti Karel IV. vybral místo mostu i věže záměrně, myslí si autor Vladimír Liška. Stavba připomíná jeho odkaz dodnes.
Muž se chtěl zabít skokem z Karlova mostu. Městská policie Praha
