18°C
Zásah hasičům komplikovalo deštivé počasí a podmáčený, svažitý terén. Do koruny stromu se dostali pomocí vysokozdvižné plošiny, poté hnízdo postříkali insekticidem a větev s ním odřízli. „Hnízdo jsme sundali a předali zástupci Západočeského muzea,“ uvedl mluvčí hasičů Petr Poncar.
Hasiči likvidovali v Plzni hnízdo sršní asijských. HZS PK
„Spolu s odborníky ze Západočeského muzea budeme zjišťovat, kolik sršní tam bylo, kolik královen a další. Hnízdo je o něco větší než lidská hlava,“ řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Jde o první potvrzený nález tohoto invazního druhu hmyzu v ČR, který se specializuje na lov včel. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.
Sršní hnízdo se podařilo objevit zhruba jeden kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránům přírody s hledáním pomáhali i odborníci Západočeského muzea a veřejnost.
Přijela kamionem
Sršeň podle Myslíka zřejmě přivezl do Plzně kamion, protože objevené hnízdo je poblíž dálnice. Přírodovědci se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladního vozu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě. Invazní druhy se šíří podél kolejí a dálnic.
Menší a tmavší
Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin.
Sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo obydlích, výjimečně i v zemi.
Výskyt nahlásit
Sršeň asijská je schopná rychle se šířit, proto je důležité její výskyt hlásit ochranářům na e-mail invaznidruhy@nature.cz
Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ji objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se sršeň vyskytuje například v Portugalsku, Španělsku, Francii nebo Belgii. Každý rok se výskyt sršně asijské v Evropě přirozenou cestou rozšiřuje cca o 70 km.
Může zabít
Jsou známy případy, kdy sršeň asijská způsobila člověku smrt. „Stejně jako ostatní žahadloví blanokřídlí (vosy, včely, čmeláci) mohou bodnout žihadlem. Jsou známy i případy úmrtí po bodnutí sršní asijskou, ovšem stejně je tomu například i u včely medonosné. Riziko představuje spíše jen pro alergiky nebo při silném pobodání po vyrušení hnízda,“ uvedl Petr Máslo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Složení jejího jedu zatím není dostatečně známo, proto je velmi těžké toxicitu odhadovat.
A co dělat, pokud vás sršeň bodne? „Pokud není bodnutí v nějakém problematickém místě (krk, obličej, ústa), pak stačí místo bodnutí chladit a podávat přípravek s antihistaminiky,“ dodal zoolog Máslo.
