14°C
Někdo se rád zmijím vyhne, jiný naopak touží tohoto zajímavého živočicha s typickou klikatou čarou na zádech potkat. Těm prvním lze poradit, aby v přírodě dupali, těm druhým, aby zamířili na lesní mýtiny, cesty a na okraje lesů, kam proniká slunce, ale není tam velké vedro, a našlapovali opatrně. Mluvit můžete podle libosti, hadi totiž neslyší, ale reagují na otřesy půdy.
„Zmije na člověka sama od sebe nezaútočí. Nebude vás ani pronásledovat, naopak zůstane sedět a v nestřeženém okamžiku se rychle schová,“ říká kurátor chovu plazů Zoo Praha Petr Velenský. Problém může nastat, když na ni člověk omylem šlápne nebo sáhne třeba při sběru lesních plodů.
Výpad do 20 centimetrů
„Zůstnete-li od ní nejméně metr daleko, můžete si ji v klidu prohlédnout a třeba i vyfotit. Tato vzdálenost je bezpečná,“ dodává Velenský. Zmije, pokud nebude mít kam zmizet, bude nejspíš výpadem naznačovat, co by se mohlo stát, kdyby se cítila opravdu ohrožena. „Při výpadu ale nedosáhne dále, než dvacet centimetrů,“ vysvětluje kurátor.
Kousnutí není uštknutí
Ne vždy, když vás zmije kousne, vás také zároveň uštkne. Pokud do rány pustí jed, projeví se to jako bodnutí od vosy nebo včely. Okamžitými příznaky jsou pálivá bolest a otok. Nebolí-li rána, pak vás nejspíš neuštkla. V každém případě ale vyhledejte lékaře. „Ránu po uštknutí nezaškrcujeme, ale pokud možno umístíme postiženou končetinu do dlahy a nehýbeme s ní, nebo jen minimálně,“ radí Velenský. Důležité je neběžet, nepanikařit. Rozrušení může zhoršit účinek jedu.
Chov je složitý
Zmije obecné jsou chloubou pražské zoo. Jejich odchov v umělých podmínkách je totiž velmi náročný. „Vyžaduje přesnou kombinaci tepla, chladu a vlhka. Mladé zmije jsou navíc velmi vybíravé,“ říká Petr Velenský. Některá mláďata musí chovatelé zpočátku krmit pinzetou. V těchto dnech v zoo roste již třetí generace zmije obecné.
Jak fotí zmiji profík?
Fotograf přírody Jaroslav Vogeltanz má hady rád, a také je fotí. Zmijí se nebojí. Když chce nějakou potkat, vyrazí do terénu dopoledne nebo vpodvečer na místa, kde jsou sutiny a kameny. „Když na zmiji narazím, chytím ji a dám si ji na vhodné místo, ze kterého nemůže uniknout. Tak se stočí a udělá obranou pózu, při které vztyčí hlavu na svou obranu. Z bezpečné vzdálenosti ji pak vyfotím,“ vysvětluje Vogeltanz. Lidem ale rozhodně chytání zmijí nedoporučuje.
