Zmijí jed má mimo jiné zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně). Pokud jste tedy alergičtí na jejich jedy, pravděpodobně máte alergii i na jed zmijí.

„Je to skutečně tak. Znamená to, že v jedu jsou některé komponenty, které alergizují stejným způsobem. To znamená, že části těch molekul jsou zaznamenány imunitním systémem jako podobné. Imunitní systém proto reaguje podobně na jed zmije obecné i na jed blanokřídlého hmyzu,“vysvětlil pro Blesk.cz vedoucí lékař Toxinologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Valenta, který potvrdil, že alergická reakce, pokud je velmi prudká, je nebezpečnější než působení samotného zmijího jedu.

Může nastat anafylaktický šok

„Pokud vznikne prudká alergická reakce, až anafylaktický šok, jak tomu říkáme, tak to je skutečně rychlejší a nebezpečnější situace než působení jedu jako takového. To se ale týká nízkého procenta lidí a je to specifická záležitost,“ uklidňuje lékař.

V případě nástupu alergické reakce (svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání a pálení očí) je nutno neprodleně vyhledat rychlou zdravotnickou pomoc, radí odborníci z Toxikologického informačního střediska.  V akutních případech ale bohužel nemusí pomoci vůbec nic.

Situace může být smrtelná...

„Co se týče první pomoci, pokud jde o rychlý rozvoj anafylaktického šoku, tak tam si v zásadě člověk moc nepomůže. Ta situace může být smrtelná v řádu minut, ale to je velmi raritní záležitost,“ vysvětluje Valenta.

Pokud jde o běžný nástup alergie, v první řadě podle něj pomáhá použití kortikoidů. „Existují kortikoidové čípky, které, pokud jsou zavedeny,  fungují velmi rychle,“ dodává odborník.

Četnost uštknutí

Uštknutí zmijí obecnou není v ČR příliš časté, setkáváme se s ním v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená ihned intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány. Při zastrašujícím nebo obranném kousnutí nedochází k intoxikaci ani v 50 % případů. Ve více než polovině konzultovaných případů z posledních let nedošlo ani k lokální reakci na těle postižené osoby nebo byla jen nepatrná.

Zmijí jed jako jed kobry indické

Toxicita jedu zmije obecné je srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského, vysvětlují odborníci z Toxikologického informačního střediska.  I když se v náhodných odběrech narazilo na výjimky, u většiny dospělých zmijí množství sušiny jedu nepřesahuje 15 mg, což je asi 60 % odhadované smrtící látky pro dospělého člověka. Toto množství samozřejmě neplatí pro děti.

Místní příznaky intoxikace

Po plném zakousnutí se v místě objeví dvě drobné ranky, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny 5-10 mm podle velikosti hada. Stává se také, že se zmije nezakousne úplně a na kůži zůstane jen jedna ranka a případně škrábnutí.

Pokud dojde aspoň k minimálnímu vstříknutí jedu, okolí vkusu oteče. Otok je doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí. Maxima dosahuje do 48 hodin.

Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a přestoupit z končetiny přes uzliny až na trup nebo až druhou polovinu těla.

Po 3 až 4 dnech začnou místní příznaky mizet, při významnějších postiženích za 1 až 2 týdny. Bolest v místě uštknutí může přetrvávat až měsíce.

Celkové příznaky intoxikace

Prvními příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha, průjmem a vzácně inkontinencí. Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin.

Klasickým a nebezpečným projevem závažnější intoxikace je pokles systémového tlaku, selhávání oběhového systému, šok, studený pot, bledost a případně ztráta vědomí. Oběhové změny se projevují jen u 20-30 % intoxikovaných případů. Průběh běžné intoxikace samotné se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek času dopravit postiženého do zdravotnického zařízení.

Jak na první pomoc?

Pro dospělého člověka neznamená většinou uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení, přesto je nutno k intoxikaci přistupovat s plnou vážností. Zejména je nutné tento postup dodržovat u dítěte.

Jako první se znehybní postižená končetina např. volnější bandáží k tělu a uvedeme do klidu i pacienta samotného. Nedoporučuje se žádný zbytečný pohyb. Rozřezávání rány, její vypalování, vyplachování nebo vysávání je škodlivé a nedoporučuje se. Nepoužívejte ani škrtidla, mohou dále poškodit tkáň, varují odborníci z Toxikologického informačního střediska.

Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků, je možno podávat nápoje. Kofein a alkohol ale nejsou vhodné.

Je-li v dosahu zdravotnická pomoc, zavoláme ji. Nejlépe rychlou záchrannou službu, a to ve všech případech kousnutí dítěte, radí odborníci.

Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup závažnějších příznaků, i když je průběh počátku bezpříznakový nebo velmi mírný.

Při bolestech lze podat analgetika, je však lepší se v první fázi vyhnout podávání salicylátů, protože tlumí funkce krevních destiček.

 Kde zmiji obecnou potkáte?

Zmije obecná (Vipera berus) obývá lesy, louky, paseky i kamenité a skalnaté terény střední Evropy. Při překonávání vodních překážek není vyloučen ani nález ve vodě. Maximální četnost výskytu je v horských oblastech do 1500 m. n. m. Zmije je aktivní většinou ve dne a za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období i během noci.

 VIDEO: Nový přírůstek v plzeňské zoo: Párek mamb zelených