Další nebezpečná květina se dostala do Česka. V Polsku dokonce zabíjela, co s ní?

Evropská unie aktuálně hodnotí jako invazivních 66 různých druhů zvířat a rostlin. Všechny se šíří po kontinentu, aniž by měly, přičemž v české volné přírodě z tohoto seznamu najdeme 17 druhů. Respektive to platilo až do letošního podzimu – nově jich je 18, díky informaci nedávno zveřejněné Českou botanickou společností.

V řečišti Olše u obce Návsi na Frýdeckomístecku byl popsán vůbec první výskyt bolševníku Sosnowského v Česku. Květinu, nebo chceme-li nepříjemný plevel, tu vědci našli už loni, jen o nálezu informovali se zpožděním. Na našem území se tedy oficiálně nenachází pouze jeden druh bolševníku, ale dva. A potenciálně se tím zdvojuje již tak vážný problém.

„Ty bolševníky jsou skoro stejné a od sebe je rozezná v podstatě jen zkušené oko botanika. Vypadá (bolševník Sosnovského, pozn. red.) prakticky stejně, šíří se stejně, účinky na člověka stejné, likviduje se stejně,“ potvrdil Görner, expert pro invazivní druhy z AOPK ČR, že rozdílů je minimum. Monitoring nepůvodních zvířat a rostlin spadá právě do gesce tohoto úřadu.

Agresivní rostlina ničí českou přírodu: Může popálit kůži, odborníci ji sledují drony

Podle experta je hlavní odlišností region, odkud se oba bolševníky do zbytku kontinentu rozšířily. „Zatímco bolševník velkolepý byl vysazován ve střední Evropě (začalo to v Čechách v polovině 19. století) tak ten bolševník Sosnowského byl vysazován ve 40. letech 20. století v severozápadním Rusku, Pobaltí a Polsku. No a v tom Slezsku se teď tyto druhy potkaly,“ prozradil Görner pro Blesk Zprávy. Oba druhy původně pochází z Kavkazu.

Právě proto, že tu byl záměrně vysazován jako okrasná rostlina, páchá bolševník velkolepý „neplechu“ zejména v Česku, byť problémy způsobuje v celé Evropě. Stejně tak o bolševníku Sosnowského se skutečně zatím hovořilo zejména v kontextu Pobaltí – extenzivní hubící programy mají například Estonsko a Lotyšsko. Nicméně protože jsou si rostliny velmi podobné, obě produkují velké množství semínek (v řádu desítek tisíc kusů na jednu rostlinu), která se mohou jednoduše rozšířit.

A tak není vyloučeno, že bolševník Sosnowského je v Česku déle. „Mohl tu být už několik let předtím, protože ho všichni kolem považovali za bolševník velkolepý,“ míní Görner. Ve výsledku je ale jedno, jestli je to první zmíněný druh, nebo druhý. „Je to prostě cizí bolševník, který budeme likvidovat stejně jako bolševník velkolepý,“ podotýká expert.

Opět pozor na slunci

Podobně jako u ostatních invazivních druhů je nejlepším opatřením k zamezení šíření bolševníků prevence. Jakmile je v nějaké lokalitě zaznamenán jejich výskyt, je nutné zasáhnout co nejdříve, než se rostlina rozšíří, protože pak už se jí zbavuje složitě. Obvykle se odstraňuje buď mechanicky, nebo chemicky. V pilotním programu ji čeští vědci dokonce sledují drony.

Hmyz, který Česko ještě nevidělo: Škůdce z Afriky si smlsnul na rajčatech v Libni, poprvé v ČR

Bolševníky mají totiž nepříjemnou vlastnost, že tam, kde se objeví, zcela degradují původní vegetaci. Zbudou jen oni a pár rostlin, které jsou schopny se přizpůsobit. Likvidace je finančně náročná. Navíc obsahují fotosenzibilní látky, které jsou schopny popálit kůži. Nikdy byste tudíž neměli sekat bolševníky na přímém slunci bez rukavic.

Vzniklá reakce obvykle zahrnuje několik puchýřů, může ale skončit i daleko hůře. Například náš nový obyvatel, bolševník Sosnowského, způsobil před pět lety podle serveru Gazeta.pl v Polsku smrt 67leté důchodkyně, která se rostlinou popálila při sečení. Šest dní po incidentu, kdy ležela na jednotce intenzivní péče, se jí zastavilo srdce. Nutno ovšem dodat, že její zdravotní stav byl už před kontaktem s bolševníkem zhoršený.