18°C
Hlášení o výskytu živočichů, kteří do naší přírody nepatří, přistávají v mailové schránce Agentury ochrany přírody a krajiny pravidelně. Nejinak tomu bylo i první říjnový čtvrtek, kdy všímavý muž nafotil na pámelníku v plzeňských Skvrňanech tak trochu jinou sršeň. Menší, tmavou, se žlutými konci nožiček.
Byl to postrach včelařů, sršeň asijská. Odborníci s dobrovolníky se pustili hmyzu po stopě. „Sršně létaly na hnízdo oklikou. Nakonec jsme ho po třech dnech objevili tak, že jsme odchytávali dělnice, krmili je, pouštěli a sledovali je. No a ony nás k hnízdu dovedly,“ popsal Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Včasná likvidace
Hnízdo u nás nepůvodního hmyzu se tak podařilo zlikvidovat včas. Poté, co insekticid sršně usmrtil, hasiči hnízdo v koruně akátu odřízli a předali na 80 centimetrů vysoký, a původně 7,5 kilogramu vážící útvar odborníkům. Ti uvnitř napočetli osm pater a v nich sedm až osm tisíc jedinců.
Entomolog Západočeského muzea v Plzni Jan Walter zkoumá první u nás objevené hnízdo sršní asijských. Romana Vébrová
„Velká část ale je ve stádiu kukel. Dospělců jsme napočetli 800, zhruba 450 samců, zbytek dělnice. A jen pět královen, ty ostatní se nestačily vylíhnout. Riziko, že by nějaká vylétla a někde se schovala, je prakticky nulové,“ popsal Jan Walter, entomolog Západočeského muzea v Plzni. Tam si také nyní mohou lidé hnízdo prohlédnout. Je součástí výstavy Bezobratlí kolem nás, která potrvá do března příštího roku.
Přijela vlakem
Sršeň asijská se do Evropy dostala před dvěma desetiletími vlakem s keramikou z Číny. Vylétla ve Francii, kde se jí začalo dařit, a odtud se poté postupně šířila do okolních zemí.
„Je v Bavorsku, potvrzenou ji mají maďarští kolegové. K nám královna mohla přeletět z Bavorska nebo ji mohl přivézt kamion, ona tady vyletěla a založila hnízdo,“ uvedl Walter. Genetické testy „plzeňských sršní“ odhalily, že jde o sršeň šířící se Evropou a ne o novou linii z Číny.
Druhé hnízdo
Hnízdo z plzeňských Skvrňan bylo už druhým v pořadí. „Královna na jaře vybuduje menší hnízdo, vychová si pár desítek či stovek dělnic. Ty jí pak na jiném místě začnou tvořit nové, velké hnízdo. Do komůrek v něm postupně královna klade vajíčka,“ popsal Walter s tím, že sršně poté už žijí jen v hnízdě novém, do původního se nevrací.
Královny a samci se v novém, velkém hnízdě tvoří koncem léta a na podzim. Královny pak začnou postupně hnízdo opouštět a celá kolonie následně uhyne. „Jediný, kdo přežije, jsou právě ty královny, zalezou si někam pod kůru, do listí, přezimují, a na jaře zakládají nové kolonie,“ řekl Walter. Královna je o něco větší než samci i dělnice, má štíhlejší zadeček. Ona i dělnice mají žihadlo, samci ne.
Agresivní? Jak na koho
Že by sršeň asijská byla agresivní postrach lidí, odborníci vylučují. „Když jsme hledali to hnízdo, kolega měl tu sršeň na ruce, krmil ji medem, žihadlo mu nedala, nechová se vůči člověku agresivněji než naše sršeň obecná,“ popsal Walter.
Horší je to se včelami, neumí se sršni asijské bránit a z její strany je tak vůči nim značná agrese. Včelí úl je pro sršně asijské jako rychlé občerstvení. Dokážou jej zcela vyplenit. „Včely zabijí je a nosí je jako potravu dravým larvám, ty spotřebují velké množství bílkovin, ty jim včely poskytnou,“ popsal entomolog. Samotné dělnice se živí hlavně cukrem.
Nebezpečí trvá
Odborníci teď ohledně sršně asijské chystají školení pro hasiče. V plánu je též nastražit na invazní hmyz pasti, zatím nejspíše v okolí prvního hnízda. Jednat by se mělo o jakési láhve s návnadou.
„Ta by měla být pokud možno co nejvíce selektivní právě na ty sršně. Vypadá to, že nejlepší je směs vína, piva a sirupu. Víno třeba odpuzuje včely,“ řekl Myslík.Odborníci by rádi do akce zapolili i včelaře. Podezření na výskyt invazních druhů mohou lidé zasílat mailem na invaznidruhy@nature.cz, nejlépe i s přiloženou fotografií živočicha či rostliny.
