Obří sršně v USA, menší „bratři“ u českých hranic. Můžou se k nám dostat, říká odborník

Autor: Markéta Mikešová - 
10. května 2020
07:05

Vypadají strašidelně a strašidelně se i chovají. Invazivní druhy sršní původem z druhého konce planety poslední roky děsí nejednoho včelaře na Západě. USA řeší obrovskou sršeň mandarínskou, evropské země zase sršeň asijskou. Oba druhy spojuje fakt, že se chovají agresivně a dokážou napáchat velké škody, navíc se těžko likvidují. Sršeň asijská již poletuje kolem českých hranic a není vyloučeno, že je překoná, říká Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Bude to ale záležet na více faktorech.

Sršeň mandarínská a sršeň asijská jsou dva rozdílné druhy, i když je často světová média souhrnně označují „giant hornets“, tedy „obří sršně“. Přízvisko obří ale ve skutečnosti přísluší jen první zmíněné, sršni mandarínské. Všechny ostatní druhy svou velikostí viditelně přesahuje, měří až 5,5 centimetrů. Pro porovnání – „česká“ sršeň obecná má 3,5 centimetrů.

Je také pravděpodobně nejnebezpečnější. Její žihadlo dosahuje až půl centimetrů a v Japonsku, její přirozené domovině, se ročně postará o několik desítek smrtí. Toxiny, které při útoku vpíchne, totiž zasahují kardiovaskulární systém, což může být u slabších jedinců fatální. Jed rovněž obsahuje feromony, kterými sršeň láká své další kolegyně a u kterých vůně zvyšuje agresivitu – v přírodě účinný mechanismus, jak zlikvidovat protivníka.

Neplatí však, že by útočila na každého, koho vidí. Její hlavní rizikovost spočívá v tom, že se vedle nektaru živí i drobným hmyzem, často včelami nebo jinými vosami. Celé včelstvo dokáže skupina sršní mandarínských vyplenit během velmi krátké doby. Občas na sebe vzájemně útočí i konkurenční hnízda. Invaze v takových případech probíhá velmi sofistikovaně, nejprve sršně vyšlou za včelami zvědy a pak podniknou masový útok, při kterém zabíjí dělnice a kradou plástve.

V Evropě dosud výskyt sršně mandarínské zaznamenaný nebyl, na jaře tohoto roku se ale objevily v USA, konkrétně státě Washington. Jak se sem dostaly, není jasné. Místní odborníci mají nicméně obavy. „S tou obrovskou žlutou tváří vypadají jako monstra z kreslených seriálů,“ popsala pro televizi CNN Susan Cobeyová z entomologického oddělení Washingtonské státní univerzity. Její kolegové vyzvali lidi, pokud sršeň uvidí, ať se k ní nepřibližují a volají úřady.

Asijská pohroma pro evropská včelstva

Evropa ovšem není bez vlastního sršního problému. V posledních letech se tu šíří sršeň asijská, další agresivní druh původem z dalekých končin. Tento pochází z jihovýchodní Asie a je rovněž větší než sršeň obecná, jen ne o tolik. Odlišuje ho především barva, zadeček má téměř celý černý.

U sršně asijské je dobře zdokumentované, jak překročila kontinenty. Mohl za to jeden nešťastný balík. „Sršeň asijská se Evropou šíří postupně od roku 2004, kdy byla neúmyslně dovezena se zásilkou bonsají z východní Asie do jihozápadní Francie. Od té doby druh expandoval do celé Francie s výjimkou nejvýchodnějších oblastí, překonal Pyreneje (což se původně bralo jako nepřekonatelná překážka) a trvale se usídlil v severním Španělsku, objevuje se ojediněle i v nejsevernějším území Portugalska,“ popsal pro Blesk Zprávy Görner.

Z Portugalska putovala sršeň asijská na západ Itálie a ojediněle se od roku 2011 vyskytuje i v Belgii. Loni pak zavítala do Nizozemí a hnízda hlásí také Velká Británie.

Co je však horší, ohniska byla pozorována i u našich sousedů. „V listopadu 2017 ohlásilo nález hnízda už i německé město Karlsruhe,“ říká Görner s tím, že v září loňského roku se sršeň asijská dostala do Hamburku – její zatím nejsevernější výskyt v Evropě.

Reálně tak hrozí, že invazivní sršně bude muset časem řešit i Česko. „Lze předpokládat, že tento druh může postupně doputovat i k nám. Nelze ale říci kdy, přeci jen, oproti jižní Francii jsou u nás podmínky drsnější, navíc velmi záleží na tom, jak se k výskytu sršně postaví naši němečtí sousedé,“ upozorňuje Görner. Němci však podle něj doposud hnízda likvidovali rychle, takže hmyz příliš šancí na šíření nedostal.

A proč u sebe sršně asijské nechtít? Stejný důvod jako u těch mandarínských – napadají komunity medonosných včel. V určitých situacích navíc útočí na lidi, které nepřestávají pronásledovat ani poté, co člověk uteče od hnízda, ale „honí“ je až do doby, než jim dají žihadlo. Tyto sršně navíc nemají v Evropě přirozeného nepřítele, takže si de facto dělají, co chtějí.

Jejich řádění ve výsledku stojí postižené státy peníze. Studie francouzských vědců z Université Paris-Saclay odhaduje, že kompletní vymýcení sršní asijských vyjde Francii na 9 milionů eur, Itálii 8,6 milionů eur a Velkou Británii 7,6 milionů eur.

gurke ( 10. května 2020 16:29 )

Všechno co sem nepatří způsobuje škody. Všechno ale opravdu všechno. Kapito?

blamal ( 10. května 2020 13:01 )

Cokoli dorazi z Ciny, to je pruser. A nejvetsi svinstvo jsou covid a jejich ruda ideologie. Tfujtajksl, hnus.

tomik007 ( 10. května 2020 12:00 )

SRSEN, MOTYLE A RZEPKA - koniec sveta sa blizi, sudruhovia !

brano34 ( 10. května 2020 07:23 )

Jako sršeň k nám vnikne v pondělí studený vzduch o teplotě až -1 stupeň Celsia.
Do půli týdne si nachystejte zimní oblečení.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud