„Díky odtěžení vrstvy štěrkopísků o mocnosti zhruba dvanáct metrů mají rostliny v pískovně mnohem blíž k hladině podzemní vody. Kde byla dřív pustina, rostou nyní i exotické plodiny. Například melouny měly průměr přes sto centimetrů,“ uvedl mluvčí Českých štěrkopísků Petr Dušek.
Daří se skoro všemu
Rostlinám se na Brněnsku daří díky kombinaci teplého počasí, vybudované závlaze a ochrannému oplocení. „Důležitou roli hraje zemina zúrodněná těžbou, je provzdušněná štěrkopísky,“ vysvětlil Dušek.
„Daří se tady prakticky všemu, co jsme vysadili, tedy i meruňkám, broskvím, švestkám, nashi, ořechům a borůvkám. Nebojím se slíbit, že v Hrušovanech nebudeme v budoucnu počítat stromy po stech, ale po tisících,“ zdůraznil mluvčí.
Pískovna Hrušovany patří k nejdůležitějším zdrojům štěrkopísku na jižní Moravě. Zásobuje nejen Brněnsko, ale také Vyškovsko či Vysočinu, která již nedisponuje jedinou aktivní pískovnou.
VIDEO:Melouny se na jižní Moravě pěstují již jen na pár místech.
V Hrádku na Znojemsku sklízejí melouny. Hynek Zdeněk