Příběh nelegální skládky v obci Vedrovice na Znojemsku začíná před více než 20 lety. „Současná podoba navazuje na bývalou skládku komunálního odpadu uzavřenou v 90. letech,“ popsal Blesku Jan Procházka. Původní skládka ale byla zrušena a okolí upraveno. „Postupem času se tady začaly objevovat hromady stavebního odpadu a skládka se postupně rozrůstala,“ pokračuje Procházka. Toho využívali i někteří místní »chytráci«, kteří svůj nepotřebný odpad začali vyvážet tamtéž.
Část obyvatel obce se na to již nemohla dívat a začala společně bojovat. Založili Spolek za lepší Vedrovice. V roce 2003 měla skládka plochu 20 m x 40 m, dnes má cca 70 m x 140 m. „Nejvíce se rozšířila v letech 2013 až 2018, kdy se v obci realizovaly největší dotační projekty – výstavba kanalizace, vodovodu, komunikace či rekonstrukce kulturního domu s demolicí jednoho patra,“ přidává další bojovník Michal Rozmahel.
Jsou to už dva roky, co se spolek snaží se skládkou aktivně něco dělat. „Do roku 2018 sem byl odpad divoce vozen a čas od času v tichosti zahrnován a maskován vrstvou zeminy. Od roku 2018, kdy jsme celou věc začali řešit, funguje na skládce jakýsi systém, kdy se jednotlivé odpady kupí alespoň odděleně a nejviditelnější objemná část stavebního odpadu byla předrcena,“ vysvětluje Procházka.
Je opravdu nelegální?
Podle Spolku za lepší Vedrovice po uzavření původní skládky v 90. letech nebylo nikdy vydáno nové povolení ke skládce a ani o ně nebylo zažádáno. „Vzhledem k faktu, že tento prostor byl zařazen do celorepublikového seznamu starých ekologických zátěží, není možné ani zmíněné povolení vydat,“ vysvětluje Jan Procházka a pokračuje: „I Česká inspekce životního prostředí potvrdila, že skládka neměla a nemá potřebná povolení. Je tedy načerno.“
Odmítají ukázat posudek
Dosud jediným smysluplným výstupem celého snažení hrstky obyvatel bylo podle Procházky vypracování znaleckého posudku, který objektivně zmapuje rozsah skládky, míru poškození životního prostředí a který by stanovil způsob rekultivace s předpokládanou výší finančních nákladů.
„Posudek vypracoval Ing. Pavel Benkovič na základě veřejně přístupné smlouvy uzavřené s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), a i přesto, že náklady na posudek zaplatili daňoví poplatníci, ČIŽP odmítá dát nám výsledek k nahlédnutí,“ tvrdí Procházka.
Cena za nápravu? Několik milionů!
„Částka, kterou bude nutné zaplatit za řádnou rekultivaci, se bude pohybovat v řádu několika milionů korun, což také potvrdil starosta na posledním zasedání zastupitelstva obce, kde uvedl, že obec musí počítat s vyššími náklady, než se původně předpokládalo,“ tvrdí Michal Rozmahel, který je nejen členem spolku, ale i členem zastupitelstva obce.
Starosta obce Vedrovice: Odpad sem vyváželi i oni!
Spolek tvrdí, že ze strany zástupců obce nemá žádnou podporu. Proto se Blesk obrátil na starostu Richarda Janderku. „Jedná se o bývalou skládku komunálního odpadu, která je od roku 1992 pro tyto odpady uzavřena. Poté sem naváželi naši občané pouze stavební odpad. V nemalém množství také všichni ti, kteří se na vás obrátili…“ napsal starosta redakci Blesku s tím, že na uzavření a rekultivaci skládky se čekalo do doby, než skončí dvě pro obec zásadní stavby – splašková kanalizace a rekonstrukce vodovodu.
Podle Janderkova vyjádření sice obec skládku netoleruje, ale projekt rekultivace, který má od roku 2016, ještě nerealizovala. „Na konci roku 2016 jsme rekultivaci zahájili, ale z finančních důvodů jsme již nepokračovali,“ vysvětlil.
Už padla pokuta…
Starosta prozradil, že v roce 2018 obec řešila s ČIŽP přestupek. „Někdo nám na skládku navozil několik eternitových desek ze střechy. V řízení o přestupku nám byla ČIŽP uložena pokuta. Kdo sem tento odpad uložil, je pro nás stále neznámou, a o jeho skutečném původci se můžeme pouze dohadovat,“ řekl.
Ombudsman Blesku: Musí to vyřešit obec
Podle Ombudsman Blesku a advokáta Mgr. Romana Moussawiho obyvatelé Vedrovic postupovali správně. „Věc řešili s obcí, a když to nepomohlo k nápravě, tak se obrátili s podnětem na ČIŽP. Obec je v daném případě jediný subjekt, který může nápravu skutečně provést, a ČIŽP má zase kontrolní pravomoc a je v dané věci příslušná,“ říká Moussawi.
Podle Ombudsmana Blesku musí problém se skládkou vyřešit obec. „Nejefektivnější bude politický tlak a udělat z daného problému politické téma. To donutí politickou reprezentaci obce, aby se tím skutečně zabývala. Otázka samozřejmě nakonec bude, zda na to obec bude mít finanční prostředky,“ pokračuje Roman Moussawi.
Odstranění skládky a s tím spojená rekultivace krajiny bude pro obec velmi nákladná akce. Ombudsman Blesku proto doporučuje: „Pokud nebude zorganizována sbírka nebo se nenajde nějaký mecenáš, tak na to bude muset najít prostředky obec ve svém rozpočtu nebo je získat z některého z dotačních programů.“
Koronavirus do světa explodoval, říká primářka a zdůraznila i problémy s očkováním a obezitou Pavlína Horáková, Aleš Brunclík
