Nebezpečná sršeň asijská je už v Česku: Dokáže zabít i člověka. Po hnízdě pátrají v Plzni

„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě v Plzni poletují velké sršně, zaslané fotografie svědčily o tom, že se pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh. Nyní se pokusíme najít hnízdo, kontaktujeme hasiče, kteří by je měli zlikvidovat, a budeme informovat místní úřad a veřejnost,“ řekl Tomáš Görner z AOPK ĆR.

Sršeň se podle Görnera vyskytuje ve čtvrti Skvrňany. Najít hnízdo je podle něj náročné i proto, že se sršeň nachází v zástavbě. „Dnes jsme sršeň viděli i chytili, máme chycených pár exemplářů a teď se snažíme z těch dalších vypozorovat, kam lítají a kde mají hnízdo,“ řekl ČTK Görner. Odkud se do Česka sršeň asijská dostala, budou ochránci zjišťovat, zatím to podle Görnera nevědí.

Ochráncům se dnes podařilo zjistit směr, kam se sršni vracejí, jejich hnízdo ale prozatím nenašli. Podle Görnera pro dnešek hledání ukončili, protože přes poledne je hmyz méně aktivní. Pokračovat s aktivním pátráním budou v sobotu dopoledne.

Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v Česku vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.

„V případě, že hnízdo nenajdeme, tak je pravděpodobné, že koncem října z něj vylítá větší množství jedinců, kteří jsou schopní přezimovat a druhý rok, pokud přežijí zimu a všechny nástrahy, se stát zakladateli nových hnízd,“ řekl ČTK Görner. Sršeň je podle něj schopná zimu v Česku přežít.

Nebezpečná sršeň asijská už je kousek od Česka. Teplo ji může dostat i k nám

Sršeň asijská je podle ochránců schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK ČR. Ta výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.

Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ji objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se sršeň vyskytuje například v Portugalsku, Španělsku, Francii nebo Belgii. Z dat z těchto zemí podle ochránců přírody vyplývá, že je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd, aby se zabránilo rychlému šíření a trvalému usazení sršně.

Každý rok se výskyt sršně asijské v Evropě přirozenou cestou rozšiřuje o cca 70 km. Přispívá k tomu hustota dopravy, mezinárodní obchod a klimatické změny. Například většinu výše zmíněných oblastí sršeň asijská osídlila intenzivní přepravou zboží a osob.

Jsou známy případy, kdy sršeň asijská způsobila člověku smrt. „Stejně jako ostatní žahadloví blanokřídlí (vosy, včely, čmeláci) mohou bodnout žihadlem. Jsou známy i případy úmrtí po bodnutí sršní asijskou, ovšem stejně je tomu např. i u včely medonosné. Riziko představuje spíše jen pro alergiky nebo při silném pobodání po vyrušení hnízda,“ uvedl Petr Máslo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a dodal, že složení jejího jedu zatím není dostatečně známo, kvůli čemuž je velmi těžké toxicitu odhadovat.

A co dělat, pokud vás sršeň bodne? „Pokud není bodnutí v nějakém problematickém místě (krk, obličej, ústa), pak stačí místo bodnutí chladit a aplikovat přípravek s antihistaminiky. Samozřejmě v případě komplikací je vhodné vyhledat lékařskou pomoc,“ poradil čtenářům Blesk Zpráv zoolog Mgr. Petr Máslo z AOPK ČR.