Agresivní rostlina ničí českou přírodu: Může popálit kůži, odborníci ji sledují drony

Bolševník velkolepý se do Evropy dostal podobně jako další druhy invazivních rostlin - byl dovezen. Z jeho původní domoviny, která se nachází na Kavkazu, ho začátkem 19. století tehdejší obyvatelé přivezli jako okrasnou kytku, kterou začali vysazovat do zámeckých a lázeňských zahrad. I první česká zmínka o něm má tento původ - poprvé byl zaznamenán v Lázních Kynžvart v roce 1862.

Na bolševníku zřejmě lákal jeho vzhled, je mohutný a vytrvale kvete, navíc není třeba se o něj příliš starat. Postupně tak byl vysázen i do dalších parků, opět jako okrasná rostlina. Jen 15 let po první zmínce už se bolševník vyskytoval na řadě míst Česka, stejně tako jako v jiných částech Evropy - třeba Velké Británii, Německu, Francii nebo Itálii.

Moskvu ohrožují obří plzáci. „Je velký jako kotě,“ děsí se obyvatelé nad škůdcem

Časem se však ukázalo, že se rostlině daří až moc dobře. Začala se šířit sama, a to takovým způsobem, že už ji v podstatě nebylo možné zastavit. Dnes je bolševník velkolepý zdomácnělý plevel, který můžete potkat v celé republice (zejména západní části) na loukách, neudržovaných zahradách či podél cest. Pohled na něj většinu lidí nenadchne ani neurazí - prostě kytka, která tu roste.

Až 25 tisíc semen z jedné kytky

Odborníci z ní ovšem radost nemají, ve skutečnosti v Česku probíhá intenzivní boj, jak se bolševníku jednou pro vždy zbavit. Rostlina se řadí mezi invazivní, což znamená, že vytlačuje původní rostliny, a pokud byste ji někde záměrně vysazovali, může tato aktivita skončit až pokutou.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která se monitoringem invazivních druhů v Česku zabývá, vysvětluje, proč je bolševník takový problém. „Je schopen zcela degradovat původní vegetaci, kterou vytlačí, a zůstává pouze chudé společenstvo bolševníku a rostlin, které jsou schopné se přizpůsobit změně podmínek,“ uvádí agentura.

„Na vhodných stanovištích se často bolševník velkolepý chová jako velmi vitální druh, který vytváří rozsáhlé porosty a mění (ochuzuje) skladbu rostlinného společenství ve svém okolí a celkem snadno a nekontrolovatelně se šíří dál (jedna rostlina vytvoří ročně až okolo 25 000 semen, která si udržují dobrou klíčivost po dobu cca 10 let),“ popisuje dále AOPK.

Invaze nutrií: Škodí přírodě a přenášejí nemoci. Česko chystá „konečné řešení“

Nepomáhá, že likvidace květiny je finančně a technicky náročná, navíc protože je semen tolik, lidé je nechtěně šíří dál - třeba se zachytí do vzorku pneumatik a bolševník se dostane i o stovky kilometrů mimo původní výskyt.

Problémem také je, že rostlina je nebezpečná pro lidskou kůži. Obsahuje tzv. furanokumariny, což jsou látky, které když jsou vystaveny UV záření, tak dokážou způsobit popálení. Najdeme je třeba i v celeru nebo limetce, ale bolševník jich má více. Může se tedy klidně stát, že když se rozhodnete vytrhat rostlinu v létě ze své zahrady a nevezmete si rukavice, ošklivě se popálíte a naskáčou vám puchýře.

Bojují na Šumavě nebo Karlovarsku

Kombinace těchto faktorů způsobuje, že se hledá způsob, jak bolševník velkolepý z Evropy dostat pryč. Nejde totiž jen o boj Česka, ale celého kontinentu. I z toho důvodu se bolševník nachází na seznamu invazivních druhů Evropské unie, kvůli kterým v roce 2016 vzniklo nové zařízení, jež stanovuje rámec pro opatření a regulaci. Česko toto nařízení implementovalo do novely zákona o ochraně přírody, která začne platit od příštího roku.

Situace se totiž příliš nelepší. Dlouhodobě s rostlinou bojuje například Národní park Šumava, kde aktuálně hrozí, že rostlina zasáhne evropsky významnou lokalitu. Ochránci ji musí pravidelně vytrhávat, někdy se přistupuje i k postřikům. Projekt likvidace květiny běží také třeba v Karlovarském kraji.

Americké veverky čeká v Británii sterilizace. Země chce ochránit své „zrzečky“

„Invazní rostliny jsou nebezpečné pro naše domácí společenstva rostlin. Často díky své schopnosti rychle se šířit obsazují lokality původních rostlin, kterých tak ubývá. Problémy ale mohou dělat i člověku - mohou např. dráždit pokožku. Proto je třeba se jim bránit. S bolševníkem bojují např. i v našich národních parcích,“ upozorňovalo v září ministerstvo životního prostředí.

Drony a umělá inteligence 

Čeští vědci proto proti bolševníku a dalším invazivním rostlinám vyrukovali s nejmodernějšími technologiemi. Botanický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně pracuje na projektu „Detekce a monitoring invazivních druhů s využitím bezpilotních leteckých prostředků“, který má sledování výskytu nechtěných květin automatizovat.

Kde bolševník a další rostliny rostou, vědci monitorují pomocí dronů a satelitních snímků, přičemž data jsou analyzována umělou inteligencí. „Cílem je, aby nově popsaná strategie detekce sledovaných druhů byla dále aplikovatelná v ochraně přírody a sloužila jak pro monitoring stávajících invazí, tak i ke včasnému zachycení hrozby v počátcích invaze, kdy jsou opatření proti šíření mnohonásobně efektivnější a levnější,“ popisuje Botanický ústav. Majitelé pozemků by tedy díky této metodě mohli dostat informace o výskytu bolševníku ještě před tím, než jim rostlina pole ovládne.