Trumpovy hovory s Putinem: Expert řekl, co je za otočkou politiky USA. Melania to není
Zatímco ještě nedávno byl americký prezident Donald Trump podezírán z toho, že v řešení válečného konfliktu na Ukrajině straní agresorovi - Rusku, dnes je situace zcela opačná. Nejenomže Trump dovolí evropským státům nakupovat zbraně pro Ukrajinu v USA, navíc začal ještě vyhrožovat uvalením 100% sankcí na ruské komodity. Podle některých místních médií dokonce nabádá svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského k útokům na Moskvu a Petrohrad. Co je za tak razantním obratem? Může hrát roli i vliv první dámy Melanie, jak Trump řekl televizi Fox News? Na otázky Blesku odpovídal amerikanista Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Blesk: Proč Donald Trump otáčí ve vztahu k Ukrajině?
Kryštof Kozák: „Za tím obratem je v podstatě hlavně zklamání z toho, že Donald Trump zatlačil hodně na Ukrajinu a Ukrajina byla donucena přijmout i podmínky, které pro ni nebyly úplně výhodné. Ale Vladimir Putin i přesto, že Donald Trump mu dal velmi lukrativní nabídku, si to spočítal tak, že se mu stejně vyplatí dál bojovat. Donalda Trumpa to rozčílilo a v podstatě mu nezbývalo nic jiného, než přiznat, že vyjednat mír nebude rozhodně tak jednoduché. Rozhodl se pro variantu, která je pro Ameriku výhodná v tom, že Evropa bude platit za americké zbraně, které skončí na Ukrajině, takže na tom vydělají američtí zbrojaři.“
Jak obrat prodá doma? Přeci jen ta část té takzvané »MAGA-pravice,« neboli jeho skalních podporovatelů, není moc pozitivně naladěná vůči Ukrajině…
„Určitě se bude snažit to prodat tak, že ta pomoc Ukrajině nebude přispívat k dalším deficitům toho rozpočtu a že ta pomoc je placená. Protože v Americe, tam je politicky velmi důležitý ten aspekt, že to americké daňové poplatníky už nic nestojí.“
Hraje v té velké otočce roli první dáma, jak řekl americkým médiím?
„To si myslím, že jsou trochu spekulace. Je dost možné, že i první dáma k tomu měla co říci, ale nemyslím si, že to její slovo je v tom úplně to rozhodující.“
Tak jací další lidé mohou mít vliv na amerického prezidenta?
„Donald Trump je schopen mluvit se spoustou lidí a spousta lidí uvnitř té jeho administrativy má na ten konflikt různé názory. Je tam křídlo, které chce za každou cenu ten konflikt ukončit, protože se chtějí soustředit zejména na Čínu. Ale v Kongresu i v jeho administrativě jsou lidé, kteří si uvědomují, že pokud by Ukrajina opravdu prohrála, tak by to byla velká katastrofa jak pro Evropu, ale ve výsledku i pro Spojené státy.“
Dá se už teď říct, že ten stav skutečně vydrží? Že tedy pokud se Putin do těch 50 dnů nebude chtít dohodnout na míru, uvalí cla?
„Já si myslím, že celé to je pořád ještě v nějakém kontextu vyjednávacích taktik, takže ta situace se může ještě poměrně dramaticky změnit. Donald Trump tam dal to padesátidenní okno, ale je dost možné, že se připravuje nějaká poměrně výrazná ruská letní ofenzíva, takže je možné, že za těch 50 dnů se ta situace na bojišti může výrazně posunout. Je hlavně potřeba zdůraznit, že ty sankce, o kterých Trump mluvil, tak ty by měly v podstatě dopadnout hlavně na Čínu, na Indii a na další velké odběratele ropných a dalších produktů (od Ruska – pozn.red.). To znamená, že pokud by se ta hrozba Donalda Trumpa opravdu naplnila, tak by to znamenalo poměrně výraznou eskalaci toho konfliktu, protože najednou Čína a Indie by čelily poměrně vysokým tarifům.“
K čemu by to v důsledku mohlo vést?
„Pokud by opravdu došlo k tomu, že ta ruská ropa bude takhle sankcionována celosvětově, tak by to určitě vedlo ke zvýšení ceny ropy i ve Spojených státech. Donald Trump musí toto tedy opatrně vyvažovat, protože vysoké ceny energií, to je přesný opak toho, co sliboval svým voličům.“
Putin má prý 50 dní na dohodu se Západem nebo Ukrajinci. Jak by podle Trumpa měla ideálně vypadat?
„Donald Trump je ochoten přenechat Rusku Krym, včetně toho vlastně mezinárodně-právního uznání, že Krym je ruský, což je pro Ukrajinu velmi hořká pilulka. Také jsou Američané ochotni ponechat faktickou kontrolu Rusku těch území, která už jsou vojensky dobytá. Rusko oficiálně deklaruje, že teď je jeho cílem »osvobození« celé Záporožské oblasti a celé Doněcké a Luhanské oblasti. Proto pořád Rusové na Ukrajinu útočí, protože by chtěli ještě více, než co jim Donald Trump je ochoten dát.“
OBRAZEM: Hodina ve sklepě městské budovy během prvního školního dne v Bobryku v Sumské oblasti na Ukrajině v pondělí 1. září 2025. Škola v Bobryku se kvůli neustálým alarmům musela přestěhovat do sklepa.
Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.
„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.
Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.
