„Ocitli jsme se na to nejhorším festivalu, na jakém jsme nikdy nechtěli být,“ vnímá současnou situaci s určitým nadhledem Dupal. Krátce po vypuknutí války na Ukrajině vyjel s kamarádem do Vyšného Nemeckého, kde začala jejich pomoc.
Parta nadšenců v Brně vaří už týden pro Ukrajince zdarma. Hynek Zdeněk
Když se pak kamarádi po pár dnech vrátili do České republiky, zjistili, že lidé v azylovém centru nemají už několik dnů teplou stravu. „Ve středu 16. března jsme proto přijeli a začali lidem vařit jídlo. Od snídaně až po večeři,“ upřesnil Dupal.
V úterý 22. března proto vznikla na podporu nadšenců sbírka na donio.cz. „Dlouho už to sami neutáhneme. Pokud situaci vnímáte, tak jak my, budeme rádi za jakoukoliv pomoc. Vařit lidem, kteří došli doslova o vše a ocitli se ne vlastní vinou v nouzi, je pro nás totiž strašně důležité,“ dodal Dupal.
Stejná parta nadšenců pomáhala před 3/4 rokem i v tornádem zasažených obcí na jižní Moravě. „Byli jsme hlavně v Hruškách. Nezapomínali jsme ale ani na další obce. Rozvezli jsme do nich stovky jídel," upřesnil Dupal.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
