7°C
Marie a Josef Hlahůlkovi se v roce 2012 rozhodli převést svoji chatu, která se nachází kousek za Prahou, na dceru a vnučku. „Dohodli jsme se, že stále budeme platit daň z nemovitosti my. I proto, že dcera žije trvale ve Finsku a párkrát do roka za námi přijede,“ popisuje situaci v rodině paní Marie.
Hlahůlkovi každý rok pravidelně platili složenky, nikoho ve snu ani nenapadlo, že by mohl být nějaký problém... „Až do chvíle, kdy si dcera v prosinci 2017 založila v České republice účet. Vložila si tam tisícovku, a když jsme účet v dubnu kontrolovali, zjistili jsme, že zmizela. Hned jsem to začala zjišťovat a dozvěděla jsem se, že to zabavili exekutoři z Kladna. A oprávněně, protože jim to nařídil úřad ze Slaného,“ nestačí se divit seniorka.
Důvod? Dcera neplatila daň z nemovitosti na chalupu, kterou ale platili oni! A mají k tomu všechny doklady a útržky od složenek. „Nechápu, že ta paní, která dělá agendu té chalupy, si prostě nevšimne, že na té chalupě je vše v pořádku zaplacené. A kvůli této ženské došlo k exekuci. Musela jsem proto vložit na účet 8 tisíc, aby se ta exekuce vyřídila a nenaskakovaly tam další sumy,“ říká dále Marie, která musí vše řešit za dceru Renatu a posílat jí dopisy do Finska, aby je podepsala a následně zaslala zpět do ČR…
Upomínky chodily, ale…
Poté, co exekuce »proběhla «, začali manželé bombardovat úřad ve Slaném, aby získali zpět své peníze, které jim byly neoprávněně zabavené. Zároveň se dozvěděli, že dceři chodily upomínky za neplacení na starou adresu do bytu, kde už roky nežije.
„Ale proč si ta paní, než podá exekuci, to je přece už velmi závažné, neověří, zda je to skutečně oprávněné. Vždyť je tam ještě vedená jako spolumajitel naše vnučka, která žije s námi na adrese. Proč ji nikdo nekontaktoval, proč nikdo nekontaktoval nás?“ ptají se manželé.
Část je promlčená?!
Nyní je to celé ve fázi, že se jim podařilo získat první část peněz zpět. A to za roky 2016 a 2017. Ty zbývající čtyři (2015, 2014, 2013 a 2012) si musí ještě »vybojovat«. „To je podle předpisů promlčené a prý máme poslat oficiálně na ministerstvo financí žádost o vrácení fi nanční částky úroku, která nám byla neoprávněným jednáním správce daně sražena z účtu mojí dcery exekucí… Pořád jen píšeme žádosti, aby nám vrátili to, co nám neoprávněně zabavili. A dál platíme. Vše je to doporučeně, navíc já to musím dceři přeposílat do Finska a ona zase zpět,“ nestačí se divit, co vše musí podstupovat.
Vývoj kauzy
■ Rok 2012 - Marie a Josef Hlahůlkovi převádějí svoji chatu na dceru a vnučku.
■ Prosinec 2017 - Při jedné z návštěv České republiky se rozhodne dcera paní Marie Renata založit si účet a vkládá si na něj 1000 Kč.
■ 9. dubna 2018 - Na účtu není ani koruna, vložená tisícovka byla stržena exekutorem.
■ 26. dubna 2018 - Paní Marie vkládá na účet 8 tisíc, aby proběhla (neoprávněná)
exekuce. Postupovala podle pokynů, které ji řekli na FÚ Kladno, protože jinak by narůstaly další úroky.
■ 7. května 2018 - Exekutor si bere zbytek peněz, které rodina »dluží«. Jedná se o částku 5197 Kč (spolu s tisícovkou, která už byla stržena, tak odešlo státu 6197 Kč). Původně si ještě exekutor strhl 500 Kč, které následně vrátil.
■ 29. října 2018 - Přichází dopis, že peníze za roky 2016 a 2017 dostanou zpět, ale až to nabude právní moci.
■ 15. dubna 2019 - Rodina dostává zpět část svých peněz (konkrétně 1308,06 Kč plus úroky 354 Kč). „Když jsem chtěla začít řešit další vrácení peněz, tak mi bylo sděleno, že toto už nemůžu vyřizovat za dceru já,“ říká důchodkyně
Co na to finanční úřad?
K případu se za finanční úřad vyjádřil referent tiskového oddělení Lukáš Heřtus.
■ Jak má paní Hlahůlková postupovat, aby získala peníze zpět?
„Finanční úřad daň z nemovitých věcí na r. 2016 a 2017 v tomto případě zrušil a vrátil subjektu vzniklý přeplatek na dani. Daňovému subjektu bylo finančním úřadem nabídnuto, že mu s žádostí o náhradu škody na MF správce daně pomůže, ale subjekt musí doložit plnou moc. Doporučujeme, aby se daňový subjekt znovu obrátil na svého správce daně a situaci s ním vyřešil.“
■ Jak často dochází k takovéto situaci, do které se dostala rodina Hlahůlkových?
„Tato situace nastává zcela výjimečně. Například v rámci Finančního úřadu pro Středočeský kraj je v roce 2018 evidováno 624 302 poplatníků daně z nemovitých věcí. Za roky 2017 a 2018 došlo k duplicitnímu vyměření celkem ve 4 případech, kdy byl dán podnět na přezkum a vždy šlo o nespolupráci poplatníka, který byl např. marně vyzýván k podání daňového přiznání. K exekučnímu vymáhání došlo pouze v 1 případě, a i v tomto případě bylo před zahájením exekuce zasíláno vyrozumění o výši daňového nedoplatku. V roce 2012 (kdy došlo k prvnímu vyměření daně), kontrolní mechanismy na duplicitní vyměření (jako např. kontroly na katastr nemovitostí, se kterými se pracuje v posledních letech), neexistovaly.“
■ Mají šanci na nějaké odškodnění?
„Daňový subjekt může žádat o náhradu škody na ministerstvu financí. Žádost o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup dle výše uvedeného zákona se podává písemnou či elektronickou formou na podatelnu ministerstva financí.“
Ombudsmanka Blesku: Dcera má nárok na odškodnění!
Blesk předal k prozkoumání tento zajímavý případ Ombudsmance, advokátce Jaroslavě Šafránkové. Ta hned na začátek potvrdila, že nárok na vrácení peněz nemají manželé Hlahůlkovi, ale pouze jejich dcera.
„Ta může ve smyslu ustanovení § 155 daňového řádu, požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani. Podle stejného ustanovení má nárok dcera manželů Hlahůlkových na úrok z vratitelného přeplatku,“ říká Šafránková a rovnou pokračuje: „Žádost o vrácení vratitelného přeplatku musí být podána do šesti let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl. Pokud by chtěli Hlahůlkovi vymáhat tento přeplatek, museli by mít zplnomocnění od dcery, nejlépe s ověřenými podpisy.“
Pryč z registru dlužníků
A jak je na tom registr dlužníků? Bude vymazána, když je tam neoprávněně? „Neměla by být uvedena v registru dlužníků vůbec, neboť finanční úřad má povinnost mlčenlivosti a nesmí do registru dlužníků nikoho evidovat,“ přidává dobrou zprávu.
Ombudsmanka Jaroslava Šafránková se na závěr vyjádřila i k dotazu, zda mají nárok na odškodnění: „Pokud budou rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj, konkrétně platební výměry na daň z nemovitých věcí všechna zrušena, potom má opět daňový subjekt, tedy dcera manželů Hlahůlkových, nárok na odškodnění proti ČR,“ odpověděla.
Je jedno, kdo platí za nemovitost
Ombudsmanka Blesku a advokátka Jaroslava Šafránková podotkla, že by tato situace neměla ani nastat. „Nemělo by se stávat, že bude na kohokoliv uvalena exekuce za neplacení daně z nemovitostí, pokud je daň z nemovitosti placena byť jinou osobou než vlastníkem, neboť ustanovení § 164 daňového řádu uvádí, že správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem. Otázkou je, jakým způsobem byla daň hrazena a jestli nedošlo při placení daně ze strany manželů Hlahůlkových k nějaké chybě,“ hledá možnou příčinu Šafránková.
