„Česká pošta je mrtvá,“ psal Babiš, teď vinu hází na ČSSD. Pomůže vůbec rušení poboček?

„Je potřeba uznat, že mezi Českou poštou a soukromými firmami je zásadní rozdíl. Vždyť už jen ten počet obchodních míst!“ stálo také v příspěvku bývalého premiéra. 

„Jen si to představte, 3200 poboček, udržování pracovních míst, zvyšování platů, ale zároveň klesající počet listovních zásilek a tím pádem výnosů, do toho potřeba investovat. Taková rovnice prostě nemůže fungovat. Někdo to musí zaplatit. A ten někdo je stát. Ale stát jako řádný hospodář nemůže tenhle stav tolerovat donekonečna. Z čeho se ty tisíce poboček zaplatí?“ ptal se Babiš.

A pohoršení vyvolal u mnohých odborářů z řad pošťáků, když ve stejném příspěvku napsal: „Stará Česká pošta je mrtvá.“„Pošta není mrtvá. Pobočky rušit nebudeme,“ reagoval v září stejného roku tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Je to spojovací bod mezi státem a občanem, který musí být dál dostupný i na venkově.“

Právě na Hamáčka nyní Babiš shazuje vinu s tím, že jeho strana ANO poštu za jeho vlády neměla v gesci. „Je to absolutně pozdě. Hlavně minulá vláda měla něco udělat, ale neudělala nic,“ ukazuje současný premiér Petr Fiala (ODS) na ANO, zatímco Babiš se obrací na ČSSD.

„Já bych chtěl jenom zdůraznit, hnutí ANO nikdy nemělo Českou poštu na starosti, nikdy jsme ji neměli v portfoliu. Ano, seděli jsme ve vládě, měli to na starosti kolegové ze sociální demokracie,“ sdělil na sněmovní tiskové konferenci v úterý 4. dubna. Projekt uzavření 300 poboček a propuštění tisíců zaměstnanců označil za „nesmyslný“. ANO nadále uvedlo, že kritizuje hlavně postup.

Šmarda: ČSSD provedlo reformy navzdory Andreji Babišovi

„Změny na České poště probíhaly už za vlád, ve kterých byla v koalici ČSSD,“ reagoval na jeho slova pro Blesk Zprávy předseda ČSSD Michal Šmarda. Zmínil, že ke snížení nákladů na provoz poboček sloužil projekt Pošta Partner. Ten byl připravený společně se zástupci měst a krajů a zapojili se do něj obce i soukromníci, připomněl. Pošty tak začaly fungovat například v místních koloniálech, úřadech, nebo na nádražích.

„Díky tomuto projektu se zachránilo několik desítek poštovních poboček, přičemž byly v řadě případů zachráněny od zavření i místní obchody. Důsledkem změn bylo mimo jiné i to, že se mezi roky 2021 a 2020 podařilo hospodaření České pošty výrazně vylepšit a snížit ztrátu o více než 600 milionů korun,“ uvedl Šmarda.

„To, že se Andrej Babiš zabýval výhradně rezorty, kde byli ministry zástupci ANO, je pravda a oceňuji, že to přiznal. Ostatní rezorty ho nezajímaly a reformy nepodporoval. Sociální demokracii se i navzdory tomu, že byl Andrej Babiš často proti, podařilo připravit řadu reforem v rezortech vedených ministry za ČSSD,“ dodal současný předseda sociálních demokratů.

Co stojí za problémy České pošty? Lidé o ni nemají zájem, ekonom mluví i o selhání vedení

Vyjmenoval, že například v sociální oblasti se podařilo vykomunikovat s opozicí a představit reformu důchodů, provést změny v dávkách, zavést proplácení prvních tří dní nemoci, navýšit minimální mzdu a podobně. „To všechno si dosud rád Andrej Babiš přivlastňoval,“ doplnil.

Babišův stranický kolega Karel Havlíček však vinu na Hamáčka neshazuje. „Tak tady se musíme dívat do daleké minulosti. Neřekl bych, že je to problém těch posledních několika let, kdy už se pan Hamáček s tím snažil něco dělat a popravdě řečeno myslím, že za jeho působení se v roce 2021 se nakonec připravil solidní strategický plán a transformační projekt,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

Současná pošta podle něj nemá restrukturalizačního manažera, ředitele, jenž by ji provedl náročnou transformací, kterou prý minulá vláda nastupující předložila. Sám vidí podobně jako ČSSD potenciál v projektu Pošta Partner.  

Podle Šmardy je problémem současných změn to, že se vláda s nikým nebaví a starostové byli ze dne na den postaveni před hotovou věc. „Rušení konkrétních pošt nedává smysl z ekonomického hlediska ani s ohledem na dostupnost. Je to chaotický, bezhlavý a špatně odkomunikovaný krok. Řešením mohlo být pokračování v projektu Pošta Partner, který byl rozjetý, prodebatovaný. Na sídlištích mohou poštovní služby nabízet například i obchody, které tam většinou jsou,“ uvedl.

Místo zavírání poboček změna otevírací doby?

Současné plány zrušit 300 poboček pošty do plánované transformace pošty, kterou zmínil i Havlíček, ještě nespadají. Řekl to Blesk Zprávám mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Samotná transformace by měla poštu rozdělit na dvě části. První část by poskytovala služby státu, což se ještě bude muset definovat. Druhá část by plnila služby komerční, především logistické. A tato část by si na sebe buď vydělala a pokračovala, nebo by skončila. O tom, že poštu bude nutné rozdělit na dva kusy, aby byla zisková, hovořil už její bývalý ředitel Roman Knap.

Aby ale Česká pošta transformací prošla, bude potřebovat finance. Pokrýt by je měl určitou formou stát a komerční úvěry od bank.

„300 zrušených poboček je kompromis, co České poště ekonomicky pomůže, co je klientsky únosné. Existovala řada jiných variant, jak zajistit dostupnost poštovních služeb. Například otevřením poboček jen určité dny v týdnu nebo zkrácením hodiny pro veřejnost. Z těchto variant byla vybrána ta, která počítala s rušením pošt, kdy i za upravené legislativy budeme schopni zajistit dostupnost poštovních služeb,“ řekl Blesku Vitík. Podle ministerstva vnitra si navíc zrušení 300 poboček pošta určila sama.

„Česká pošta je na transformaci ve svém vnitřním členění připravena, nyní vstupujeme do fáze ostré transformace,“ dodal Vitík.

Skutečně ale uzavření 300 poboček poště pomůže? Na to jsme se zeptali ekonoma Štěpána Křečka.

Pomůže České poště uzavření 300 poboček?

„Zavírání poboček a propouštění zaměstnanců se dá pojmout dobře i špatně. Ve chvíli, kdy uzavřené pobočky a propuštění zaměstnanci povedou k tomu, že Česká pošta ztratí podíl na trhu a klienti České pošty přejdou ke konkurenci, tak by to bylo problematické. Sice by pošta ušetřila nějaké náklady, ale přišla by i o své výnosy, takže ve finále by ta čistá úspora nemusela být moc velká,“ vysvětlil Křeček.

„Ale ve chvíli, kdy se to zvládne dobře a byť se uzavřou pobočky a propustí se zaměstnanci, pošta nepřijde o svůj tržní podíl a udrží si své výnosy na současné úrovni a pouze se sníží ty náklady, pak to bude úspěšná změna. A může to Českou poštu nasměrovat do menší ztráty, nebo dokonce i k vyrovnanému hospodaření, takže skutečně bude záležet, jak to klienti přijmou, jestli nad poštou zlomí hůl a odejdou jinam, anebo jestli poštu budou dál využívat,“ sdělil.

Podle Křečka by pošta měla do budoucna investovat – třeba do digitalizace. Lidé by si pak mohli záležitosti zařídit podobně jako u internetového bankovnictví a nemuseli by chodit na pobočku. Pak by se uslužeb zvýšila kvalita, jejich dostupnost a pošta by mohla získat zpátky část tržního podílu, který odešel ke konkurenci. „Jedná se o obrovský státní moloch, který zkrátka vykazuje hodně neefektivity minulosti. Doufejme, že tentokrát se ta transformace podaří lépe než pokusy, které známe z minulosti,“ řekl Křeček.

Největší změny podle něj v případě pošty přišly se změnou legislativy, když přicházela o monopol a balíky mohly doručovat další společnosti. Dominantní postavení na trhu si tak i přes nejlepší předpoklady neuhlídala, konkurenční společnosti nabízely kvalitnější služby za nižší ceny. Příkladem může být podle Křečka Zásilkovna, která byla vybudována s minimem kapitálu a poštu obrala o spoustu zákazníků.

Šéf České pošty o rušení provozoven: Počet poboček nezměníme...ale kus za kus vyměníme!

Nepotřebovala pobočky, které musí platit energie, udržovat budovu, leckdy jsou v pronájmu. Ty byly pro Českou poštu problémem například během pandemie koronaviru. Fungovaly jen v omezeném provozu, zatímco pošta nakupovala ochranné a dezinfekční prostředky a musela odměňovat zaměstnance za ztíženou práci. 

Právě Zásilkovna do dalšího roku plánuje svou síť výdejních míst zahušťovat, oblíbené jsou hlavně automatické výdejní boxy, jak Blesk Zprávám řekl její tiskový mluvčí Kamil Chalupa. Počítají ale s tím, že uzavírání poboček České pošty na logistický trh zásadní vliv mít nebude.

„Ostatní společnosti na logistickém trhu jsou schopny si na svůj provoz vydělat svojí činností a nejsou příjemci žádných státních podpor a dotací. Česká pošta dle našeho názoru zvolila cestu dumpingových cen pro vybrané velké firmy, tato manažerská rozhodnutí ji vedla do vysoké řízené ztráty v roce 2022, zároveň ale navýšila ceny za doporučené psaní a poslání zásilky pro běžného uživatele,“ komentoval Chalupa.

Sama Zásilkovna k 31. lednu 2021 ukončila s Českou poštou spolupráci kvůli nespokojenosti s kvalitou. Předtím mohly internetové obchody zásilky nechávat na jakýchkoliv výdejních místech, které následně Zásilkovna sesbírala a předala České poště k doručení adresátům.

O zavírání poboček se mluvilo už dříve

Snaha provést u poboček pošty změny byla již dříve. Třeba v roce 2017 chtěla Česká pošta třetinu svých poboček otevírat jen některé dny v týdnu, s čímž neuspěla. 

Opravdovým problémům Česká pošta čelí od roku 2018, kdy se ocitla v rekordní ztrátě 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun. Už tehdy se mluvilo o rušení poboček. „Z více než tří tisíc poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček,“ uvedl například v roce 2019 ekonom Lukáš Kovanda.

A změny se probíraly i v následujících letech – v roce 2020 se psalo o přesunu 400 poboček České pošty na vhodnější místa například v obchodních centrech.

Ulevit financování pošty měl také prodej budov a pozemků, které historicky vlastnila a dostatečně nevyužívala. Mezi významnými budovami v hlavním městě v Praze státní podnik obdržel 353 milionů například za areál bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově. Prodala ho v roce 2022. Dále to byly i budovy v pražské Opletalově ulici. Nejde ale jen o velké budovy.

„Jedná se jak o stamilionové budovy, tak o drobné garáže či pozemky, které nás jen zatěžují a nepotřebujeme je,“ uvedl v roce 2021 tehdejší ředitel pošty Roman Knap, který ji vedl od poloviny roku 2018. Dodal, že potřebují majetek, do kterého se investuje.

Podobně také v minulých letech docházelo i k propouštění zaměstnanců, třeba k 1. březnu 2021 jich muselo odejít přes 1000. A v roce 2019 se dokonce hovořilo o snížení pracovních míst o 7 tisíc lidí. Proběhnout to mělo do roku 2025, jak psala i ČTK.