Koupání v pískovnách, lov kešek? Pomáháme tím ohroženým druhům, míní vědci

„Pískovny se staly oblíbenými přírodními koupališti. Náš výzkum prokázal, že bezděčné narušování stanovišť při rekreačních aktivitách přírodu neničí, ale naopak jí zcela zadarmo prospívá. Na rozdíl od drahých rekultivací, které nejen podle naší studie většinu ohrožených druhů vyženou nebo zahubí,“ uvedla Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. 

Vědecký tým, který právě Řehounková vedla, se věnoval výzkumu pískovny Cep II u Suchdola nad Lužnicí na Jindřichohradecku. Žije tam řada ohrožených druhů rostlin a živočichů, ale zároveň jde o velmi vyhledávané místo pro koupání. Podle vědců šetrné rekreační aktivity jednoznačně pozitivně ovlivňují biodiverzitu v pískovnách. 

Vláda strká hlavu do písku: Evropa chce chránit údolí a louky, Česko váhá

Druhy rostlin či živočichů spjaté s obnaženými písčinami jsou totiž vždy závislé na pravidelném narušování písečného povrchu například činností neregulovaných řek, přirozenými požáry nebo pastvou větších býložravců.

„Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu přírodních mechanismů, jimiž byly otevřené písčiny po tisíce let udržovány. Kvůli tomu dnes písčiny patří k nejohroženějším typům prostředí ve střední Evropě,“ vysvětluje Lukáš Čížek z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. 

Těžba zaskakovala funkci „ochočené“ přírody 

Řada mizejících pískomilných druhů našla útočiště právě v pískovnách, protože částečná těžba tak zaskakovala funkci „ochočené“ přírody. Jako druhově nejbohatší se nyní ukazují pláže s největší koncentrací relaxujících lidí.

Naopak nejchudší byly borové monokultury, které při rekultivaci pískoven hrají prim. Vědci zároveň upozorňují na to, že jim neprospívá ani ponechání jejich dlouhodobému vývoji bez lidského zásahu. 

„Nemůžeme čekat, že vegetace v pískovně samovolně shoří nebo ji strhne povodeň, protože takové, byť přirozené procesy, v běžné krajině nevidíme rádi. Proto ale musíme přírodě trochu pomoci,“ uvedl Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  

ONLINE z nejteplejšího dne: Kolapsy i smrt při koupání, v Česku bylo 36 °C

K ochraně přírody využívají i sešlap míst lovci „kešek“ 

Skloubení ochrany přírody a rekreace je přitom na mnoha místech velice problematické. Podle Sdružení pro ochranu přírody Calla by si tak lidé měli vážit toho, že v pískovnách je to přesně naopak.

„Teď záleží na tom, zda se rozhodneme vytvářet po ukončení těžby borové monokultury, nebo jemnou mozaiku písčitých pláží a dalších otevřených stanovišť. Ideálem by vlastně mělo být jakési neformální hřiště se spoustou spokojených rekreantů a jinde vymírajících druhů,“ uzavírá Jiří Řehounek z Calla.

Koupání v aktivních nebo čerstvě opuštěných pískovnách je ale kvůli bezpečnosti legislativně problematické.

Sdružení se proto věnuje i jiným způsobům narušování prostředí, jako je například využití geocachingu pro ochranářské včely. Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou pak zkouší i to, zda je sešlap povrchu milovníky „kešek“ dostatečný pro levnou maloplošnou obnovu zarůstajících míst.