Jedná se o pozemek, konkrétně podle katastru nemovitostí o ornou půdu, který zdědila paní Marcela po babičce. „Když jsem prodávala po babičce dům, objevila jsem, že vlastním i nějaký pozemek o rozloze cca 260 metrů v Ústí nad Labem,“ prozrazuje s tím, že začala pátrat, co a kde to je.

Z mého pozemku je cesta na hřiště...

„Zjistila jsem, že je to orná půda, ze které nějak vznikla cesta, kterou si před několika lety udělali místní na fotbalového hřiště, protože je to jediná možná příjezdová cesta. Když jsem za nimi zašla, abych se informovala o tom, jak to vlastně je a jestli mají nějaký papír nebo souhlas třeba od mé babičky nebo cokoli, co jim dává právo můj pozemek využívat, tak se mi vysmáli s tím, že tenkrát se to neřešilo,“ nestačí se divit Švarcbachová, která si nyní připadá jak ve slepé uličce.

Chtěla jim ho dát

Párkrát se prý pokoušela domluvit s jednatelem tělovýchovné jednoty TJ Střekov s panem Zikou. Snažila se s nimi dohodnout s tím, že se to nějak musí vyřešit. „Reakce žádná a nyní se mnou už nikdo nekomunikuje. Už jsem byla rozhodnutá, že jim to i dám nějakým sponzorským darem, ale jejich chování a neochota to řešit mě odradila,“ říká dále.

Kromě daně z nemovitosti, kterou musí Marcela Švarcbachová za tento pozemek odvádět, se i obává, že kdyby se něco na této cestě stalo, mohla by za to být odpovědná.

Úřad ho nechce

Vyřešit problém zkoušela i přes místní úřad. „Kontaktovala jsem je ohledně odkoupení. Dodala ofocené dokumenty, ale ani u nich jsem neuspěla. Už nevím, jak tohle vyřešit. Chtěla bych, aby ho ten klub odkoupil, a když ne, tak bych chtěla poradit, co dál. Zda po nich mohu požadovat nějaké vyrovnání za nezákonné používání cizí věci nebo jaké jsou moje možnosti,“ ptá se Ombudsmana Blesku Švarcbachová.

Co na to »fotbalisti«?

Blesk požádal o vyjádření TJ Střekov. „Pozemek současné majitelky paní Švarcbachové je od doby výstavby hřiště jedinou přístupovou komunikací,“ říká tajemník TJ Zdeněk Červenka. „Svědčí nám právo odpovídající věcnému břemenu chůze a jízdy, jelikož se jedná o místní komunikaci, a v dobré víře jsme toto právo od samého vzniku klubu využívali. V k. ú. Střekov je uvedena jako účelová komunikace,“ popisuje stav Červenka, podle kterého zároveň klub vlastními náklady tuto komunikaci po celou dobu udržoval a stále udržuje.

„Po úmrtí původního majitele tento pozemek paní Švarcbachová zdědila a zahájila komunikaci s oddílem, nepřipadalo nám to jako pokus o domluvu, spíše jsme obdrželi požadavek na odprodej pozemku za částku násobně převyšující finanční možnosti klubu, s čímž jsme nemohli souhlasit,“ pokračuje Červenka a na závěr navrhuje: „Jako řešení navrhujeme zřízení věcného břemene chůze a jízdy, kromě jednorázového poplatku za jeho zřízení se zavážeme hradit daň z nemovitosti.“

Ombudsmanka Blesku: Musí zjistit, jak je cesta evidovaná

Na případ se podívala Ombudsmanka a advokátka Lucie Hrdá. Co by mělo být prvním krokem k vyřešení situace? „Paní Švarcbachová by se měla nejdříve obrátit na příslušný silniční správní úřad s žádostí o informaci, zda je cesta evidována jako tzv. veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích,“ radí Hrdá s tím, že silniční úřad může rovněž na žádost vydat rozhodnutí o tom, zda se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, popř. určit, zda jde o tzv. veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, o jejímž užívání rozhoduje dle svého uvážení pouze její vlastník (a může tedy její veřejné užívání i zcela vyloučit).

„Bude-li zjištěno, že je cesta vedena jako veřejně přístupná, mohou ji členové klubu i nadále bez postihu využívat. Nejvyšší soud však v těchto případech zastává stanovisko, že není vyloučeno, aby soukromá osoba vlastnící účelovou komunikaci po obci požadovala vydání bezdůvodného obohacení, neboť její pozemky jsou užívány bez soukromoprávního titulu,“ dále radí Lucie Hrdá.

Pokud by se jednalo o veřejně přístupovou účelovou komunikaci, nesmí v žádném případě paní Švarcbachová svévolně zamezit fotbalistům přístup, neboť by se mohlo jednat o přestupek dle zákona o pozemních komunikacích, či jiný správní delikt. „Pokud však na pozemku není evidována žádná pozemní komunikace, je nakládání s pozemkem zcela v rukou paní Švarcbachové, a není tedy povinna strpět jeho neoprávněné užívání,“ uvažuje dále Hrdá a přidává na závěr radu.

Co dělat dál?

„Ve světle uvedeného se tedy v tomto případě jeví vhodným řešením oplocení pozemku k zamezení jeho neoprávněného užívání, uzavření nájemní smlouvy s klubem, případně prodej pozemku třetí osobě, neboť současná právní úprava nezakotvuje žádný institut, kterým by si mohla paní Švarcbachová vynucovat prodej pozemku obci či přímo klubu.“

VIDEO: Češi častěji odmítají dědictví. Notář varuje: „Pozor na skryté dluhy!“

Video
délka: 09:41

Češi častěji odmítají dědictví. Notář varuje: „Pozor na skryté dluhy!“ David Budai, Jan Jedlička, Pavel Kříž