Zahradní Město má nejmodernější knihovnu: Přes 8 tisíc knih, stylová zákoutí i dětský koutek

Více než povědomá místa, které místní znají, připomíná nyní knihovna v Zahradním Městě doslova ono pověstné Jiříkovo vidění. Že se změní vybavení interiéru, s tím se nejspíše počítalo. Že ovšem bude knihovna třikrát tak velká, bude prosvětlenější a bude disponovat dvěma klubovnami i dětským koutkem, v to nejspíše doufal málokdo. Rekonstrukci v objektu bývalého Kulturního domu Cíl měl na starost architekt Tomáš Hořava.

Kavárna knížek pro radost

„Vycházel jsem z představ, že knihovny už nejsou pouhým skladem knih, ale dnes jsou také významným komunitním centrem,“ sdělil Blesk.cz architekt k tomu, jak ji koncipoval. „Když jsem se se zdejší knihovnou seznamoval, byla to jen jedna podlouhlá chodba, ke které byly navázané místnosti jako kanceláře. Nebylo úplně snadné je propojit, ale bylo to zapotřebí, aby se ten komunitní život zde mohl realizovat.“

Vyjma dvou kluboven prostor knihovny nabízí gauče, houpací křesla či tzv. „dětský bazének“ s pěnovými kostkami. Jak vidno, velký zřetel bral architekt především na vyžití dětí, což s povděkem kvitovala starostka Prahy 10 Renata Chmelová (VLASTA). „Toto místo má být prostorem pro potkávání. A nynější dispozice tomu svědčí. Těším se na to, že děti zde budou rádi trávit volný čas a že knihovna pomůže oživit komunitní i kulturní život na Zahradním Městě.“

Za poslední dobu se jedná o několikerou pobočku ze sítě Městské knihovny, která byla buď zrekonstruovaná, nebo znovuzprovozněna. Zatímco v Malešicích ji architekt Marek Doubravský stylizoval víceméně do podoby lesa, na Černém Mostě ji architektonický ateliér monom vyvedl do podoby obývacího pokoje. Podle Hořavy lze v těchto kritériích posuzovat knihovnu v Zahradním Městě jako kavárnu, kde je vše zdarma. Nikoliv tedy káva, na mysl měl především více než 8 tisíc knih a na desítky časopisů.

Neobyčejnosti

Na první pohled dominuje dřevěné obložení, k němuž Hořava uvedl, že je to kvůli ekonomické únosnosti. „Chtěl jsem, aby knihovna byla vybavena materiály všedního dne, protože se pořád jedná o utrácení veřejných prostředků,“ nechal se slyšet. Částka, která na rekonstrukci padla a kterou financoval investor stavby Praha 10, vyšla na 15 726 006,- Kč, k tomu lze ještě připočíst 2 131 000,- Kč na výbavu interiéru, kterou financovala Městská knihovna, respektive hlavní město.

I přes „skrovný“ přístup si ale architekt neodpustil několik vychytávek, které neocení jen děti. Třeba stropní „dekorace” tvoří bambus nebo elipsovité desky, které mají podle Hořavy akustické absorpční schopnosti. „To ocení čtenáři zvláště tehdy, když si potřebují číst, zatímco nedaleko nich se někdo baví,“ vysvětlil.

Jinak poukázal na další tři prvky, kterými interiér vybavil. Ukázal na stupňovité pódium, kam se lidé mohou posadit s notebookem nebo mohou vést diskuse. „Pak to jsou čtenářská doupátka pro děti, kam si mohou zalézt a číst. Na co jsem ale obzvláště pyšný, je dutá věž, která je uvnitř čalouněná, kam si děti mohou vlézt úzkým průlezem a veskrze v klidu a nikým nevyrušováni se tam mohou věnovat tomu, čemu chtějí.“

Pozoruhodné jsou také architektem situované deštníky pověšené nad vstupním prostorem - prakticky přímo pod prosklenou střechou. „To aby nesvítilo slunce knihovnicím za pultem,” vylíčil se.

Knihovna: verze 2020

Znovuotevřená knihovna v Zahradním Městě, kterou ředitel Městské knihovny Tomáš Řehák označil za „absolutní špičku toho, co lze v těchto prostorách a s těmito prostředky vymyslet,“ není poslední novinkou, která se do konce roku chystá. Přímo u vod Vltavy by totiž ještě před koncem roku měla být otevřena fungl nová pobočka DOK 16 v jedné z kobek na smíchovské straně náplavky. A co potom?

„Do konce roku a částečně ještě přes rok 2020 budeme pokračovat v zavádění samoobslužnosti poboček knihoven,“ přiblížil ředitel. „Jinak se toho chystá nemálo. Například otevření nové pobočky Na Jezerce, což by měla být největší akce svého druhu pro příští rok. Jedná se o lokalitu, kde knihovna nikdy nebyla. Dále počítáme s rozvojem prostor Ústřední knihovny pro digitální technologie a zároveň bychom rádi uvedli v pohyb velké investiční akce, které mají delší časový horizont.“

Tomáš Řehák, který stojí v čele Městské knihovny v Praze přes 17 let, zmínil například kýženou rekonstrukci knihovny na Petřinách. „V příštím roce chceme mít stavební povolení a vysoutěženého dodavatele,“ uvedl. „Také počítáme s rekonstrukcí Ústřední knihovny. V příštím roce bychom rádi uspořádali architektonickou soutěž pro podobu interiéru. Odhaduji nicméně, že se jedná o záležitost v časovém horizontu pěti let.“