Invazivní druhy a seznam smrti: Chováte vodní želvu nebo mývala? Bez registrace hrozí pokuta

Nová pravidla pro invazivní druhy platí od začátku letošního roku. Evropská unie jednak na seznam zařadila nová zvířata a rostliny a jednak aktualizovala, jak s nimi lidé musí nakládat. Uvedené druhy tak už není možné uvádět na evropský trh, převážet přes území EU, ale také je chovat, držet a pěstovat.

Jenže zabíjet tyto živočichy by bylo násilné, zvlášť pokud jsou na seznamu čerstvě. Lidé, kteří náhodou doma invazivní druh mají, si ho proto mohou nechat do té doby, než zvíře přirozeně zemře. Jeho vlastnictví ale musí nahlásit přes elektronický registrační formulář, za kterým stojí ministerstvo životního prostředí společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

„Klíčové je, aby majitelé živočichy z unijního seznamu nerozmnožovali, aktivně bránili jejich únikům a v žádném případě je nevypouštěli do přírody. Mohou tam totiž poměrně rychle vytvořit  životaschopné populace, které ohrožují naše původní druhy a společenstva. Například u raka mramorovaného stačí jediná samice k tomu, aby vznikla rozsáhlá populace raků, a ta přenosem račího moru decimovala naše raky říční a kamenáče,“ popisuje Tomáš Görner z AOPK ČR.

Ulovte si ibise, mývala i veverku. Češi mají návod na ničení nepohodlných druhů

Lidí musí ve formuláři vyplnit, jaký invazivní druh chovají, jak je starý a v jakých podmínkách ho drží. Zároveň je nutné popsat, jaké opatření majitelé přijali, aby zvíře neuniklo do volné přírody. V neposlední řadě je třeba poskytnout kontaktní údaje. Každý formulář pak dostane evidenční číslo, pod kterým budou chovatele úřady vést. „Registrace, resp. toto osvědčení bude dokladem o tom, že jde o jedince držené v souladu s evropským nařízením o invazních druzích ‚na dožití', a neuplatní se u nich příslušné zákazy,“ vysvětluje agentura ochrany přírody.

Jakmile zvíře zemře, chovatel je opět povinen hlásit to úřadům. Čas na registraci je do konce letošního roku, pak výjimka pro chov na dožití končí.

Želví pohroma

Mezi invazivní druhy na unijním seznamu se řadí široká škála zvířat. Zatímco některé, jako sršeň asijskou budou lidé doma chovat těžko, jiné jsou oblíbenými domácími mazlíčky. Patří sem i želva nádherná, jedna z nejčastěji chovaných vodních želv u nás.

Na pohled je velmi atraktivní – odtud také plyne její jméno nádherná – zároveň není těžké jí v mládí vytvořit vhodné podmínky. Mnoho chovatelů se ale zalekne toho, že žije dlouho a může dorůst velké velikosti, často ji tak vypouštějí do volné přírody, kde vytlačuje původní české druhy, například želvu bahenní. Také ničí hnízda vodních ptáků, žere jejich vajíčka a mláďata a může přenášet cizí bakterie.

Další nebezpečná květina se dostala do Česka. V Polsku dokonce zabíjela, co s ní?

V dnešní době je její výskyt v Česku skutečným problémem, ochránci mluví o tom, že jsou u nás stovky až tisíce jejích jedinců. Ještě horší je situace v Polsku. „Výsledky našeho výzkumu už ukázaly, že invazivní druhy želv zavlekly do našeho prostředí nové druhy chlamydií. Izolovali jsme u nich navíc různé druhy bakterií, jako salmonelu, shewanellu, bakterii, která může být infekční i pro ostatní zvířata. Pro naše původní želvy, ryby a dokonce i ptáky a lidi,“ konstatoval před časem Dariusz Wasyl z polského Národního veterinárního institutu.

Želvy nádherné je tak zakázáno si pořizovat, přesto jsou stále k mání. Jen po pár minutách strávených na Googlu se redaktorce Blesk Zpráv podařilo najít rovnou několik inzerátů nabízejících tyto želvy pro chov.

Lidé dál nabízejí k prodeji želvy nádherné, ačkoliv je jejich chov zakázaný. | Archiv Blesku

Dále se nové opatření týká například psíka mývalovitého nebo mývala severního. Ještě donedávna byl jejich chov byl možný a někteří lidé je skutečně ve svých domovech měli, oba dva druhy upravovala vyhláška pro zvířata vyžadující zvláštní péči. Podobně jako u želvy nádherné se ale často dostávali do volné přírody, kde vytlačují původní druhy.