Podcast: Kaziči vína a ořechů. V Česku se zabydlují další nepůvodní druhy
Globalizace a oteplování připravily příznivé podmínky pro šíření invazních druhů rostlin a živočichů po celém světě. V Česku se podle odbornice Kateřiny Štajerové v posledních letech rozšiřuje vrtule ořechová, která napadá vlašské ořechy a vinařům zase může zkazit celoroční práci kněžice mramorovaná. Proč není vždy vhodné kupovat a sázet exotické okrasné rostliny, prozradila Štajerová v Blesk Podcast.
Jedna z hlavních tras, po které se z Moravy do Čech šíří mnoho původních i nepůvodních druhů, vede z jižní Moravy. Podle Kateřiny Štajerové z Oddělení ekologie invazí na Botanickém ústavu AV ČR tato cesta kopíruje železniční trať Brno – Česká Třebová – Pardubice – Praha. „Je to výborná migrační trasa pro tyto druhy putující dále do Čech. Příkladem druhu, který se tudy dostal a dostává dál, je kudlanka nábožná, kterou jste dříve našli spíše na Moravě,“ řekla pro Blesk Podcast odbornice.
Zároveň zdůrazňuje, že ne každý cizokrajný druh, který je zavlečený na jižní Moravu nebo do jiného kraje, se v tom místě uchytí a přežije. „Cizích druhů je na nové území zavlečena spousta, ale jen zlomek z nich se dokáže adaptovat na lokální podmínky a stát se druhem invazním,“ dodala. Rozšiřování nepůvodních živočichů a rostlin nesledují pouze odborníci, ale pomáhá s ním i veřejnost, prostřednictvím tzv. občanské vědy – například projektu najdije.cz.
Ploštice smraďoch
Amatérští pozorovatelé posílají údaje kupříkladu o kněžici mramorované, která vypouští velmi agresivní zápach. „Kněžice mramorovaná má svůj původní areál v Asii. První zmínky máme z Pensylvánie v Americe, kde se objevila už v roce 2001. Byla tam zavlečena jako „černý pasažér“ s jinými komoditami. V naší republice o kněžici mramorované víme posledních několik let,“ vysvětlila Štajerová.
Na jižní Moravě může přemnožení tohoto nepůvodního druhu zkazit celou úrodu vína. Pokud by se jich podle expertky nacházelo ve vinohradu v době sklizně mnoho a nebyly by z bobulí odstraněny před lisováním, pravděpodobně by svým typickým nepříjemným zápachem ovlivnily výslednou chuť. Ve stejné oblasti byla poprvé zaznamenána i moucha ze Severní Ameriky, kterou neradi uvidí sadaři ořešáků.
„Je důležité si udělat na následující období hodně zásob ořechů. Napadá je totiž vrtule ořechová, jejíž část vývoje probíhá v jejich oplodí. Pokud se ve vysoké míře vyskytují na stromě, tak se to potom negativně podepisuje na úrodě,“ uvedla Štajerová s tím, že se v Česku vyskytuje méně než pět let, ale rychle se šíří. „Larvy much oplodí vyžírají, poznáte to na kvalitě plodu. Plody opadávají a dochází k jejich degradaci. Úrodu to může snížit, až o polovinu. Je to nový vetřelec, kterého není radno podceňovat,“ varuje.
Nesmrtelný bolševník
Nejen hmyz může české krajině velmi uškodit. Z rostlinné říše se v Česku aktuálně šíří nejméně 61 invazních druhů z celkového počtu asi 1500 nepůvodních. Podle Štajerové je nejčastějším důvodem jejich rozpínání sám člověk. Lidé si totiž rostlinu vysadí z okrasných důvodů a cizí druh se mnohdy úspěšně rozšíří mimo zahrádku. Příkladem je bolševník velkolepý, který byl zavlečen v polovině 19. století do západních Čech. Aktuálně se vyskytuje ale také na Šumavě, Krkonoších nebo v Orlických horách. „Bolševník může dorůstat výšky až pěti metrů. Navíc, jak má obrovské květenství, tak může mít až dvacet pět tisíc semen, která mají dlouholetou klíčivost. Kvůli těmto vlastnostem je velmi nebezpečným invazním druhem,“ líčila Kateřina Štajerová.
Ze Severní Ameriky se do Čech dostala ambrozie peřenolistá, která může potrápit alergiky. „Má lehká pylová zrna, která se dostávají ve vzduchu na dlouhé vzdálenosti. Proto ji většina čtenářů asi nebude znát samu osobě, ale setkali se s ní v rámci pylového zpravodajství,“ uzavřela výčet škodlivých druhů expertka.
Proč se nebát původních sršní obecných a co čekat od sršní asijských, které se rozšiřují v Německu, nebo jak utekl hlemýždík kropenatý z talířů, prozradila Kateřina Štajerová pro Blesk Podcast:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.