„Proplesknutí pro Evropu. A Putin si z Trumpa dělá srandu.“ V ČT bouřili Bartošek i Dienstbier
Vladimir Putin si z Donalda Trumpa dělá srandu, jediný reálný závěr z jejich jednání je to, že si spolu američtí a ruští hokejisté mají zahrát zápas. Kriticky se k jednání mezi USA a Ruskem a telefonátu prezidentů postavili v komentáři pro ČT exministr Jiří Dienstbier (SOCDEM) i místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Společně s bývalým europoslancem Jiřím Paynem naopak ocenili jednání prezidenta Petra Pavla přímo na Ukrajině a příslib další české pomoci.
Prezident Petr Pavel navštívil Ukrajinu, jednal s Volodymyrem Zelenským a účastnil se jednání v Kyjevě i Oděse. Ukrajince přesvědčoval o pokračující podpoře ze strany ČR.
„S českým prezidentem jsme podrobně probrali situaci na frontě. Vážíme si české iniciativy, která pomáhá ukrajinskému dělostřelectvu,“ komentoval Zelenskyj jednání na tiskovce.
„Ukrajina musí obdržet záruky, že Rusko znovu nezaútočí,“ odpověděl Pavel, podle kterého Rusko nemíní slova o příměří vážně. „Člověk musí být opravdu cynický, aby jednal o míru nebo příměří a současně provedl rozsáhlý útok proti civilní infrastruktuře,“ podotýkal Pavel v Kyjevě.
Bartošek: Rusko chce Ukrajinu zničit
V České televizi na Pavlova slova reagovali místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či exministr Jiří Dienstbier (SOCDEM). „Já se slovy pana prezidenta se ztotožňuji. Ukazuje se, že pro Rusko to jsou prázdné fráze, oni ten mír skutečně nemyslí vážně. Protože to bombardování civilní infrastruktury je neskutečné, jak útočí v podstatě na civilisty,“ uvedl Bartošek v Událostech, komentářích na ČT24 a apeloval na to, podporovat v maximální možné míře Ukrajinu a dodávat jí dostatek zbraní.
„Ukazuje se, že Rusko bohužel svůj prvotní nápad, že Ukrajina nemá právo na to, aby existovala, že Ukrajinu chce zničit a více méně to území ovládnout, myslelo vážně,“ podotkl Bartošek, pro kterého v souvislosti s nástupem nové americké administrativy Donalda Trumpa přišel „jasný vzkaz, že o mír v Evropě se budete starat vy sami jako Evropa“.
Proplesknutí pro Evropu
Evropě se podle Bartoška dostalo „proplesknutí“ a dostatečně velký budíček pro všechny. „Evropa pochopila, že Amerika nebude chránit evropský prostor tak, jako doteďka. Minimálně to Trump tímto způsobem deklaruje. V okamžiku, kdy Francie říká, že je připravena nabídnout svůj jaderný deštník pro Evropu, tak je to jasný vzkaz a to, co Evropa musí skutečně udělat, je začít budovat své kapacity,“ upozorňuje Bartošek. „Buď to Evropa zvládne a přidá do kroku, a nebo Evropa tak, jak ji známe, nebude existovat,“ varoval.
Trump podle něj vrátil Rusko do hry a z Putina udělal partnera. „A to je špatná zpráva pro všechny,“ míní Bartošek. „Je to přehlížení Evropy, je to minimálně nešťastné,“ říkal. Podle něj je důležité nejen silné Česko, ale i silná Evropa - nejde o otázku jednotlivých členských států, v současné situaci je třeba postupovat společně, ačkoli „v některých věcech jsme zaspali“.
„Rusko nikdy neútočilo na někoho, kdo byl silnější, Rusko vždycky útočilo na toho, kdo byl slabší, a oni si netroufnou na Evropu jenom tehdy, jestliže budeme dostatečně silní,“ dodal Bartošek s tím, že investice do obranného průmyslu jsou nutné v tom, abychom ukázali, že jsme připraveni se bránit.
„Špatně uzavřený mír znamená jenom budoucí válku, a jestli se Ukrajina vydá na pospas těmhle mocenským válkám, tak to znamená do budoucna jen velké ohrožení Evropy včetně České republiky,“ dodal Bartošek.
Dienstbier: Trump na Putina netlačí
Trump vyvíjí tlak na Ukrajinu a na Vladimira Putina a na Rusko tlak příliš nevyvíjí, upozornil bývalý senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (SOCDEM). „Amerika je v tomto klíčový hráč, a pokud Spojené státy opustí Ukrajinu a budou nadbíhat Putinovi, tak já nevidím žádný dobrý výsledek,“ podotkl v ČT24.
Od Trumpa a lidí z jeho administrativy jsme přitom v posledních týdnech viděli „vyděračské metody“, míní Dienstbier. Trump podle něj žádný plán ohledně ukončení války na Ukrajině neměl, sám nyní označuje slova o ukončení konfliktu do 24 hodin jako nadsázku.
„Myslím si, že v podstatě si z něj dělá Vladimir Putin srandu tím, jakým způsobem s ním jedná. On (Trump) to prezentoval jako skvělý rozhovor, který má nějaké výsledky, mělo to být okamžité příměří, co se týče infrastruktury a energetických zařízení, a vidíme, že se nic z toho nestalo. Kde je ta geniální schopnost vyjednávat dohody a vyřešit něco velmi rychle?“ kroutil hlavou Dienstbier. „Nevěřím, že Rusko má zájem dohodnout se jinak než jednostranně výhodně pro sebe samotné,“ dodal exministr.
„Jediný hmatatelný výsledek z jednání Putina a Trumpa je, že se domluvili, že spolu budou hrát hokejisti zápas,“ rýpl si Bartošek.
Ztráta důvěry USA?
Bývalý europoslanec Jiří Payne oceňoval „pragmatismus našeho prezidenta v tom jednání, které teď vede“.
„Ke konzervativním hodnotám patří například, že když něco někdo řekne, tak to platí, ale když něco řekne prezident Putin nebo prezident Trump, tak máme pocit, že to neplatí, že to za týden bude jinak,“ podotkl v České televizi Payne, podle kterého USA během posledních dvou měsíců ztratily důvěryhodnost v celém světě.
„Najednou slyšíme Putinovy argumenty z Ameriky, že by si na Ukrajině měli uspořádat nové volby (...) Spíš mám podezření, že se nějak dohodli na rozdělení světa, že Amerika si vezme jednu třetinu, Putin si vezme Evropu do svého patronátu a Čína si vezme Pacifik. A že si budou vzájemně pomáhat,“ uvedl Payne s tím, že je nyní otázkou, zda si malé státy nechají diktovat od velmocí, že musí poslouchat. USA, Rusko a možná i Čína si nyní patrně rozdělily sféry vlivu, dodal.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.
Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.
Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.
„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.
Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.
Ono je to bohužel ještě horší, tu páru nemá víc jak půlka Evropy, protože ti všichni se o to vůbec nezajímají, pouze přikyvují na každou blbost, kterou jim jejich zfanitizovaní politici předloží.