Lidé totiž z kamenů bezhlavě staví kamenné pyramidy, kde je napadne. Kvůli nim pak schránky chrostíků vyschnou a larvy v nich uhynou.
„Stala se z toho taková móda. Hlavně v době covidové, kdy všichni vyrazili do hor. Na Pustevnách, v Horní Lomné, prostě všude, kde se v Beskydech pohybují turisté, trčí z vody mohyla za mohylou,“ posteskla si Šárka Jarošíková z organizace ochrany přírody Carpathia.
Hlídají čistou vodu
Přitom tento vodní hmyz slouží jako indikátor čisté vody a zároveň likviduje přemnožené rostliny, za což ho v pohádkové knížce Ondřeje Sekory chválil i Ferda Mravenec.
Přírodovědci prosí veřejnost, aby důležitý ekosystém nenarušovala. Aby si stavbu kamenných mohyl odpustila.
Přeměna dna
Nejde totiž jen o chrostíky. Přemisťováním většího množství kamenů se ovlivňuje vývoj říčního dna. „Do přírody přece jezdíme obdivovat její krásu a ne v ní tvořit novotvary. Bábovičky ať si staví děti na pískovišti, ale v přírodě se mají učit respektu k ní,“ dodala Jarošíková.
VIDEO: Entomolog: Hmyz opravdu vymírá. Z Česka zmizela za 80 let třetina motýlů.
