„Krádež krajiny lidem.“ Fialova vláda chce udělat z Křivoklátska národní park, místní se mračí

Dva velké cíle v oblasti životního prostředí si vytyčila vláda Petra Fialy (ODS). V Česku chce zřídit dva nové národní parky, jeden na Křivoklátsku a druhý v Moravské Amazonii. O prvním jmenovaném se diskutuje od 90. let minulého století, nikdy však snahy o jeho založení nevyšly. Až nyní to vypadá, že park skutečně vznikne – Středočeský kraj již s obcemi z regionu začal o finálním návrhu vyjednávat. Část místních obyvatel však z nápadu nadšena není, sepisuje petice a vyvěšuje protestní bannery.
Křivoklátsko je chráněnou krajinnou oblastí od roku 1978, dnes do ní spadají 4 národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervaci a 7 přírodních památek. Rozloha celého území činí 628 kilometrů čtverečních a zahrnuje i ptačí oblast zapsanou do soustavy Natura 2000.
Úvahy, že by si Křivoklátsko zasloužilo povýšení na národní park, existují prakticky od založení celého CHKO, ve svém hledáčku to měli už komunisté, když ještě vládli Československu. Jenže nikdy nápad nedotáhli do konce, a tak se k němu vrátil až demokratický kabinet v 90. letech, avšak opět bez výsledku.
Diskuze následně byla obnovena mimo jiné za úřednické vlády Jana Fischera, z Křivoklátska chtěl udělat národní park tehdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko (za Zelené). Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), úřad, který v Česku spravuje chráněné krajinné oblasti, v té době dokonce vydával propagační materiály, ve kterém významnost celého Křivoklátska vyzdvihoval, popisoval ho jako klenot českého přírodního dědictví.
„Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 druhů zde i hnízdí. Vznik národního parku by byl formálním potvrzením jeho přírodních hodnot a především významným krokem k vytvoření podmínek pro jeho účinnou ochranu,“ upozorňovalo ministerstvo životního prostředí společně s AOPK.
Ani tehdy ale snahy nebyly dotaženy do konce a nezvládlo to ani několik dalších politiků, kteří se k tomu vrátili později. Křivoklátsko nadále zůstávalo „jen“ CHKO a v tomto stavu vydrželo dodnes.
Bannery, petice i odmítavá starostka
Fialova vláda je ovšem odhodlaná pomyslnou kletbu zlomit a zřízení dvou nových národních parků, kromě Křivoklátska ještě Moravské Amazonie, si nejenže vepsala do koaliční smlouvy, ale dokonce o tom mluví jako o jedné ze svých priorit. Pozici k tomu má více než ideální, Středočeský kraj od posledních krajských voleb ovládá koalice STAN, ODS, Pirátů a Spojenců (TOP 09 a Zelení), což jsou vyjma Zelených všechno strany podepsané pod vládní spoluprací.
Vyjednávání proto začalo už před tím, než prezident Miloš Zeman novou vládu jmenoval, a to 1. prosince loňského roku, přičemž středočeští zastupitelé záměr podpořili loni v červnu.
Podle aktuálního návrhu by národní park Křivoklátsko měl zabírat šestinu stávající krajinné oblasti, celkem by se rozprostíral na ploše 102 čtverečních kilometrů. Autoři uvádějí, že schválně hranici stanovili tak, aby do budoucího národního parku nespadala zastavená území, s výjimkou jedné obce – Karlovy Vsi. S tou se vedou nejintenzivnější debaty, ale do vyjednávání byly zahrnuty i další okolní obce.
Právě v Karlově Vsi je zřízení národního parku velkým tématem, část místních obyvatel záměr nepodporuje. V obci byly na konci loňského roku k nalezení protestní bannery, hlásající „Nechceme prominentní, nepřístupné, ochranou přírody zničené zóny. Nechceme národní park“ a odkazující na internetovou petici, kterou k dnešnímu dni podepsalo 184 osob, nejen z Karlovy Vsi, ale i okolních měst jako Křivoklátu, Rakovníku, Velké Bukové nebo Hřebečníků. Fotografie těchto bannerů dokonce mlčky sdílela na svém facebookovém profilu i radnice Karlovy Vsi.
„Ochrana přírody není již popelkou jako před 40 lety, dnes je věci naprosto samozřejmou a veřejnou. Je dlouholetou praxí ověřeno. že k ochraně stačí status CHKO a národních přírodních rezervaci. Národní park by zničil práci generací lesníků i ochranářů, kteří našli cestu jak skloubit ochranu přírody a krajiny s provozováním myslivosti a lesnictví a s životem obyvatel žijících zde celé generace,“ uvádí občanská iniciativa Za Křivoklátsko bez Národního parku s tím, že nejvíce se bojí omezení pohybu.
Vzkazy jednotlivých signatářů petice jsou pak různé. „Krádež krajiny lidem, kteří zde mají domov nebo tento kraj navštěvují a milují ho,“ uvádí o záměru například Petr P. z Rakovníka. „NP Křivoklátsko je naprosto zbytečný, nesmyslný a místní (i ostatní) občany silně omezující počin. Jednoznačně NE!,“ přidává se Tomáš J. ze Skryjí nad Berounkou. „O nás bez nás,“ píšou další místní. Proti se staví i starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (BEZPP).
Radní: Zákaz chození na houby? Nesmysl
Středočeská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti) vysvětluje, že nic se neděje bez komunikace se starosty a zástupci dalších obcí, kterých by se vyhlášení národního parku týkalo.
„Po Novém roce nás čeká ještě návštěva Plzeňského kraje a 2 jeho obcí, kterých se to také týká. Posbírané podněty a připomínky předáme Ministerstvu životního prostředí, se kterým se domluvíme na dalším postupu,“ uvedla na konci roku. „Za sebe hodnotím jednání obecně jako velmi konstruktivní. Jedním ze zmiňovaných témat bylo i informování a diskuse s veřejností, což považuji také za důležité v dalších fázích procesu,“ dodala Skopalíková.
Podle ní je Křivoklátsko jedinečné přírodní území, u kterého je důležité, aby takto významné zůstalo i pro budoucí generace. Skopalíková také upozorňuje, že pro návštěvníky i místní obyvatele se skoro nic nezmění, obavy o zákazu vstupu jsou podle ní mylné. „Někdo v tom vidí výhody, kromě ochrany přírody například rozvoj šetrné turistiky nebo možnost čerpání speciálních dotací. A někdo se naopak bojí toho, že lesy budou nepřístupné a lidé nebudou moci chodit na houby, což je samozřejmě nesmysl,“ říká radní.
Dotacemi je myšlen například fond Podpora obcí v národních parcích, v rámci kterého mohou města žádat až o 4 miliony korun na infrastrukturu a vybavenost. To reálně znamená možnost příspěvku třeba na nové parkoviště, aby lidé neparkovali náhodně v lese. Několikrát zmíněné omezení pohybu se pak v národních parcích týká jen klidových zón, zde mohou lidé chodit pouze po vyznačených zónách. Mimo cesty je ale zakázáno chodit i v národních přírodních rezervacích a ty jsou už nyní v CHKO Křivoklátsko čtyři.
Spíše vidím, že se má vyrabovat všechno kolem toho parku. Proč by ho jinak zaváděli?