Jako vegetariáni nic víc nepotřebují. Manželé Petr (59) a Iveta (55), s nimiž bydlí dvě dospělé děti, jsou důkazem toho, že logika má své místo i na zahradě. Zpočátku pomohlo trochu zkušeností, hledání v knihách a povídání s pamětníky.
„Koupili jsme to tady před 12 lety. Pozemek byl zpustlý, zarostlý, půda suchá, chudá, kamenitá, prostě horská. Když jsme to kolem vyčistili, začali jsme ji napravovat,“ řekl Petr Poloczek. Manželé neříkají, že zem hnojí, ale krmí, aby byla živá.
Brambory, saláty, česnek i jahody
„Vracíme do ní všechnu organickou hmotu, jako je pokosená tráva či zbytky ze zahrádky a střídáme plodiny. Využíváme jetel, který poutá vzdušný dusík a ukládá ho do kořenů. Přestože byla naše půda, když jsme to tady kupovali, v katastru uvedena jako neplodná, spolehlivě nás živí,“ pochlubil se muž.
Na malém políčku o rozměrech asi 10x30 metrů rostou brambory, mák a fazole, ve stejně velké zeleninové zahradě kukuřice, boby, řepy, saláty, dýně, česnek, cibule a další běžná zelenina včetně jahod. I tady se střídají záhony.
Kde bylo na pozemku volné místo, vysadil pan Petr ovocné keře a 120 ovocných stromů. Sehnal si i staré odolné odrůdy nebo je narouboval. Může se tak těšit z jabloní, hrušek, slivoní či broskví a meruněk.
Ošálil meruňky
Poloczkovi uspořádali na malé ploše všechno tak, aby se co nejméně nadělali a plodiny dozrávaly postupně. Je co trhat po celou sezónu. Některé jejich stromy rostou téměř v kamení, ale jelikož je o ně dobře postaráno, prospívají.
Perličkou jsou meruňky, které pěstitel "ošálil". Přežívají a rodí v horách díky tomu, že podnož naočkoval slivoní a teprve do jejích kosterních větví narouboval meruňku. Na jednom stromu má i několik odrůd.
Ukázková zahrada
U domu navíc nechybí ani ukázková zahrada pro veřejnost. Kdokoliv se může zastavit a od 8 do 18 hodin. Dozví se, jak vypadají různé druhy bylin, barvířských rostlin, plevelů a zemědělských plodin, z nichž mnohé patří už k dávno zapomenutým. Například tuřín neboli kvak. Může si tam posedět v altánu a pokochat pohledem na historickou expozici o tradičním hospodaření na Těšínsku.
Podle Petra Poloczka má jeho zahrada tolik plusů, že to nejde přepočítávat na korunky. „Nikdy jsem nad "má dáti, dal" nepřemýšlel. Díky pohybu ušetříme za posilovnu, díky čerstvému vzduchu, výhledům kolem a slunci za lékaře a antidepresiva, do toho nám zpívají ptáci, bzučí včely, poletují motýli a odměnou jsou nám zdravé plodiny bez chemie po celý rok,“ vypočítal hospodář s tím, že rodina prostě čerpá dotace od přírody.
Recept na pagáčky z cukrové řepy
Potřebujeme: 60 dkg celozrnné mouky, 40 dkg vařené cukrové řepy, 5 dkg celého máku. 2 dcl oleje, 4 dkg droždí, sůl
Postup: Cukrovou řepu uvaříme do poloměkka. Po vychladnutí najemno nastrouháme. V troše vlažné vody necháme se špetkou soli a cukru nakynout droždí. Smícháme mouku (možno smíchat část celozrnné mouky a část hladké mouky), nastrouhanou cukrovou řepu, mák, sůl.
Přidáme vykynuté droždí a olej. V případě potřeby dodáme trochu vlažné vody. Těsto zaděláme a necháme kynout asi 30 minut. Promícháme a necháme znovu 15 minut kynout.
Pak vyválíme plát asi 1,5 cm silný a vykrajujeme kolečka. Na plechu můžeme kolečka hned péct nebo nechat trochu nakynout. Pečeme dozlatova asi 20 minut na 210°C. Těsto můžeme použít i na buchty, šátečky s náplní atd.
VIDEO: Hydroponicky pěstované jahody v Sadech Nebílovy na Plzeňsku dozrávají i v říjnu.
Hydroponicky pěstované jahody v Sadech Nebílovy na Plzeňsku dozrávají i v říjnu. Romana Vébrová
