Nebezpečná sršeň asijská už je kousek od Česka. Teplo ji může dostat i k nám

Podle agentury byl výskyt sršně asijské potvrzen na konci srpna v okolí maďarské obce Hédervár, severozápadně od města Györ. To se nachází jen pár kilometrů od slovenské hranice. Experti zde potvrdili ne jednu sršeň asijskou, ale výskyt rovnou deseti jedinců.

Sršeň asijská, jak její název napovídá, pochází z Asie. Přirozeně se vyskytuje v severovýchodní Indii, jižní a střední Číně a Indonésii. Oproti „klasické“ sršni obecné, která bydlí v Česku, je menší a tmavě zabavená, má však výrazné žluté nohy.

Nebezpeční invazivní komáři se rozmáhají na západě Evropy a nosí smrtící nemoci. Hrozí i v Česku?

V současnosti patří mezi živočišné druhy, z jejichž možného masového rozšíření v Evropě mají ochránci přírody největší strach. Sršeň asijská tu totiž nemá žádného přirozeného nepřítele. Zvlášť nebezpečná je pro evropské včely. Zatímco asijské včely jsou na soužití s asijskými sršněmi zvyklé, ty evropské se proti nim neumí nijak bránit a jen jim slouží jako potrava. Asijské sršně tak dokážou velmi jednoduše zdecimovat celá včelstva – a to je problém.

Ani pro lidi není setkání se sršněmi asijskými nic příjemného, jak podotýká agentura, tento hmyz má nepříjemný zvyk pronásledovat člověka i několik desítek metrů od hnízda do té doby, než mu dá žihadlo. Naproti tomu sršeň obecná v zásadě nemá potřebu lidi ani bodat, ani pronásledovat, pokud ji vyloženě nenaštvou.

Na počátku byla jedna královna

Bohužel sršeň asijská už se v Evropě začíná šířit. Poprvé byla na starý kontinent, konkrétně do Francie, zavlečena před 20 lety se zásilkou keramiky z východní Asie a od té doby se rozmnožila. Případy pozorování jsou hlášeny z několika zemí západní Evropy, francouzští včelaři už invazi pociťují naplno.

Jak snadné rozmnožení tohoto hmyzu bylo, popsala nedávná studie zveřejněná v odborném magazínu Journal od Hymenoptera. Na základě genetické analýzy sršní asijských nalezených v Evropě potvrdila, že za rozšíření může pouhý jeden jedinec, a to královna ze zmíněné zásilky.

„Dřívější práce prokázaly, že asijské sršně v Evropě zřejmě sdílejí stejnou genetickou linii, a to na základě studia jediného genu. My jsme šli o krok dál a zkoumali jsme další dva geny,“ uvedla Eileen Dillaneová, která se na studii podílela. Další spoluautor studie Simon Harrison, dodal, že je vlastně pozoruhodné, že se sršně asijské tak rozšířily, když jsou tu geneticky tak strašně málo rozmanité.

Nebezpečí na Jadranu: U břehů Chorvatska chytili jedovatou rybu, množí se stále víc

Z jednoho hlediska je to dobrá zpráva. Teoreticky by je mělo být jednoduché pomocí biologických metod vyhubit, jelikož tu jsou všechny příbuzné. Na druhou stranu ale studie ukázala, že jediná královna dokáže kolonizovat celou oblast, takže metody hubení můžou rychle přijít vniveč.

Situace je každopádně ve Francii, Portugalsku a ve Španělsku alarmující. V Galicii bylo v roce 2020 objeveno zhruba 30 tisíc hnízd sršní asijských, přičemž stačilo pouhých pár let na zčtyřnásobení populace.

Téměř jistě do Česka časem přijde

Evropské včely se dokážou ubránit, když asijských predátorů není moc. „Útok několika jedinců je pro včelstvo zvládnutelný. Avšak v pozdějším období sezony, kdy hnízda sršní čítají několik tisíc dělnic, už nejsou včelstva schopná ubránit se atakům několika desítek až stovek sršní,“ konstatují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Nálety sršní likvidují celé včelnice, čítající i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a sladiny,“ vysvětluje Jiří Danihlík z katedry biochemie.

Porovnání sršně asijské (vlevo) a sršně obecné (vpravo) | Profimedia.cz

V Česku dosud sršeň asijská zaznamenána nebyla, je to ale zřejmě jen otázkou času. „Je téměř jisté, že se s ní nejpozději za pár let setkáme i u nás,“ míní AOPK.

Podle Danihlíka se odborníci kloní k názoru, že u nás v současnosti tento agresivní hmyz nedokáže přežít. „Je ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Především změnou teplot v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto sršně stane vhodnější,“ říká.

Pomoci má akční plán

Hrozbám, jako je možné rozšíření sršně asijské, se věnuje Akční plán proti šířícím se invazivním nepůvodním druhům, který v červnu chválila vláda. „Akční plán nám mj. pomůže se lépe připravit na šíření invazních druhů, které se v ČR ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí,“ uvedl ministr životního prostřední Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle něj záměrné šíření nepůvodních invazivních druhů zakazuje česká legislativa, jenže nevěnuje se samovolnému nebo nezáměrnému šíření. Akční plán proto vyjmenovává druhy invazních organismů a také konkrétní cílové skupiny, které mohou přispět k omezení šíření invazních nepůvodních druhů.

Invazivní druhy a seznam smrti: Chováte vodní želvu nebo mývala? Bez registrace hrozí pokuta

Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství plánuje k prevenci šíření sršně asijské společnou osvětu. „Pro druhy, které na území ČR ještě nejsou přítomny, je klíčové veřejnost s nimi seznámit a nastavit jasný systém, jak a kam má být odevzdána informace o jejich případných pozorováních a jak případně včas reagovat,“ uvádí akční plán. Na sršeň asijskou od schválení plánu upozorňoval už Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Právě role veřejnosti je klíčová, hlášení od lidí, kteří mají podezření, že sršeň asijskou viděli, mohou s brzkými záchyty velmi pomoci. Pokud máte podezření, že jste se s tímto hmyzem setkali, vyfotografujte jej a snímek pošlete na email invaznidruhy@nature.cz. Přehled, jak vypadají jednotlivé druhy sršní a jejich hnízda, najdete zde.